Josef72 - Komentáře

Jak by se v Anglii tvářili na jeho herecké výkony? Ale po tolika letech, co tam hrajou cizinci si už asi taky mnohému navykli.

Chtěl jsem napsat "úvahám". Asi mám kruhy pod očima.

Asi jsem mimo, ale moc nerozumím těm ůvahám, že Real už nemůže vyhrát ligu. Je polovina ledna.

To je pravda. Zlatý "Zlatý míč".

Nebýt MS, tak tam tři asi nebyli. Xavi svým způsobem hry není tak viditelnou hvězdou. Škoda, přál jsem to jemu.

Tak že by Inter rozdával nějakou fotbalovou radost jsem si taky nevšiml. Kromě prvního semifinále v LM proti Barce.

Tady jsem to přál taky někomu jinému. Ale kromě MS byl dobrej.

Tak zrovna jemu jsem to nepřál.

Španělsku chyběl druhý střelec. Proti Portugalsku nebo Německu si vytvořili dost šancí. S Paraguayí měli kliku, porážka se Švýcarskem byla haluz, náhoda. Celkově určitě nezářili, ale kdo tam byl lepší ? Němci hráli dobře, stříleli góly, ale v semifinále byl herní rozdíl jednoznačný. Argentina bez koncepce, Nizozemí silné, ale nic pro oči.

A bude hůř.

To zní dost uplakaně. Jsou to ankety a ty nejsou objektivní, protože prostě objektivní být nemůžou.

A já slyšel, že chtěl hrát vždy za Barcelonu.

Asi jsem už starý morous, ale mě tyhle "oslavy" iritujou. Druhý řetězec by mohl odměňovat nejsmutnější ze smutných reakcí poražených.

Vždycky jsem měl rád projev radosti hráčů Brazílie. Až dětinská radost z gólu. Ať už to byla generace Pelého nebo Zica.

Je to tak nenápadný přestup, že by mohl být smysluplný.

Spíše typische argentina

Kdo by čekal tolik příspěvků.

K mému podílu na počátečním, asi zbytečně hloupém způsobu diskuze. Určitě jsem se měl vyvarovat vět typu "čůráš si na nohy" apod. a položit jednoduchou otázku "co tím přesně myslíš " ? Bylo by to od začátku klidnější. Na straně druhé bych se bránil tomu, že jsem nechtěl diskutovat, protože z prvních příspěvku "tunaka" se nedalo vytušit, že vůbec chce o něčem diskutovat, nebo o čem chce vlastně diskutovat. Přirovnání k trenérovi Realu sedí.

S odstupem dvou dnů bych řekl, že v mnoha věcech mám stejný pohled na věc, ale ne v souvislosti se sobotním zápasem. Daleko trefnější by mi podobná výtka o hloupé iracionalitě a patosu kolem fotbalu přišla v případě, když hráč po zápase věnuje gól nebo vítězství zemřelému, narozenému, komukoliv. Když třeba Vladimír Růžička po finále MS v ledním hokeji v roce 2005 pronesl naprosto fatální větu "doufám, že se na nás Ivan(Hlinka) v tom hokejovém báru díval ". Vytváření hloupého kultu osobnosti, kdy ze skutečného člověka vyleze totální hybrid. To je asi vše , co mohu k případu "iniesta" dodat.

Otázky, které jsem nadhazoval asi skutečně naváděli spíše k jedné odpovědi, ale v tom všem je jeden problém. Otázka víry, původu člověka, smyslu života je-li nějaký, k tomu je těžké být zcela nezaujatý, natolik je to osobní a důležité, bere-li to člověk vážně. A tyhle vnitřní zápasy jsou vždy dost krušný. Navíc, pohled na svět, na historii, jednotlivé události, případný vývoj člověka se vždy odvíjí právě od víry. Daleko více, než obráceně. Lidé nejsou křesťany protože došlo kdysi v Palestině k nějakým událostem. Nevěří na zákldě historické události. Nejedná se o víru v něco, ale o cosi osobního.

