MS 1954- Roboti z Německa

Po prvním poválečném MS v Brazílii - a nutno dodat, že úspěšném - se funkcionáři z FIFA rozhodli šampionát vrátit do Evropy.

Konkrétně do Švýcarska, jež bylo díky své neutrální politice nejméně zničené válkou, a tak výběr věru nebyl těžký. Proto mi prosím dovolte vás pozvat na cestu vlakem, do kterého již nastupují naši hráči směrem na západ.

Většina evropských zemí zasažených válkou se již alespoň do určité míry vyrovnala se všemi válečnými útrapami, na šampionát se dostavil opravdu výkvět a nejlepší týmy té doby. Již v roce 1952 proběhnuvší olympiáda v Helsinkách ukázala světu, který tým je nejspíš nejlepší. Pro mnoho současných mladých lidí, je to dosti nepochopitelné, ale byl to výběr Maďarska vedený fenomenálním Ferencem Puskásem, kterému se díky změně jeho domovského klubu na armádní a tomu že "nikdy" nesprintoval, říkalo cválající major. Prímky majora obdržel hned po převzetí klubu vojenskou mocí, protože všichni hráči museli mít hodnost.

Maďarskou hegemonii uznával i hrdý Albion. Když si rok po olympiádě pozval zlaté olympioniky do Wembley, dostal napráskáno 3:6 a fanoušci domácích hráče vybučeli.

Již před zápasem byla domluvena odveta v Budapešti a ta pro kolébku fotbalu dopadla ještě hůře - 1:7 dostali ostrované napráskáno a letěli s ostudou domů.

Evropský fotbal té doby byl striktně rozdělen na obranu a útok.Obránci prostě bránili a moc neútočili. Maďarský trenér Sebes se inspiroval u Jihoameričanů, a tak v jeho týmu mohl skorovat i stoper, což v tu dobu bylo dosti nezvyklé. Také začal hojně využívat míře letící vzduchem a hráče nutil hlavičkovat, což také bylo svého času ozvláštňující novinkou.

Formát turnaje opět nebyl to, na co by měli být funkcionáři pyšní. Skupiny byly 4 po 4 týmech (16 účastníků celkově). Dosud správně, ale v každé skupině byli dva nasazení a nenasazení podle žebříčku FIFA. ČSR již v tu dobu patřila mezi nenasazené. Změna oproti dnešku byla ta, že hráli jen nenasazení s nasazenými a mezi sebou tak výběry stejného "ranku" nehrály, každý tým ve skupině sehrál jen 2 zápasy a k tomu ještě méně vyrovnané. Také se hrálo ve skupině na prodloužení formou stříbrného golu. Penalty se ještě nekonaly, los určil pořadí A skupiny, kde postoupila z prvního místa Brazílie a z druhého Jugoslávie.

Ve skupině B se Západní Německo dočkalo a poprvé po skončení války se hrála jeho státní hymna. Společně s Maďarskem, se kterým "ruplo" 8:3, pak díky dodatečnému zápasu s Tureckem kvůli shodě bodů, šťastně Západní Německo postoupilo do čtvrtfinále.

V "céčku" hladce postoupilo Rakousko s obhájci z Uruguaye. Náš výběr sice Uruguayi dlouho vzdoroval, ale nakonec 0:2 prohrál a v souboji s Rakouskem naši unavení borci prohráli 0:5. K této skupině se váže ještě vtipný příběh skotského trenéra.

Když se ho reportéři po utkání, které prohráli Skoti s Uruguayci 0:7, ptali na důvod prohry, tak uvedl že jeho již tak unavený celek roztrápila nudná a zdlouhavá uruguayská hymna, kterou bude od nynějška doporučovat všem skotským rodičům jako ukolébavku.

V poslední skupině postoupili hladce profesorští Angličané spolu s domácími, které v zápasech hnalo až fanaticky fandící publikum.

Čtvrtfinále ukázalo že se se Západním Německem musí počítat, když tým dokonale pokrýval celý prostor hřiště a Jihoslovany pomalu k ničemu nepustil a dokázal sám dvakrát udeřit.

Domácí v přestřelce s Rakouskem prohráli o dvě branky 5:7 a z turnaje vypadli. Uruguay si ve fyzicky laděném a málo technickém utkání poradila s Anglií, a to i díky golu hrdiny z předešlého turnaje Schiafina, jenž vstřelil branku po zahrání volného kopu, který jeho spoluhráč rozehrál z ruky. Podobně jako se dává míč rozhodčího. Sudí však branku uznal a rozzuření Angličané vyhrožovali, že zápas nedohrají a Schiafina při hromadné strkanici málem vysvlékli z dresu.

