Jsem jen jedním z mnoha věřitelů Mallorcy

Gregorio Manzano (© marca.com)

Hodně se spekulovalo, který odborník převezme trenérské žezlo Realu Mallorca po odvolání Joaquína Caparróse, nicméně jméno Gregoria Manzana se mezi nimi příliš neobjevovalo. jednak kvůli tomu, jak rychle vyletěl z klubu poté, co Mallorca vstoupila do konkurzu a rovněž pro trpký konflikt s Mateem Alemanym, bývalým majitelem klubu. Ať už to může znít sebe víc divně, Manzano (56) je prostě zpět a rád by zopakoval to, co se mu před ne tak dávnou dobou podařilo.

Vaše nové angažmá se velmi podobá tomu z před sedmi let?
Ano, jak v čase, tak i situaci. Do konce chybělo 15 kol a měli jsme devatenáct bodů. Nyní chybí šestnáct a bodů máme 17. Bylo to 14.února na Valentýna, teď je to pátého. Tehdy mě po odchodu Héctora Cúpera všichni povzbuzovali a říkal, že jsem jediný, který to může zvládnout. A ve druhém zápase jsme dokonce porazil Real, ten den, kdy Florentino Pérez podal demisi.
Teď je to stejné, pro mne není Mallorca žádný obyčejný klub. Odtrénoval jsem tady nejvíc zápasů, vyhrál jedinou trofej - Copa del Rey.

Není to bláznovství?
To je to první co mi řekli, hned jak jsem vylezl z letadla, jedna dobrá fanynka, která pracuje v Iberii. Nemyslím si, že jdu do blázince, nýbrž do fotbalového klubu. Ale není to šílenství, je to úžasná sportovní výzva, jež se může uskutečnit.

Očekával jste to po tom, jak skončilo vaše minulé působení?
Je to smutný příběh, o nějž jsem nestál. Druhá etapa v klubu byla báječná. Hráli jsme do posledního kola o postup do Ligy mistrů se Sevillou. Bylo to úžasné. Ale stala se jistá věc s bývalým vlastníkem, Mateem Alemanym, jenž rozhodl dát klub do konkurzu. Profesionální hráči měli díky dohodě s AFE garantovány mzdy, ale nám trenérům bylo doporučeno hledat si právníky. Poté, co jsme byli 38 kol na pohárových příčkách, nám nezaplatili naše kontrakty. A když naši právníci chtěli mluvit s tím pánem, nebylo to možné. Takže jsem odešel hlavní branou se vztyčenou hlavou a nic jsem nikomu nedlužil. To, co tady pořád je, to je téma právní, jež časem dá někomu za pravdu. Jsem pouze jedním z mnoha věřitelů, jenž zažaloval Alemanyho a který bere 50% smlouvy během příštích pěti let.

Žaloba je tedy proti bývalému majiteli?
Samozřejmě, soudní proces je veden proti bývalým klubovým majitelům. Ne proti Mallorce. Jak bych mohl žádat rozpuštění klubu? To je bláznovství. Navíc, kdybych měl nějaké pohledávky vůči společnosti (Mallorce), nevím jak bych mohl přijmout návrat do klubu.

Kde berete optimismus, že vytáhnete Mallorcu do bezpečí?

Již jsem řekl, že tenhle klub mám strašně rád. Ve fotbale je hodně složité vrátit se do klubu, v němž jste již pracoval. Takže má třetí etapa bude ještě komplikovanější. Ale když se povedlo splnit cíl v předchozích dvou případech, proč by to nemělo vyjít teď, napotřetí? Teď se procházím po ulici a všude, v supermarketu, na benzínce, mi říkají "Trenére, ať to zvládnete". Nezklameme.

Zachráníte se, protože je tabulka dole hodně vyrovnaná?
Ano a vybojujeme k tomu dostatečný počet bodů. Je tam, stejně jako každý rok, skupina týmů, které v té zóně bojují. Kdyby mezi prvním a třetím byl čtyřbodový rozdíl, taky nikdo neřekne, že je o titulu rozhodnuto. Nebo ne? A to samé se děje tady. Je potřeba pracovat a dát týmu psychickou sílu a přesvědčit ho o jeho kvalitách.

Je to otázka psychiky?

V těchto nepříjemných situacích, s jedinou výhrou v posledních šestnácti kolech, je morálka na dně. Jde o to dát důvěru a dobrý výsledek ji vytváří. Odblokovat se, nohy budou hned lehčí. Snad to tak bude i v sobotu proti Osasuně.
 
Nebývá to tak úplně běžné hovořit s bývalým trenérem a požadovat od něj informace, jak to bylo ve vašem případě s Caparrrósem?
Známe se spoustu let. Záleží to vyloženě na vztahu mezi dvěma lidmi. S někým jiným by to asi fakt nešlo.

Máte radost z toho, že je to Atlético, které trochu narušilo tandem Barcelona-Real?

No pochopitelně mám radost vidět Atlético nahoře. Nebo Rayo, Valladolid, všechny celky, které jsem trénoval. Jsou lidi, kteří vám řeknou, jak se můžu radovat po tom, co se stalo. Ale když trénujete v klubu, vždycky jsou lidi, s nimiž máte pěkný vztah. A já všem přeji jen to dobré. Atlético byl nový projekt, s lidmi, kteří přišli zvenku a to potřebovalo čas. Každá stavba trvá nějaký čas. Na mě připadlo být na začátku, s několika důležitými prvky, které nebyly v přípravě. Ale mám radost, že se tenhle projekt vyvíjí. Nějaké procento zásluhy v tomto dobrém momentu máme.