Zaragoze zvlhl střelný prach

Helder Postiga (© zimbio.com)

Málokdy má určitý problém jenom jedinou příčinu a série deseti zápasů Realu Zaragoza bez výhry má pod povrchem hned celou řadu chorob a nemocí. Nicméně jedna vada, jak se zdá, dominuje nad těmi ostatními. Mužstvo z Aragonie totiž zapomnělo střílet góly a bez nich se jaksi vyhrává dost těžko. No a prozatím to nevypadá na to, že by si s tím kouč týmu Manolo Jiménez dokázal poradit, ať už nasazením toho či onoho fotbalisty, anebo taktickým rozestavením. V plné nahotě se to ukázalo i v pondělním záchranářském duelu na La Romaredě proti Granadě, kdy "maños" uhráli bídnou bezgólovou remízu, která za stávající situace neřeší naprosto nic.

"Kdyby mohl nastoupit Apoño, určitě bychom tenhle zápas vyhráli", prohlásil po skončení dohrávky 27.kola domácí trenér. Což bylo hodně překvapivé prohlášení, neboť zmíněný hráč je delší dobu zraněný a přímé srovnání s těmi, co zastávali jeho teoretické místo v sestavě, nevyznívalo právě lichotivě. Jenže toto tvrzení je opřeno o neúprosná čísla. Bez bývalého hráče Málagy na trávníku totiž nebyla Zaragoza v letošní sezóně schopna vstřelit gól. To je statistika, která úzce souvisí se závislostí, kterou zřejmě chtěl Jiménez připomenout ve svém vystoupení před zástupci médií. 

Manolo Jiménez již dřive označil špílmachra z Andaluzie za "nenahraditelného". Podle něj nemá v kádru hráče, kteří by byli schopni distribuovat balón, aniž by se uchýlli k prostému nakopávání směrem kupředu, kromě rodáka z La Palmille a Romarice. Vždyť Stefana Baboviče, fotbalistu, který měl zacelit díru po Apoñovi, označil jako "pravého krajního záložníka". 

Rok 2013 je v každém případě pro Zaragozu zakletý. Dokázala vstřelit pouze pět branek, což je číslo, které jen o jedno převyšuje počet získaných bodů v tomto období. Bez diskuze jsou to ale numera, která k jisté záchraně rozhodně nevedou.

Při hledání řešení k vybřednutí z nepříjemné situace se Jiménez opětovně uchýlil ke třem podhrotovým záložníkům, kteří se měli pohybovat za Postigou. Bohužel, experiment nevyšel, neboť vedle toho, že Toño uhájil čisté konto, tak mu domácí ani moc práce nenadělali, až na nějaké tři, které ale brankář Granady v klidu vyřešil. Víctor Rodríguez, jenž se po třech zápasech vrátil do základu, sotva představoval u postranní čáry, nejprve levé, později pravé, vážnější hrozbu. Nemlich to samé platí i pro Montañese, hráče, jenž má aktuálně na svém kontě nejvíc zápasových minut v dresu Realu. Nakonec ani Rubén Rochina, nejaktivnější hráč Zaragozy, jenž se většinou pohyboval uprostřed a od počátku rozdával, s větším či menším úspěchem, míče, nedokázal splnit svou misi a nakonec upadl do svého tradičního individualismu. Sečteno a podtrženo - k Postigovi se prakticky nedostal žádný balón.

Portugalský útočník, jenž má na svědomí dva góly z toho mála, co Real Zaragoza v roce 2013 vyprodukoval, je živým obrázkem zoufalosti aragonského celku. Skutečnost, že hráč, jenž by měl být odpovědný za gólovou plodnost týmu, nevyšle  za celých devadesát minut ani jeden pozdrav na soupeřova brankáře, je jasným důkazem problémů v ofenzivě.

Aktuálně má Zaragoza na svém kontě pouhých 25 tref, stejně jako Granada. Hůře už je na tom pouze Osasuna, jejíž fanoušci se mohli z rozvlněné sítě radovat dokonce jen třiadvacetkrát. I díky těmto chudým ofenzivním číslům jsou tyto kluby tam, kde jsou. Nic naplat, fotbal je prostě o gólech a Zaragoza je právě teď na suchu.