Historie červeného pruhu

Ten, kdo by tvrdil, že Rayo Vallecano nosí bílo-červený dres podle Atlética Madrid, má pravdu jen částečně. Stejně jako ten, kdo si bude trvat na tom, že Agrupación Deportiva Rayo Vallecano vyměnila svůj bílý trikot za bílý z červeným pruhem kvůli sadě dresů, které argentinské River Plate darovalo vedení madridského klubu v roce 1953. Skutečný důvod změny barvy klubového dresu vězí v kombinaci obou výše zmíněných historek. Alespoň k tomuto závěru se dopátral redaktor webu rayoherald.com po dlouhodobém bádání.

Rayo Vallecano bylo založeno v roce 1924 a jeho tradiční uniforma byla tehdy čistě bílá. Dresy, trenýrky, stulpny, prostě druhý Bílý balet. V roce 1948 Rayo postoupilo do třetí regionální soutěže a bylo třeba získat nějaké prostředky, aby mužstvo hned v následující sezóně nespadlo tam, odkud přišlo. Za tímto účelem se zapředla jednání s vedením městského rivala Atléticem Madrid. V některých publikacích se uvádí, že se Rayo stalo filiálkou colchoneros, ovšem mylně. Ve skutečnosti se upekla pouze „Dohoda o tiché pomoci” na jejíž základě Atlético Madrid půjčilo několik hráčů výměnou za to, že Rayo přestane nosit čistě bílé dresy, jako Real Madrid a že by na svůj trikot mělo přidat trochu té červené. 

V té době se běžně nosily dresy buď jednobarevné, bez jakéhokoliv vzoru, nebo pruhované. Marně byste hledali dresy s příčnými pruhy a jinými „extravagantnostmi”. Na druhou stranu argentinský klub River Plate, který byl založen 25.května 1901, měl dresy s červeným příčným pruhem hned od svého vzniku, když se podle vyprávění na klubové dresy připevnily stuhy, které byly strženy z povozu, jenž projížděl městem po dobu karnevalu v Buenos Aires. River Plate požíval v Evropě ohromnou prestiž díky kvalitě svých hráčů, kterou předváděli v mezinárodních zápasech proti Realu Madrid, Manchesteru United, Turínu a dalším klubům při svých turné po starém kontinentu.

Obdiv k tomuto skvělému klubu vedla zodpovědně osoby ve vedení Raya Vallecana k tomu, aby okopírovalo jeho jedinečná trika, čímž zabili dvě mouchy jednou ranou, neboť současně splnili požadavek Atlética na „počervenění” dresů, které od vzniku v roce 1924 do onoho osudného roku 1948, byly bílé jako čerstvě napadaný sníh.

Dohoda o tiché pomoci však trvala pouze jeden rok a po vypršení tohoto paktu se mohlo Rayo klidně vrátit ke svým původním bílým košilím. Nicméně se rozhodlo ponechat tento pruh, jenž prochází přes srdce, na svém dresu. Symbol, jenž definuje jak Rayito, tak i River Plate ve své vášni, která překoná všechny hranice a vzdálenosti.

Jako důkaz okouzlení, které na vedení Raya zanechal tento argentinský klub na konci čtyřicátých a začátku padesátých let, využilo vedení skromného klubu návštěvu River Plate v Madridu (v roce 1953, když Di Stéfano přestoupil do Realu Madrid) a darovalo jeho zástupcům fotografii celého kádru Raya podepsanou všemi hráči. Ti na oplátku slíbili svým protějškům z Raya sadu dresů a trenýrek. Na rozdíl od pověsti, kterou mají Argentinci ve Španělsku, tentokrát byl slib splněn a na adresu Raya Vallecana přišly kompletní sady dresů hned dvě. Jenže podle vyprávění, tehdejší móda v Argentině byla odlišná od tě španělské, nebo evropské a dresy zaslané River Plate byly příliš těsné na tělo hráčů Raya, kdy připomínali spíš buřtíky. I přesto odehráli v těchto drahocených uniformách alespoň dva oficiální zápasy a pak se rozhodli ponechat je pro mládežnické týmy.

Jinak Rayo Vallecano a River Plate se spolu utkali jen jedinkrát v celé své historii. Bylo to v rámci turnaje pojmenovaného Villa de Madrid v roce 1978, kde startovali rovněž Atlético Madrid a Derby County. River celý turnaj vyhrál, když ve finále pokořil Atlético Madrid  a krásná trofej, kterou tehdy argentinský klub vybojoval, se naparuje v prvním patře Estadio Monumental, domovském stánku bíločervené fotbalové legendy, která musela nedávno spolknout hořkou pilulku, v podobě historicky prvního sestupu do druhé ligy. Do finále se dostal po výhře právě nad Rayem Vallecano 1:0 po gólu jedné z největších legend Norberta Osvalda Alonsa. Po jedenadvaceti letech se Alonso svěřil, že k dosažení gólu si tehdy pomohl zpracováním míče rukou. A zatímco Rayisté protestovali, on mohl klidně rozvlnit síť.