Čekání na Monreala

Nacho Monreal (© es.uefa.com)

Asi málokdo si dovedl představit, že v kádru Málagy, kde najdeme tolik filigránů a jemných, vybroušených techniků, bude absence levého obránce tak citelná. Nicméně je to tak. Zranění zad, které vyřadilo Nacha Monreala ze sestavy účastníka letošního ročníku Ligy mistrů ukázalo v plné nahotě, jak důležitý je pro modrobílý soubor nejen z hlediska defenzivního, nýbrž také tvořivého a útočného. Není to jen obyčejný bek, ale součástka nezbytně potřebná k fungování celého týmového soukolí. Není tedy divu, že trenér Manuel Pellegrini zoufale vyhlíží den, kdy mu doktoři ukáží zdvižený palec na znamení úplného uzdravení odchovance pamplonského fotbalu.

Bolesti v zádové oblasti představovaly tvrdý oříšek k rozlousknutí úplně pro všechny. Pro trenérský tým především proto, že možnosti jak nahradit šviháka takového kalibru a navíc hrajícího ve skvělé formě vlastně neexistovaly. Ani pro spoluhráče to nebylo úplně jednoduché, neboť byli s Monrealem maximálně sehraní – a to jak obránci, tak záloha i útok. No a moudří nebyli ani muži v bílých pláštích, neboť hráčovy potíže neodeznívaly tak, jak původně předpokládali.
Oficiální verze uváděla, že si zdravotní komplikace Nacho Monreal přivodil během reprezentačního soustředění před kvalifikačními zápasy o postup na MS v Brazílii s Běloruskem a Francií, jenže pravda je trochu někde jinde. Monreal si na potíže stěžoval již několik týdnů předtím, než se vydal s reprezentační pozvánkou v ruce do Madridu. Některé zápasy dokonce odehrál s bolestmi, byť to fotbalový fanoušek vůbec nezpozoroval. Až po zápase na Vicente Calderónu proti Atléticu Madrid řeklo jeho tělo dost. Monreal už bolesti nemohl vydržet. Hned na začátku se vyloučila alternativa, že by se situace vždycky nějak zalepila a Nacho by po krátkém odpočinku znovu naskočil. Sám Monreal s tím souhlasil, neboť by se necítil dobře (navíc když bolesti neodeznívaly) a neprospělo by to ani mužstvu mít ve svých řadách fotbalistu, který nemůže zabrat na sto procent.
Během tohoto období byl Nacho buď zavřený v posilovně, nebo obíhal různé specialisty, kteří naštěstí vyloučili nějaké závažnější zranění. Před necelými dvěma týdny Monreal dokonce vyslovil obavu z toho, že by musel absentovat nějakou delší dobu, ale zdá se, že v posledních dnech se jeho bolavá záda mírně umoudřila, což v kádru rozlilo vlnu lehkého optimismu.
Mezitím Pellegrini netrpělivě vyčkává jeho návrat na trávník. A nejen on. I jeho spoluhráči. To jak hluboko dokáže proniknout do soupeřova hájemství a zároveň skvěle pracuje dozadu je naprosto nezpochybnitelné. A ani Eliseu, který se cítí nohem pohodlněji ve středové řadě, nebo Sergio Sánchez, jenž byl obětí experimentu na protější straně obrany, než je normálně zvyklý, nejsou stoprocentním řešením nastalé situace.