Vymyšlení Boha člověkem je možné a asi nikdo to zcela nezpochybňuje, člověk měl otázky vždy, odpovědi odpovídali míře poznání. To samo o sobě asi není nic zásadního.

Druhá věc je, zda jsme si mohli vymyslet víru. Náboženský rituál, pohanský nebo třeba katolický není vírou, která by měnila život člověka a na které by člověk mohl stát. Je to jen rituál.Tvrzení, že se prostě vyvinula mi připadají vágní. Dalo by se asi o všem debatovat donekonečna, ale nechci znovu zklouznout k jednostranně zaměřeným otázkám. Snažím se dohnat hříchy mládí a doplňovat si vzdělání, začal jsem skoro ve čtyřiceti číst , což jsem v mládí téměř nedělal, Takže to berte spíše jako jisté vylití duše, nikoliv jako argumentaci něčeho.

Ještě nakonec k onomu vymyšlení Boha. Včera jsem narazil na citát Alberta Einsteina. Nechci se za něj schovávat a argumentovat, že byl taky věřící. Jeho pohled na víru byl údajně nejednoznačný a měnil se v průběhu let, Ale vyjádřil kdysi svůj pohled na víru a já bych to lépe nevyjádřil, protože to vystihuje to, co v tom samém cítím i já.

Albert Einstein na dotaz k jeho pohledu na víru mluvil "O nádherném hlasu z Nazarethu". "Nemyslíte si tedy, že je to mýtus ? " zněla otázka. "Nikoliv, není tam ani stopa po mýtu".

Nedovedl bych to tak jednoduše vyjádřit. Lidé si mohli vymyslet Boha kvůli úrodě a bleskům, ale to příliš světla nevnáší. Skutečná víra je mnohem složitější na vyjádření, pochopení a tedy i vymyšlení. Ale to není tolik argument, spíše mé šestileté poznání. Skutečně věřící lidé, které jsem poznal, k náboženství neutekli, protože by se nemohli vyrovnat s tímto světem. To by nakonec museli být věřící skoro všichni.

To je z mé strany vše. Pakliže si ještě tento příspěvek přečetl "tunak", tak jednak děkuju za názory, navedlo mě to k určitým tématům, o kterých se budu chtít dovědět více. A pak se ještě omlouvám za můj počáteční způsob diskuze a větám o čůrání na nohy. Nějak jsem si neudržel ego pod kontrolou. Možná je to proto, že jsem "jsoucno" .

To je z mé strany k tématu vše, třeba se jindy rozjede podobná diskuze znovu.

PS : Je pozdě a za případné gramatické chyby se omlouvám.

Možná to tak bylo, ale zdá se mi to ponekud jednoduché.

Že přináší evoluce pokrok mi moc nevysvětluje. Pakliže jsme tu opravdu bez příčiny, tak v tom nelze hledat rozumné vysvětlení. Šlo mi o pravděpodobnost, že z prapolívky jsme se dostali k člověku s dost komplexní sexualitou např. Al to jsou jen moje úvahy a myšlenky posledních měsíců, nic to neznamená.

Mravní zákon si určitě můžeme nějak ustanovit sami, já jsem nikdy neuvažoval kvůli tomu o církvi. Ale o co ho opřít, jedině o vlastní rozum a na ten nerad spoléhám. Nikdy nejsem nestranný.

PS: Desátky se platit nemusí. To s tím nesouvisí.

Nemyslím si, že bych mohl pojmenovat důvody, proč má tato společnost problémy, o kterých jsem psal. Ten důraz na rozum nás dost odlišuje. Mám známýho, dělá po školách přednášky na téma "AIDS". Koukal jsem jednou na ohlasy "dospívajících" ze školy, kde byl a prakticky všecny zněly: "bylo to užásný, chvíli jsem brečel(a), takovému člověku bych dokázal(a) věřit". Je v tom samozřejmě dost naivity a emocí, přesto mě udivilo, kolik mladých lidí tam po necelých dvou hodinách projevuje tolik emocí a mluví o důvěře k neznámému člověku, když se svými rodiči jsou minimálně 15 let a přitom zůstalo prázdno. Je to samozřejmě jen příklad, ale osobně to vidím více ve vztazích, které nefungují.

