Věž, po které Emery toužil

Adil Rami (©fifa.com)

„Prosím, je lepší rozhovor později. Moje španělština, lepší”. Opatrnost a zábrany nového stopera Valencie Adila Ramiho před diktafonem jsou přímo hmatatelné. Ovšem pozvání do turistického centra blízko hotelu, který si ke svému pobytu na rakouském soustředění v Klagenfurtu vybrala expedice blanquinegros, kde návštěvníci mohou najít expozici pamětihodností ze všech koutů světa přijal s velkým nadšením. Hned souká do auta svoji 190 centimetrů vysokou postavu, zvyklý, že mu vlasy při jeho vzrůstu lížou střechu. „Anoooo, jsem velký a strašně rád jím úplně všechno, ovšem nejvíc si pochutnám na masových lasagních, které dělá moje máma”, prohlašuje.

Rami je sice ve Valencii terpve druhý týden, ovšem jasně naznačil, že naplňuje představy, kvůli nimž ho Braulio Vázquez angažoval z Lille, že moc dobře ví, jak důležité je přizpůsobit se nejen mužstvu, ale i novému prostředí a že jeho povaha je nanejvýše extrovertní. 

Francouzský reprezentant pózuje před kopií Eiffelovky a ptá se: „Chcete, abych se na fotce smál? Takhle je to lepší, ne?” Poočku hledá další pamětihodnosti, které připomínají jeho rodnou Francii. „Na rodinu jsem hodně vázaný, zázemí je pro každého mladého hráče, jako jsem já, hodně důležité, aby člověk mohl být v klidu po celou dobu a mohl se soustředit na svoji práci. Moje máma je pro mne strašně důležitá”, poznamenává poté, co vyjmenuje věk svých sourozenců. „Jednomu je dvacet osm, jedné dvacet jedna, další třicetčtyři"...ale pozor, ve valencijštině.

Pokračuje povídání a procházka tímhle pěkným parkem, když v tu chvíli se potká s Ricardem Costou (s nímž prozatím ještě nehrál), jenž dává rozhovor valencijské televizi TVV. „Portugalec! Pí...o” vypustí ze své pusy. Jestli se něčím Rami vyznačuje, pak snad tedy tím, že nezavře pusu pravděpodobně ani pod vodou. Vzhledem k jazykové blízkosti nejčastěji konverzuje s Feghoulim, ale nemá zábrany prohodit vtípek vůbec s nikým. „Vím, že tu mám spoluhráče, kteří jsou moc dobří a doufám, že s Valencií dosáhnu hodně úspěchů. Pro hráče je velmi důležité vyvíjet se a z toho, co jsem tady během pár dní viděl, usuzuji, že s Emerym toho dosáhnu. Je dobrý, líbí se mi. Jsou tu hráči velmi dobré úrovně: Piatti, Mata, Pablo, Soldado...”

Považuje se za spáče („usnu okamžitě, jsem schopný během siesty spát dvě, tři hodiny”) a náruživého příznivce Playstationu („hraju s bráchou, nebo kamarádem on-line”). Na hotelové recepci se moc neukazuje, když už, tak to vzbudí pořádnou pozornost. Jednou se tam promenádoval jenom s ručníkem kolem pasu (šel zrovna z lázní), jindy zase jen v trenclích. Spoluhráči mu zavřeli pokoj a Rami sháněl na recepci klíče. Docela zajímavé vidět takového chlápka v podobné situaci.

Fyzická konstituce je právě to, čím by měl nejvíc přispět bývalý hráč Lille svému novému zaměstanvateli. V přípravném zápase proti PSV Eindhoven to již dokázal. „Jsem zvědavý jaký fotbal se hraje ve Španělsku. Ve Francii je fotbal víc o odolnosti. Tady je víc kontaktu s míčem. Real Madrid a Barcelona, to jsou dva úžasné týmy, přitahuje mne ale především Messi. To je neuvěřitelné, co dokáže s míčem”. Rami je velmi blízký přítel Philippeho Mexese a předtím než podepsal Valencii, prozkoumával terén dotazy u bývalých hráčů ché Butelleho a Kluiverta. „Ano, vím jakou pověst má Patrick, ale je to dobrej týpek. Noc je nebezpečná, lepší zůstat doma”. A při návratu zpět na hotel si počítá ve valencijštině: „U, dos, tres, quatre, cinc, sis, set, vuit...”