BLOG: Alexis Sánchez - Niňo Maravilla

Alexis Sánchez je hráč, jenž se narodil v roce 1988 v Chile, kde okusil v mladém věku ligu, patří k hvězdám Chilské reprezentace a Barcy, ale také prožil život v Itálii, pojďte sem a pročtěte si!

Když se řekne jméno Alexis Sánchez žádná fotbalová diskuze nezůstane bez hádek. Což jen dokazuje, jak skvělým fotbalistou je.  Pravda, někteří mohou říct, že je to diver, či sólař, ale také můžete říct, že umí obehrát soupeře, rychle běhat a roztáhnout hru do šířky, to vše jsou přednosti Chilského zázračného dítěte. 

Narodil se 19. prosince 1988 v městě Tocopilla v Chile.  S fotbalem začal ve svých 15 letech v místním klubu Cobreloa, kde zprvu hrál v mládežnickém kádru, odkud se později dostal do prvního týmu. Svůj debut v prvním týmu odehrál 12. Února 2005. Hned ve své první sezóně odehrál 47 zápasů a skóroval 12 gólů. Svými výkony uchvátil národ. Možná i celý svět, jak si někteří ve vedení jistě mysleli. A tak se i stalo, přišel konec sezóny a s ní mnoho zajímavých nabídek, třeba z Manchesteru United, Werderu Brém, či Udinese Calcio!

Rozhodl se pro italský klub. Asi si začínal myslet, že jeho život se bude ubíjet jako život Santiaga Munéze ze slavného filmu Góóól (Mexická vlna), který šel do kin teprve nedávno. Ale kdepak, život není většinou stejný jako Hollywood a mladý Alexis na rozhodnutí Udinese zůstal v Chile, ale přešel do jiného klubu a to hned do toho nejslavnějšího! Áno do Colo-Colo! V tomto klubu byl pouze rok a opět předváděl to, co se od něj čekalo. Skvělé výkony, které ho dostali až do národního týmu! Slyšíte to? Národní tým!

Za Colo – Colo odehrál 32 ligových zápasů ve kterých vstřelil 5 gólů a pomohl týmu k vítězství Clausury a následně Apertury! Tak mladý a už tak dobrý! Takový může být jen Jihoameričan! Pak však přišlo léto roku 2007 a Sánchez se už cítil připravený, věřil si, že přichází jeho chvíle! Že už by konečně mohl začít řádit v Udinese Calcio! Ale kdepak, Italové se rozhodli poslat Niňa Maravillu ještě na rok do jižní Ameriky, tentokráte do jednoho z nejslavnějších týmů jižní Ameriky – River Plate! Bohužel zde se mu moc nedařilo a zranil se na několik měsíců. Ano i takový může být život, ale jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré! Sánchez se vrátil po pár měsících rekonvalescence a byl možná silnější, než kdy dřív! Po návratu navíc patřil k největším oporám týmu. V této sezóně naskočil do 23 zápasů a vsítil 4 branky.

A už přichází éra Italská. Doba kdy měl ukázat, že má na to soupeřit s těmi nejlepšími.  Chvíli trvalo, než mohl podávat ideální výkony, kvůli kterým tu byl, ale jak čas ukázal, tak bylo dobrým tahem vyčkat.  V téhle sezóně, jenž pro něj byla takovým „Italským snem“ se uchytil v základu Udine. V Itálii si ho oblíbili kvůli jeho přímočarosti a rychlosti. Po Granduozní první sezóně, kdy s Udinese skončil na sedmém místě měl smíšené pocity, sice se konečně prosadil v Italském klubu, bohužel ale s Udine nepostoupil do Evropských pohárů, když chybělo pouze 5 bodů na AS Řím, ale aspoň si zahrál v posledním ročníku poháru UEFA, kde bohužel se musel sklonit před Werderem Brémy! Právě před týmem, který ho před třemi lety sledoval. Jakápak krutá ironie! Ale čtvrtfinále UEFY je jistojistě úspěch a Alexis si ho zatím rozhodně pochvaloval. Navíc i v národním poháru vypadl už ve čtvrtfinále, zkrátka to byla taková nemastná, neslaná sezóna. Ale aspoň se toho hodně naučil o Evropském životě.