Na Darwina jsem si ani nevzpomněl.

Citát : Nicméně, tohle všechno jsou sice krásný pohádky a vyplkávání se, ale pointou tohohle celýho je provokace směřující k poukázání na to, že smrt není veřejná žáležitost a neměla by být podrobena mediokratickému rituálu oslavy tekuté přítomnosti. Proto se instinktivně zlobím na oplakávání fotbalistů.

Kdyby to byl Beckhem a ne Iniesta, možná bych ti tady podkuřoval. ale v tomto případě to považuji za upřímné, byť "emocionální" vyjádření něčeho, asi smutku ze ztráty kamaráda a toho, že mu fanoušci po šesti měsících vrátili. Já bych si jako introvert takové gesto odpustil, ale v případě Iniesty nepochybuji, že bylo upřímné.

Jsou jiné věci, které mě ve vztahu k fotbalu iritují.

Citát : Kdo nadal člověka rozumem? Přírodní výběr.

Nevím, zda jsem víc "skeptický křesťan" nebo "skeptický ateista", protože v obou případech naražím na něco, s čím mám problém.

Jako potencionální křesťan narážím na fakt, že jsem vyrostl materialistickém ČSSR a mám problém přijmout cokoliv "nehmotného", a v případě ateismu nebo evoluce mám problém se samotnou evolucí. Totiž přijmout její nepravděpodobnost. Žádný záměr a přesto člověk.

Původní názor, že náboženství je hloupé vysvětlení a evoluce je inteligentní vysvětlení jsem postupně opustil. Přijde mi, že rozum nestačí ani na jednu. Proto ten dotaz, kdo nadal člověka rozumem.

Citát : "Pakliže v sobě budeme popírat emoce při ztrátě člověka, tak je musíme popřít i při "získání" člověka. Buď obojí, nebo nic."

• proč vlastně? Tohle se mi nezdá, protože smrt a narození mohou být a myslím, že i jsou úplně odlišné kategorie.

Obojí je přece spojeno s láskou, se vztahy, jakkoliv to může znít pateticky. A smrt natrvalo tyto vztahy přetrhává. S narozením člověka okamžitě cosi začíná a není to nic s rozumem. Smrt vše ukončí a často nečekaně, někdy spojeno s utrpením. Narození a smrt vidím jako propojené. Pakliže se rozumově dokážu povznést nad ztrátu člověka, tak si na straně druhé nedovedu představit jiný vztah k člověku, než povrchní.

Citát : Heh, tohle mne baví... během "krásnýho století" zemřelo víc lidí, než během všech předchozích dohromady. Nu, ono jich i víc žilo, že ano.

Mno, v tom bych příčinu neviděl, ale to není důležité.

Citát : Nikdo nepochopil velké postavy tohoto století, i předchozích, které útěchu z ontologie nepotřebují, útěchou je jim samotná existence.

Tak to museli opravdu velikáni. Jakékoliv přemýšlení o existenci ve mně vyvolává okamžitě otázku "Proč ?". A to se jí bráním.

Citát : Bylo by krátkozraké vidět za tím přemíru racionality. Podle mne jde o její nedostatek.

Fenomén úspěchu. Kdo nemá úspěch, jako by nežil. Život zaměřený na sebe. Z části nevyhnutelný, ale v dnešní podobě "vyprazdňující". Člověk žije "na vztazích", když nejsou nebo jsou sebestředné, povrchní...

Citát : člověk není entita, je jsoucno...

Zvláštní, na toto vyjádření jsem narazil několikrát a nikdy mě to tak nerozesmálo. Budiž. Možná jsem to zkomolil, i když... Měl jsem použít vlastní slova.

