Co také ukázala Supercopa...

Supercopu získala Barcelona (© flickr.com)

Dvě střetnutí o Supercopu jsou za námi, z trofeje se raduje Barcelona, která opět udolala Real Madrid. Ale jaké další zajímavosti vyšly na povrch?

Některé z nich potěší fanoušky Katalánců, jiné příznivce Bílého baletu. Zde je jejich výčet.

Real Madrid prostě fotbal umí...

Styl, jakým José Mourinho přistoupil k loňským duelům s Barcelonou, fotbalové romantiky přivedl do úzkých, ty citlivější z nich k pláči. Nejlepším útokem byla pro Portugalce obrana, a to pořádně úporná. Mnozí čekali, že se situace bude opakovat i v Supercopě.

Jenže do ní vyběhl zcela jiný Real Madrid. Nebojácný, velmi útočný a s neúnavným napadáním až v pěti hráčích. Svého soka Blancos v obou zápasech přestříleli (v tom prvním velmi výrazně), měli více rohových kopů a držení míče bylo takřka fifty-fity. Vloni nemyslitelná čísla.

Pravda, Barcelona nehrála první střetnutí v top sestavě a celkově nebyla na Supercopu tak dobře připravena jako Bílý balet, nicméně to nic nemění na faktu, že Mourinhova parta dokázala, že může s vítězem posledních tří ligových ročníků hrát otevřenou partii, protože fotbalově nezaostává.

... ale není všechno zlato, co se třpytí.

Po fotbalové stránce Real Madrid své příznivce potěšil, jenže hráči v bílém zase sklouzli až k příliš tvrdým zákrokům, kulantně řečeno. Do řemesla zafušoval Pepemu tentokrát Marcelo, když ve výskoku nejprve nakopl Messiho, aby později nesmyslně zajel do Cesca Fàbregase zákrokem, jehož původ byl evidentně ve frustraci.

Sranda musí být a od El Clásica fanoušci nic jiného než zápasy plné napětí a nervozity neočekávají, ale všechno má své meze. Marcelo to prostě přehnal, a protože je ještě mladým klukem, jeden výchovný "facan" by mohl vše vyřešit. Ale dá mu ho Mourinho?

Ještě větší blázen, než jsme doufali

S největší pravděpodobností nedá. Samotný Mourinho má totiž dost problémů sám se sebou, což Florentina Péreze nechává více v klidu, než by mělo, protože je to jeho klub, kterému Mou dělá ostudu. Třeba i tím, že ihned po závěrečném hvizdu pošle hráče do kabin, když tradice říká, že by měli zůstat na hřišti na slavnostní ceremoniál, při němž přebírá vítěz trofej.

Šťouchnutí do oka Tita Vilanovy (jenž mu ho oplatil zákrokem, který v sobě kombinoval paramtery facky a pohlavku) bylo v médiích dostatečně propírané. Jenže kamery zachytily další dva Portugalcovy zkraty, a to naznačení Messimu, že jeho odér se neslučuje s tím, co by Mourinhovo citlivé dýchací ústrojí rádo na Nou Campu vstřebávalo, a šlápnutí ležícímu Fàbregasovi na hlavu. To bylo evidentně slaboučké (pokud vůbec), ale hlavní otázkou je - úmyslné, nebo neúmyslné? Odpověď snad raději nehledat.

Aby toho nebylo málo, tak tentokrát Mourinha nesuploval na tiskové konferenci Aitor Karanka, ale před novináře předstoupil sám The Special One s tím, že ho žádný "Pilanova, Vilanova, nebo jak se jmenuje, nezajímá, protože nikoho takového nezná".

Zlý a hodný

Zajímavě probíhal konec odvetného zápasu, pokud jde o Lionela Messiho a Cristiana Ronalda. Jako by si tentokrát oba hráči role vyměnili.

Zatímco Cristiano Ronaldo byl tím hodným, když závěrečnou strkanici sledoval z povzdálí a čas, než utichly vášně, trávil třeba diskusí s Andrésem Iniestou, s nímž měl přitom vloni nejeden spor, tak Lionel Messi na oslavu vítězné branky poslal nějaké to provokativní gesto směrem k Mourinhovi, aby pak ještě poškádlil Coentrãoa.

Argentinec nikdy nebude tím, kdo spory vyhledává, ale zároveň už i na něj doléhá vypjatost El Clásic a občas mu ujedou nervy.

Hřích a odpuštění Svatého Ikera

"Souboj, přihraný pád, pak už to pokračuje jako vždy." Tak hodnotil Iker Casillas nevybíravý Marcelův zákrok na Fàbregase.

Slova kapitána Realu Madrid tentokrát své opodstatnění neměla. Známá fotbalová pravda říká, že co se stane na hřišti, to na něm má zůstat, což si asi uvědomil i samotný Casillas, neboť o několik dní později zavolal reprezentačním kolegům Xavimu, s nímž měl v zavěru odvety ostrou výměnu názorů, a Puyolovi, aby si vše vyříkali.

El Clásico se vrací na správnou cestu

A na závěr to nejlepší, a sice že El Clásico začíná získávat zpět ztracený lesk. V obou zápasech Supercopy přece jenom výrazně ubylo všech neduhů, kterými loňská měření sil mezi oběma velkokluby překypovala, byť ještě situace není taková, jaká by měla být.

V posledních dvou zápasech mezi Barcelonou a Realem Madrid se hrál skvělý fotbal, padaly góly. A co si budeme povídat, i nějaká ta strkanice a polemika k zápasu zápasů patří. Teď je na hráčích, aby i v dalších duelech sezóny dokázali, že se znovu chtějí soustředit hlavně na fotbal a jeho krásy...