Zkroušený vůdce

Fernando Gago (© elpaís.com)

„Není moc společenský. Nevyvolává sympatie. Je dost namyšlený“. To je stručná charakteristika trenéra Valencie, která za něj v létě zaplatila Realu Madrid 3,5 milionů eur, po pěti měsících pobytu na Mestalle na adresu záložníka Fernanda Gaga. Ovšem stejný člověk ho hodnotí i jako velice důležitého středopolaře. „Hodně ovlivňuje styl naší hry. Stopeři se rozestoupí a on zahajuje akce. Velmi dobře vyváží balón“. Toto soužití značně komplikované povahy a nezpochybnitelného fotbalového talentu vybouchlo minulou sobotu, když byl odvolán kouč Mauricio Pellegrino. V ten okamžik Gago nadskočil zlostí a oznámil prezidentovi Manuelu Lllorentemu, že chce z Valencie odejít.

„Během posledních 24 hodin mi neřekl, že by chtěl odejít“, prozradil Llorente na tiskové konferenci svolané ohledně představení nového trenéra prvního týmu Ernesta Valverdeho, jenž zůstal ve Valencii, zatímco jeho noví svěřenci dnes vybojují poslední zápas základní skupiny Ligy mistrů ve francouzském Lille. Právě Valverde by měl vyřešit budocnost dezorientovaného fotbalisty, jehož další vůdce kabiny, kapitán David Albelda vyzval k opuštění klubu: „Kdo chce z klubu odejít, je čas, v zimním přestupním termínu“. 

Oba dva jsou střední záložníci a oba v kabině razí odlišný směr. Albelda, s patnáctiletou praxí v klubu, byť aktuálně bez toho, aby se mohl příliš realizovat na trávníku, zastává pochopitelně větší přítomnost domácích hráčů v kádru, druhý samozřejmě prosazuje Argentince, především Evera Banegu, který ho zbožňuje od dob společně strávených v Boce Juniors. Dalo by se říci, že v něm vidí staršího bráchu. Gago s Banegou paradoxně tvořili záložní dvojici při sobotním debaklu proti Realu Sociedad (2:5), jež byl spouštěčem Pellegrinova odvolání. Nyní si musí Valverde buď vybrat jednoho z dvojice lídrů, nebo se snažit mezi oběma vytvořit přátelský vztah. 

„Chválí moje vidění hry, jak pokrývám prostor, jak udržím míč“, naparuje se samolibě na své webové stránce. Narcismus a „přehnaná nadřazenost“, vyloudí ze svých úst důvěryhodný zdroj z Valencie. „Ovšem tam, v Argentině, je pro Sabellu (reprezentační kouč) bohem“. Kdeže loňské sněhy jsou, když něčím podobným byl i v zimě roku 2006 pro tehdejšího prezidenta Realu Madrid Ramóna Calderóna, který neváhal vysázet za devatenáctiletého holobrádka dvacet milionů. Jenže později Gagovi příliš neprospěl jednak příchod Florentina Péreze do prezidentské sesle a druhak nástup José Mourinha do funkce trenéra, jenž ve středu pole sázel na „své“ koně - Xabiho Alonsa a Khediru. Po spíše šedivém působení v AS Roma se angažmá na Mestalle jevilo jako ideální pro znovunakopnutí Gagova motoru, aby se z něj opět stal ten fotbalista, jenž ohromil zástupce Realu. Jenže odchod Pellegrina z něj činí mírně zkroušeného vůdce.