Citát : A pak... ty tu tvrdíš, že se člověk rozumem nikam nedostal, já tu takovou volovinu z huby nevypouštím

Jednak nemám hubu, jednak jsem nic takového nenapsal. Napsal jsem, že člověk pouze rozumem taky daleko nedojde a nedošel. Jednodušeji to nevyjádřím.

Člověk je nadán rozumem. Kdo ho nadal by mě zajímalo.

Příroda jako temný chaos. Příroda podle vědců vůbec chaoticky nevypadá. Nicméně jak to souvisí s tématem nevím.

Pana Patočku pozdravuju.

Pokud je víra hlupost, tak jsme všichni hloupí.

Citát : Dani, ach, budeš tu s námi na vždy, och, nedokážeme přijmou fakt, že jsi prodělal existus, ech, ta smrt je ale ošklivá věc, uuuuuuuuuu. Deklarujeme, že jsme nepochopili základní přírodní zákonitosti. Že se nedokážeme smířit s vlastní smrtelností, s tím, že přestáváme být, že naše vědomí je jaksi dočasný fenomén. A to je hloupé, odsouzeníhodné a nebezpečné, protože to otvírá obrovský prostor náboženskému jhu.

A jak se přijímá fakt, že někdo blízký najednou zemřel ? Jak jinak než průchodem emocí. My nemůžeme pochopit základní přírodní zákonitosti, protože se od té přírody jednoduše odlišujeme. Kdybychom se neodlišovali, nebudeš tu psát o náboženství a rozebírat něco takového jako je smrt, Protože bychom si toto jednoduše neuvědomovali. Každá životní filozofie musí fungovat obousměrně. Pakliže v sobě budeme popírat emoce při ztrátě člověka, tak je musíme popřít i při "získání" člověka. Buď obojí, nebo nic.

Co mají emoce v souvislostí se smrtí společného s vírou či náboženstvím jsem nepochopil. Ale celé dvacáté století lze označit za století ateismu a podle některých odhadů v něm zemřelo více lidí,než v devatenácti předchozích století dohromady. Myslím z důvodu válečného konfliktu. Vliv náboženství v naší sekulární společnosti v Evropě a v USA je víc než omezený a přesto obrovské množství lidí končí na drogách, máme neustále stoupající spotřebu barviturátů, abychom zvládli v mezích rozumu ten normální život, rostoucí počet sebevražd a nevypadá to, že bychom to na základě rozumu dokázali ovlivnit. A přitom by člověk řekl, že brát drogy je nerozum, brát si život je nerozum, cpát do sebe prášky je nerozum. Náboženství v defenzívě a přesto je evidentní, že život jenom na základě rozumu je pro člověka nesnesitelný.

Citát : Nechte je spát. Mrtví odcházejí, vy odejdete. Důležitější, než laciná a prázdná gesta je to, jak žijete, proboha.

Promiň, ale tahle rada je hodně prázdná.

Čůráš si na nohy. Na měsíc, na jížní pól nebo kamkoliv se člověk nedostává díky rozumu. Je to něco, čemu se říká touha, motivace, "sen". A většinou je to rozum, který říká, že nelze. Člověk není entita, je jsoucno. Lidi jenom s rozumem jsou jako lidi bez hrudníku.

Na základě rozumu se člověk taky daleko nedostane a nedostal.

Být za každou cenu "nad věcí" může být ve výsledku hloupější než podléháním emocím.

Škoda.

Xavi má letos dobré šance. Messi ale kromě MS hodně dobrý, podzim vynikající. Nicméně doufám, že nakonec to bude Xavi. Messi je pořád dost mladej, může vyhrát i za rok.

Není na tom obrázku Zubizaretta ?

Tenhle turnaj jde do kopru. Z evropských zemí vyberou Rusko místo Anglie či Španělska a pak do Kataru. Zlej sen, ale čemu se vlastně divit. Nějakou dobu je to více ekonomický svátek než sportovní.

Spokojenost.