Pablo, který neměl to štěstí

Pablo Infante (© notasdefutbol.com)

Nehraje za Barcelonu, nevyhrál ani Zlatý míč. Není reklamní tváří Adidasu ani to nevypadá, že by za něj Manchetser City byl ochoten zaplatit jmění za jeho přestup. Nicméně je jedním z hráčů o nichž se v těchto dnech ve Španělsku mluví nahlas. Jestliže máme každý svých pět minut slávy, pak Pablo Infante, levý záložník třetiligového Mirandés, je prožívá právě teď. Jeho klub senzačně postoupil do čtvrtfinále domácího poháru přes Villarreal a Racing Santander z velké části právě díky němu.

Pablo si musel hledat působiště poté, co jeho „rodný“ Real Burgos, za jehož mládežnické celky hrál, nedokázal vzdorovat ekonomickým dluhům, které se začaly hromadit a vyhlásil bankrot. Upíchnul se v Tercera División, kde v devatenácti letech prošel křestem v Racingu Lermeño, aby později přestoupil do klubu Río Vena a Arandiny. V roce 2005 se už ale spojily cesty Pabla Infanteho a klubu z Miranda de Ebro. O čtyři roky později se dokonce dočkal postupu do třetí nejvyšší soutěže a nebýt loni na jaře prohry s Guadalajarou v play-off o postup do Segunda División, mohl skromný celek prohánět takové kapacity jako Valladolid, Deportivo, Almeríi, Hércules a jiné. A že by se Mirandés rozhodně neztratilo o tom vypovídá i spanilá jízda v  Copa del Rey, kde je mimochodem jedenatřicetiletý Pablo Infante prozatím nejlepším střelcem. A že život hráče v Segunda División B není žádný med svědčí i fakt, že po každodenním vysedávání v bance za přepážkou sedne do auta a vyráží na trénink 45 kilometrů tam a poté zase zpět. V úterý večer ho po zápase v Santanderu naložili kamarádi do auta a vezli zpátky domů, neboť týmová výprava se vracela až ráno a to už musel Infante sedět na točícím křesle a ve slušivé košili s kravatou se usmívat na první klienty. Holt plat hráče třetí nejvyšší soutěže na slušnou obživu nestačí.

Když působil v Burgosu, tamní celek bojoval na začátku devadesátých let po několik sezón v nejvyšší soutěži. Nicméně sestup do Segundy přivál i hlubokou ekonomickou krizi, která se s nucenou proměnou na akciovou společnost ještě vyostřila. Všechno nakonec skončilo s kompletním zánikem klubu a rozpuštěním i jeho mládežnických celků, kde právě Pablo Infante působil.

Mluvit teď o tom, co se mohlo stát kdyby Burgos nezkrachoval je teď pouhopouhá hypotéza. Nicméně samotný Infante připustil, že společně s dalšími mladíky byli vymazáním Burgosu z fotbalové mapy hodně poznamenáni. Místo toho, aby hrál v canteře klubu působícího v Primera, nebo Segunda División, musel najednou hledat fotbalovou umístěnku v klubech Tercera División, aniž by si odbyl debut jako profesionál. Třeba by jeho osud vypadal jinak, kdyby se mohl ukázat ve druhé, nebo nejvyšší soutěži, kterou mají všichni na očích. Jenže takhle ho stadiony Tecrera División vtáhly do anonymity a je jisté, že fotbalista se jinak vyvíjí ve čtvrté lize a jinak v elitní společnosti. Samozřejmě by se z něj asi hvězda Realu, nebo Barcelony nestala. To asi ne. Ale průměrný profesionální fotbalista třeba ano. Pouť Mirandés pohárem ukázala, že nějaký fotbalový um ve svých kopačkách zcela jistě ukrývá. Na El Sardineru byli dokonce slyšet fanoušci, kteří volali po jeho přestupu. 

Ve fotbalovém světě nestačí jen talent, aby vám zajistil místo ve světě mezi profíky. Musíte mít rovněž štěstí nezranit se, mít nohy pevně na zemi, být ve správný moment na správném místě. Nebude málo fotbalistů, kteří měli na to hrát nahoře, ale zůstali ztraceni v šedi hřišť Segundy B, Tecery a regionálních přeborů. Prostě jen neměli to potřebné štěstí. Možná je Pablo Infante jedním z nich. Nicméně teď přišel okamžik, kdy si může užívat fotbal na nejvyšší úrovni.