BLOG: Členové, kteří zachránili Barcelonu - část I

Před několika týdny byly ve městě Salamanca nalezeny badatelem Policarpem Sánchezem dokumenty o skupině lidí z dob dávno zapomenutých, které znamenaly záchranu FC Barcelona a které měly být zabaveny. Přehled výzkumu byl publikován v oficiálním klubovém magazínu ‘La Gaceta de Salamanca’.

Dílo, zveřejněné v oficiálním magazínu FC Barcelona, které sepsali Carles Santacana a Alex Caparros, odhaluje, jak bylo dělníky v Barceloně rozhodnuto, že je nutné vytvořit komisi a kroky k záchraně klubu před zkonfiskováním anarchistickými unionisty po vypuknutí občanské války ve Španělsku v létě roku 1936.

Jako hlavní čtyři úkoly byly určeny tyto:

1) Vytvořit komisi, která bude vládnout klubu.

2) Zeptat se hráčů, zda budou akceptovat sníření jejich kontraktu.

3) Najít nejlepší způsob, jak prezentovat klubové 'socios'.

4) Získat finanční prostředky pro klub.

Carles Santacana a Alex Caparros napsali, že vypuknutí španělské občanské války znamenalo "překvapení pro klub, který byl na dovolené na plný úvazek." Bylo 19. července, když části vojenských posádek zvedli ruku proti republice. Nikdo v té době nepředpovídal, že vojenský převrat by měl za následek obrovskou občanskou válku, a první dny byly matoucí. I když bylo povstání o několik dnů později potlačeno a Katalánsko zůstalo věrné republice, nebyli to ti samí dělníci, kteří pomohli potlačit rebely a nabyli kontrolu nad mnoha obcemi a městy, a snažili se provést další sociální revoluce. Cokoliv odkazující na buržoasii bylo skryto a v Barceloně dominovali esteticky vzhlížející dělníci, a to od oděvů až po pozdravy.

Během prvních patnácti dnů od občanské války byl klub neaktivní; navíc návrat k činnosti, musel být jiný než před válkou. V období nových zpráv o nepřítomnosti Josepa Sunyola, prezidenta Barcelony v té době, ikdyž se ještě nevědělo, že byl zavražděn a byly zde známky spojitosti s CNT (Confederación Nacional del Trabajo/Národní konfederace práce), se u bran Les Corts znepokojený Ángel Mur bezprostředně rozhodl vytvořit komisi. Dělnictvo klubu souhlasilo s řediteli, aby byl klub chráněn před předáváním z ruky do ruky. Tudíž 15. srpna ráno, vzhledem k existenci komise, byl klub zachráněn před konfiskací.

FC Barcelona v té době, žila v období, kdy nebyla řízena správní radou, ale touto ''dělnickou'' komisí. Tu nejprve tvořili Rossend Calvet, Josep Farré a Josep Pujol, kteří byli zvoleni jako 9 z 15ti dělníků přítomných na zasedání, dalších 6 ochraňovalo stadión Les Corts a přilehlá tenisová hřiště. Nicméně o pár dní později, byla komise rozšířena o některé členy a tvořili ji tedy Pedro Ballarín, Manuel Bassols, Rossend Calvet, Ángel Mur a Ángel Sánchez.

Komise byla v poměru k počtu pracovníků srovnatelná s CNT nebo UGT (dělnická unie). UGT byla předtím připojena ke CADI (autonomní centrum obchodu a průmyslu). To mělo dobré vztahy s klubem a ve skutečnosti mnoho socios bylo právě z řad zastupitelů CADI; navíc prezident subjektu v letech 1920 a 1932, Fransec Xavier Casals byl členem ředitelství Barcelony od roku 1934. Další věc, kterou měl klub udělat, bylo komunikovat s hráči.

Účastníci první schůze komise, jejich jména a některé informace:

Rossend Calvet Mata: Narodil se v Igualadě roku 1896, aktivní v klubu od roku 1914, byl generální tajemník a základní člen klubu.

Josepe Olivé Serra: Narodil se v Barceloně v roce 1864, působil v klubu od roku 1926, pracoval jako sběratel. V roce 1937 přestoupil od CADCI k UGT.

Josep Farré Julía: Narodil se roku 1911 v Guissoně, v klubu působil od roku 1927, člen CADCI od roku 1933, zasloužilý.

Josep Cubells Bargalló: Narodil se v Barceloně roku 1900, pracoval zde jako vrátný a recepční, kde žil se svou rodinou a přetrpěl bombardování z roku 1938.

Josep Pujol Malaret: Narodil se v Sant Feliu de Guixols v roce 1892, člen CADCI od roku 1916, do klubu vstoupil v roce 1924, jako obchodní asistent.

María Pellegero Gasca: Narodil se v Barceloně v roce 1911, podle záznamů působil v klubu od roku 1922 a měl na starosti klubová zařízení.