Cesty "Angličanů"

David De Gea (©rtve.es)

David De Gea složil svoje kufry v Manchesteru aby podědil místo, které během šesti let obýval mezi třemi tyčemi United Edwin van der Sar. Španělský gólman vyměnil Atlético Madrid za Premier League a v pouhých dvaceti letech se vydal na cestu, která je u španělských fotbalistů nejvyšší úrovně čím dál tím frekventovanější. V posledním desetiletí dresy anglických klubů oblékaly takové kapacity jako Piqué, Cesc Fàbregas, Pepe Reina, Fernando Torres, Xabi Alonso, Arbeloa, Morientes, Mendieta...Není sporu o tom, že žádná jiná cesta do předních evropských lig není Španěly tolik prošlapána. Ani Bundesliga, ani Serie A, aniLigue 1. Tam je provoz opravdu na pohodovém stupni číslo jedna.

David De Gea má před sebou tři jména, ke ketrým může vzhlížet. Prvním je Gerard Piqué, krajan který před ním přetahoval přes hlavu dres Rudých ďáblů. Druhým kolega s rukavicemi Pepe Reina, který si vybudoval svoji kariéru v Anglii, v trikotu Liverpoolu. Třetím Fernando Torres, stejně jako on rodák z Madridu a v jinošském věku idol fanoušků colchoneros, který překročil kanál La Manche s cílem rozšířit si fotbalové obzory. Letos v lednu se útočník z Fuenlabrady stal nejdražším španělským hráčem historie, když za něj ruský magnát Abramovič z Chelsea zaplatil Liverpoolu 58,8 milionů eur.

De Gea tak na vlastní kůži pozná, jaké vzpomínky tady zanechal Piqué, mistr světa v dresu La Rojy a klíčová součástka v Guardiolově dobře promazané mašině. Stoper, jenž začal svoji profesionální kariéru pod ochranou Sira Alexe Fergusona. Manchester mu nabídl první profi smlouvu, když do té doby piloval svoje fotbalové dovednosti v mládežnických kategoriích Barçy a v sedmnácti letech si odbyl křest v Premier League. Do klubu svého dětství se vrátil po čtyřech letech jako vítěz jak Premier League tak i Champions League.

Podobnou cestu, prozatím s vyjímkou zpáteční cesty na Camp Nou, prošel i Cesc Fàbregas. Stejný ročník jako Piqué (1987), i on rozvíjel svůj talent v La Masíi a v Arsenalu coby profík debutoval v roce 2004 pod Arsenem Wengerem. Vybojoval si post v základu a během let se z něj stal lídr a kapitán londýnské bárky.

De Geova historie se odráží také v Reinovi a Torresovi. Oba dva přišli do Anglie v době, kdy v Liverpoolu vládl Rafa Benítez, muž, který měl pravděpodobně největší vliv na velký exodus španělských fotbalistů na britské ostrovy. Během jeho působení na Anfield dorazili Xabi Alonso z Realu Sociedad, Luis García, jenž do té doby válčil v Barceloně, Antonio Núñez z Realu a Josemi z Málagy. Během zimy pak přišel ještě Morientes z Realu. Pepe Reina dorazil následující léto z Villarrealu a připravil o místo Jerzyho Dudeka, hrdinu posledního triumfu Reds v Lize mistrů pár týdnů před jeho příchodem. Krásný příklad pro De Geu.

Dva roky po Reinovi se ke „Spanish Liverpool” přidal i Fernando Torres, precedens, který se možná nejvíce podobá Davidu De Geovi. El Niño toho v Atléticu Madrid odehrál před odchodem na ostrovy mnohem víc než David, ovšem oba dva shodně vzbudili u fanoušků rojiblancos veliké iluze a shodný je i motiv jejich emigrace – sportovní ambice Atlética, které je nemohly uspokojit. Torres nastřílel 81 gólů ve 141 zápasech za Liverpool, stal se idolem fanoušků ve městě Beatles až do chvíle, než Chelsea rozbila svoje prasátko a tím i srdce liverpoolských fandů. Odešel za rekordní sumu 58,8 milionů eur. De Gea, který ve dvaceti letech stál Manchester dvacet milionů eur má všechny předpoklady, aby šel v jeho šlépějích.

P.S. Ještě bych chtěl touto cestou popřát všem "srazákům" ať se dobře baví a ať pod širákem moc nezmoknou;-)