V sezóně 2009/2010 stále byl jedním z nejdůležitějších hráčů svého týmu, bohužel sezóna pro něj nedopadla vůbec dobře. V lize jen hrůzostrašné 15. místo!! A v národním poháru se jeho tým musel sklonit před AS Řím. Po sezóně ho ale čekalo Mistrovství Světa. Svátek na zemi i pro něj. Chile byla nasazena do skupiny se Španělskem, Švýcarskem a Hondurasem. Pro Chile bylo cílem urvat druhé místo. Chile se ale interpretovala na turnaji krásným fotbalem, bohužel ale odjížděli už po utkání s Brazílii. Alexis se na turnaji bohužel neprosadil, ale naskočil do všech čtyř utkání, rozhodně dobrá vizitka. Poté ale letěl na dovolenou, aby se mohl připravit na jeho nejlepší sezónu! Sezónu, kdy měl dobýt Itálii.

Sezóna 2010/2011 byla pro Alexise skvělá. Ale vlastně proč ne? Už se vyrovnal s Italským fotbalem, už ukazoval, že na to má! Tohle byla sezóna kdy dal sám čtyři góly Palermu! Tohle byla sezóna, kdy svému týmu vybojoval účast v Lize Mistrů následující sezónu! Tohle byla sezóna, kdy se stal nejlepším hráčem Italské ligy. A proč, že? Je to prosté – Francesco Guidolin! Manažer, jenž udal styl Udine, člověk který převzal mužstvo před sezónou naordinoval týmu systém. Systém, jenž dělá Udinese takové, jakými je známe dnes, ofenzivně laděný klub. Tomuto muži Alexis vděčí za hodně. Bohužel v národním poháru se týmu tolik nedařilo, ale to zázračného kluka už asi tolik netrápilo. Bylo před ním rozhodnutí! Rozhodnutí jestli přestoupí do Manchesteru City, nebo do Barcelony. Mám-li být upřímný, do své milované Barcy jsem ho nechtěl, stále ho nechci, ale musím přiznat, že ten kluk nám dal něco, co nám chybělo! Roztáhnout hru více do šířky. To je jedna z jeho největších předností a on to věděl!  No přišlo tedy léto a 25. července byl prezentován jako nejnovější posila Barcelony, tehdy to bylo buď on, nebo Giuseppe Rossi. Osud Itala, ale bohužel všichni známe, takže i možná je dobře, že došel Chilan. Ale Ital by se možná nezranil a místo toho byl ještě lepší.. kdo ví? Tohle jsou fámy na které snad ani pánbůh nezná odpověď. To jsem odbočil..

Alexis ale začal fotbalové období v Barceloně úspěšně, protože během jednoho měsíce vyhrál s týmem už dvě trofeje! Superpohár národní a Evropský, následně se mu podařilo přidat ještě mistrovství světa klubu a Copu del Rey, čili národní pohár, první gól za Barcelonu vstílil proti Villarrealu 29. srpna v druhém ligovém kole. I tenhle gól byl začátkem konce Villarrealu, bohužel. Za Barcelonu do dnešního dne vyhrál nespočet zápasů a dal nespočet branek a věřím, že v tom bude pokračovat. I když se v poslední době spekuluje o zájmu Juventusu, kam by si ho přál třeba jeho parťák z reprezentace Arturo Vidal. To už je předbíhání, teď je třeba se soustředit na tuto sezónu ve které míříme, alespoň dle mého názoru – k vítězství triplu, čili ligy, národního poháru a poháru mistrů.

Když přišel do Evropy řekl, že by chtěl být jedním z nejlepších na světě. Zdá se, že zatím tento slib drží, bude ho držet i nadále? A bude to v Barceloně, nebo již v Juventusu? Čas nám odpoví.