Pedro už je zase Don Pedro

Pedro Rodríguez (© google.es)

Pedro, Pedrito, Don Pedro. Tři způsoby oslovení jedné osoby. Pedro Rodríguez Ledesma byl během své krátké, ale o to intenzivnější kariéry pokřtěn třemi různými jmény. Když činil svoje první krůčky mezi barcelonskými „dospěláky“, byl to jednoduše Pedrito. O zdrobnělinu svého jména přišel v okamžiku, kdy jeho přítomnost v sestavě Pepa Guardioly přestala být překvapivou novinkou a titul Don si vysloužil na základě svých brilantních výkonů a rozhodujících gólů. Během jedné jediné sezóny prošlo jeho jméno všemi dostupnými verzemi. Z Pedrita se stal Don Pedro a během tohoto období se stal klíčovou součástkou Pep Teamu.

Bohužel, tak jak popsal Isaac Newton ve svém gravitačním zákonu, všechno co vyletí nahoru, musí bezpodmínečně zase spadnout dolů. Pedro si to na vlastní kůži vyzkoušel v loňské sezóně. Během ročníku 2011-12 zůstala jeho skvělá pověst v některých utkáních zakopána hluboko pod zemí a Don Pedro se najednou znovu stal Pedritem, tím odchovancem, který měl sotva prostor v plánech kouče Guardioly. Ti největší skeptici prohlašovali, že jeho prvotní výkonostní exploze byla čistě dílem náhodu. Ti opatrnější pochopili, že stačí pouze vyčkat. 

No, popravě řečeno, scénář, který začala psát sezóna 2011-12 Pedrovi na ruku zrovna nešel, spíše naopak. Do katalánské metropole dorazila milionová posila Alexis Sánchez, která ho odsunula až za sebe v týmové hierarchii. Blyštivá představení mladíků z cantery Cristiana Tella a Isaaca Cuency mu sebrala minuty, i coby střídajícímu hráči. Navíc Pep Guardiola měl za lubem zakládat svoji hru spíše středem a na křídelní hráče pomalu zapomínal a omezil jejich vliv. Tři pořádné rány osudu, nicméně horší bylo ještě to, že Pedra zradila i jeho fyzická schránka. Zranění kotníku a opakované svalové problémy mu nedovolily chytit potřebné tempo. Výkonnost zcela logicky poklesla na bod mrazu a v žádném významnějším utkání Barcelony se prakticky neobjevil. Přítomnost na hřišti byla čistě do počtu a byť na Pedrovi byla vidět snaha, někdy jí bylo až nepřiměřeně moc, což jeho hře ještě víc škodilo. Není proto divu, že se potichounku vytratil i z nominace reprezentačního kouče Vicente del Bosqueho.

Nicméně lekářský tým Barcelony měl svůj osvědčený plán. Tak jako v případě Andrese Iniesty v roce 2010, byla Pedrova péče, seřizování a ladění nastaveno tak, aby dokončil sezónu na nejvyšší možné úrovni. Barça vypadla z Ligy mistrů dříve, než se očekávalo, rovněž ligový titul byl v tahu. Pedrovi ale ještě zbylo jedno kolbiště, kde by mohl ukázat svůj někdejší lesk ještě dříve, než za sezónou spadne opona. Na stadiónu Vicente Calderóna v Madridu, kde se odehrála finálová bitva o domácí pohár jeho Veličenstva. Využil to měrou vrchovatou. Rodák z Kanárů se vybičoval k top výkonu, Athletic Bilbao dvěma góly odsoudil do role pouhých diváků a přispěl alespoň ke slabé útěše pro úspěchy namlsanou barcelonskou obec. Jeho představení mělo dokonce takovou odezvu, že ho Vicente del Bosque považoval za dostatečně pádný argument k tomu, aby ho zařadil do nominační listiny na EURO 2012 v Polsku a na Ukrajině.

Španělský reprezentační kouč upřednostnil Pedra před jinými hráči, kteří zaznamenali rozhodně lepší sezónu, než on, kupříkladu Roberto Soldado, ale po období trápení hrála žhavá současnost do karet Pedrovi. A čas dal Del Bosquemu za pravdu. Barcelonské křídlo sice nastoupilo jen do tří zápasů, v souhrnu odehrálo 89 minut a nedalo žádný gól, ale jeho pobyt na trávníku byl velmi důležitý, zejména během semifinále proti Portugalsku. Historie se opakovala a v semifinále velkého turnaje ukázal Pedro svoji lepší stránku. To byl první krok k tomu, aby Pedrito podruhé v kariéře ztratil zdrobnělou koncovku svého jména a znovu nabyl status, o který během poslední sezóny přišel.

Začátek ročníku 2012-13 potvrdil to, co se tušilo na konci sezóny předchozí. Pedro je zase v pohodě. Odstartoval ve skvělé formě a taktika nového kouče Vilanovy, jenž klade na křídelní hru větší důraz, mu jde k duhu. Nastoupil v základní sestavě do obou soubojů o španělský Superpohár a dal gól. Zahrál si ve všech třech úvodních ligových duelech a také dal jeden gól. A svoji fazónku potvrdil i v přáteláku proti slabé Saúdské Arábii dvěma trefami do černého. Teď jeho výkonnost prověří Gruzie, první soupeř Španělska na cestě do Brazílie, kde se v roce 2014 koná světový šampionát. Pedro je znovu důležitý díky svým rozhodujícím gólům a brilantním výkonům. Pedro už je zase Don Pedro.