Ještě bojovnější zápas se odehrál v semifinále mezi Maďary a Brazilci, kteří už chtěli MS vyhrát. Díky onomu zvláštnímu systému turnaje oba celky postoupily rovnou do této fáze turnaje.

V první půli ještě vše proběhlo tak nějak bez zbytečných šarvátek a skončila 2:1 pro uherský celek. Ve druhé půli však Mihály proměnil podle Brazilců nespravedlivou penaltu a brazilští fanoušci, funkcionáři, televizní reportéři (první MS živě vysílané TV) - prostě Brazilci - vtrhli na trávník a začala "Bitva o Bern". Soudce Ellis a jeho pomocníci dokázali rozvolněné emoce uklidnit až po drahné době. Brazílie hned po uklidnění nepokojů a ještě za nastálé situace dokázal snížit na 2:3.

O pět minut později však po brazilském faulu na Josefa Bozsika dochází mezi oběma aktéry k pěstnímu souboji a rozhodčí posílá oba plejery do sprch. Zápas byl nakonec ukončem v 88. minutě po navyšující maďarské brance a dalšímu vtrhnutí všech možných Brazilců na stadion. Dokonce proběhly zprávy, že byla maďarská šatna vykradena, ale jak to bylo opravdu, není jisté. Jisté je jen to, že družina majora Puskáse šla dál.

Rozhodčí Ellis na téma tohoto zápasu napsal úspěšnou divadelní komeidální hru, kde sám účinkoval a v roce 1958 se s ní dostal na BBC a s fotbalem skončil úplně a stal se z něj známý bavič v anglosaských zemích.

Druhé semifinále nabídlo Rakušanům alespoň malou šanci oplatit Němcům stará, ale rozhodně nezapomenutá příkoří a už při hymně německých fotbalistů panovala v hledišti napjatá atmosféra spojená s bučením. Němci po hřišti skoro létali a unaveným rakušanům nasázeli 6 fíků. Ihned po zápase je Rakušané osočili z dopinku, který byl znám u východoněmecké reprezentace. Lékaři několika hráčům dokonce odebrali vzorky krve, ale výsledek byl negativní. Dodnes není jasné, jestli hráči dopovali, či ne, jen párkrát se na světlo dostali zvěsti o vitaminových bombách v kapslích. Tyto zprávy byly však brzo dementovány s tím, že šlo opravdu o vitaminy či dokonce o speciální zeleninovou vitaminovou polévku.

Ve finále uherský výběr vedl už v osmé minutě 2:0 a Němce vyloženě drtil. Jenže všichni známe německý tým... Do poločasu to bylo 2:2 a potomek českých emigrantů v brance Německa Anton Turek doslova čaroval. Celý druhý poločas bušili Maďaři na německou svatyni, ale nic. Jak docházeli Maďarům síly, začli Němci ožívat a vyhrávat fyzické souboje. Dostávali se z brejků do šancí a jednu proměnil Helmut Rahn, když zpoza vápna vyslal pumelici, která div že neprotrhla síť. V tu chvíli už fanoušci, kteří také nebyli nikterak přející Němcům, na Germány bučeli a maďarský střelec Csibor divoce gestikuloval na rozhodčího, aby se šel podívat do šatny k Němcům, že to jsou snad roboti. Rozjívené emoce uklidnil až major Puskás, když donesl míč na pulící čáru a zavelel svým hráčům do útoku. Famozní Puskás měl ještě dvě šance, kdy v jedné byl ve sporném offsidu a v té druhé vytáhl další eso z rukávu skvělý Turek.

Utkání k nelibosti nejspíše většiny tehdejšího světa skončilo a stadionem se nesla německá hymna. V historických pramenech lze nalést řadu zmínek o tom, že toto vítězství bylo pro NSR zlomové. Pomohlo nalézt ztracené sebevědomí a možnost ukázat Evropě se v lepším světle. Sami Němci uznávají, že i díky tomuto vítězství je země nejen fotbalově, ale hlavně ekonomicky tak silná.

Toto MS bylo také první které společně vyhráli dva bratři. Byli to bratři Walterovi. Také to bylo poslední MS pro Ference Puskáse v dresu milovaného Maďarska. Kvůli vpádu vojsk Varšavské smlouvy a potlačenému budapešťskému povstání v roce 1956 se rozhodl reprezentovat zemi svého chlebodárce. Tím chlebodárcem byl Real Madrid.

Zápasy

Odehrané Nadcházející

Žádné zápasy nebyly zatím odehrány

Žádné zápasy

Plkátko

Pro psaní příspěvků musíte být přihlášen(a)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace