S Gerardem za dalším zlatem

Gerard Deulofeu (© google.es)

Dost často mu vyčítají, že těch kliček je někdy zbytečně moc a místo toho by přišla vhod přihrávka na spoluhráče postaveného ve výhodnější pozici. Osmnáctiletý křídelník Gerard Deulofeu se ale s těmito kritikami naučil žít, stejně tak jako s oslavnými ódami. Jako správné křídlo je živ z kraválu ochozů a nikoho nenechá chladným. Pohybově skvěle vybaven, bez bázně a hany přijímá každou nabídku zaútočit, neúnavný při klamání tělem, přešlapovačkách a házení boky. Je to jeho způsob vyjádření se. Klasické křídlo ze staré školy, které se drží postranní lajny jako malé dítě zábradlí na schodech, až narazí na brankovou čáru, což je signál pro vypuštění centru směrem do šestnáctky. Nebo z druhé strany narýsuje diagonálu a vyplivne gólový pas, nebo vypustí pořádnou šlupku, která pálí protivníkova gólmana, ještě když si v kabině svlékne buclaté rukavice.

„Kličkování a kličky má v sobě“, prohlašuje v estonském Tallinu kouč reprezentační devatenáctky Julen Lopetegui. „A doufáme, že je bude dělat, protože to je jedna z našich zbraní“, dodal kouč mladých Španělů před dnešním finále EURa této věkové kategorie, kde na ně bude v půl deváté čekat stejně starý výběr Řeků. Jak důležitý je pro svůj tým ukázal naposledy v semifinálovém duelu proti Francouzům, kdy jeho výpady do unavené obrany soupeře a spolupráce s netopýrem Alcácerem znamenaly dva góly, nemluvě o rozhodující trefě v penaltové loterii. „Měl jsem štěstí, že jsem dal góly, ale jsem pořád jen jeden hráč v tomhle týmu. Jsme všichni tak spojeni, že jsme všichni lídři, jak na trávníku, tak i mimo něj“, zauvažoval později skromně Deulofeu.

Tlak na Gerarda je enormní. V reprezentaci po něm chtějí, aby rozhodoval a v Barceloně se počítá s tím, že by měl co nevidět povýšit do prvního mančaftu. Ovšem Guardiola, stejně jako teď Tito Vilanova, měli naprosto jasno, že Deulofeu je fotbalista, kterého je třeba brzdit. „Gerardovo místo je ještě v béčku, protože tu máme hráče s dostatečnou kvalitu, aby tady hráli. Je hodně mladý a má čas aby rostl“, objasnil tehdy kouč A týmu v den, kdy Gerard debutoval v dresu Barçy – 29.října 2011 proti Mallorce. Stejného názoru byl i kouč rezervy Eusebio. „Každým dnem se zlepšuje, ale pořád mu ještě schází ta vyzrálost, aby dokázal maximálně využít svoje kvality a hrát v prvním týmu. Je hodně mladý. Je mu teprve osmnáct. Ještě by se měl hodně zlepšit, aby z něj byl hotový hráč“.

I letos zahájí rodák z Riudarenas svoji pouť ve filiálce azulgranas. Zejména proto, že pozice křídel je v prvním týmu pokryta dokonale. Pedro, Alexis, Afellay, Cuenca, Tello. A ještě Villa, protože Messi mu sotva přepustí místo na hrotu, kde se bude zřejmě nadále potulovat jako falešný hrot. „Ale víme, koho máme dole“, zdůrazňují z vedení klubu směrem k šikulovi, jenž mezi blaugranas dorazil už v devíti letech a minulé léto sklízel obdiv na Miami, když se zde připravoval s prvním týmem před poslední sezónou. „To ho musíte vidět, jak jde jeden na jednoho proti Abidalovi. To je jako by šel proti dorostencovi“, říkají hlasy z kabiny Barcelony; „má užasnou sebedůvěru, odvahu a nebojácnost, povahové rysy, které od malička vždycky měli madridisti“. Slova nijak bezvýznamná, neboť jeho výbušný talent se spíše podobá Cristianu Ronaldovi, než Messimu.

Pečlivě opracovaný. Deulofeu již nerozhazuje rukama ani přespříliš neprotestuje, především proto, že ohnivého a impulzivního mladíka naučili řádně se chovat. Pro dvanáctiletého kluka není úplně jednoduché strávit slávu. Zvlášť, když už s vámi v tomhle věku podpesal Nike kontrakt výměnou za slušný paklík bankovek. Takže se není co divit, že před nějakým časem, v utkání proti Damm, poté co byl vystřídán, zahulákal na dvojici protihráčů: „Pak se stavte v kabině. Podepíšu se vám“. Způsobil tak pořádný povyk. Trenér dorostenců Óscar García ho donutil zavolat jim a omluvit se. A byl to rovněž Óscar, jenž trval na tom, že musí vnímat fotbal i bez míče. Společně strávili hodiny u videa a jako příklad jim posloužili Messiho defenzivní pohyby.

Až doposud Deulofeu pokaždé vyjadřoval svoji touhu usadit se jednoho dne v prvním týmu Barcelony, kde mu vyprší smlouva s desetimiliónovou výkupní klauzulí 30.června 2014. Ovšem uslintaných zájemců o jeho hostování je pořádná řada a poté, co se Španělé na Mistrovství Evropy v Tallinu dostali až do finále, se jejich seznam pravděpodobně ještě rozroste. Nejpilnější střelec celého turnaje s deseti pokusy, následován Jesém (6) a Řekem Katidisem (5) odstranil z cesty Francouze a vytáhl mančaft až do finále proti Řecku. „Mají skvělý tým“, zamyslel se Gerard před velkým finále, před soubojem o trofej, na kterou si sáhl již loni v Rumunsku. „V prvním zápase turnaje jsme proti nim vedli o dva góly, ale po přestávce se hodně zlepšili“. Dotknou se Španělé pomyslného nebe i díky jeho hře, kličkám, jeho stylu?