Coutinho, nesmělé dvojče Neymara

Philippe Coutinho (© sport.es)

Mediterranean International Cup (MIC) je turnaj mládežnických kategorií, který se již přes deset let každoročně koná během velikonočních svátků. Desítky skautů, špehů, lanařů a já nevím, jak jinak se jim ještě říká, si dají dostaveníčko na různých místech pobřeží Costa Brava, aby zde sledovali budoucí hvězdy této krásné hry. Snad s vyjímkou letošního roku, kdy největší pozornost poutal start katarské fotbalové akademie Aspire Football Dreams, byli pokaždé největším tahákem fotbaloví hračičkové z Brazílie. A před čtyřmi roky, v dubnu 2008, byli všichni úplně paf z dvojice Neymar – Coutinho.

Jeden rychlý, suverénní, druhý tichý, pomalý, přemýšlivý. V šestnácti letech spolu tvořili naprosto nerozlučné duo. Brazilští novináři, kteří mají vrozenou tendenci někoho s někým srovnávat, jim okamžitě našli „dvojníky“: Diega a Robinha. Dnešní kouzelník Atlética Madrid tehdy čaroval v Bundeslize a Robinhovi se pomalu krátil pobyt v Bílém baletu. Podle povahových rysů jednoho či druhého se zdálo naprosto samozřejmé, že prvním, který překročí velkou louži a zakotví u evropských břehů bude Neymar. Nespoutaný Brazilec už vlastně byl na zkoušce v Realu Madrid, byť k přestupu nakonec nedošlo. Jenže zdání klame a prvním, kdo zaklepal na dveře evropského klubu, byl překvapivě Coutinho. Ten hned po skončení MIC, podpesal smlouvu s Interem Milán, jenž zaplatil čtyři miliony eur. Ovšem FIFA transfer neposvětila, neboť Coutinhovi ještě nebylo osmnáct, takže mladý fotbalista musel zařadit zpátečku a zůstat další dva roky ve Vasco da Gama.

Přes evidentní úpadek, jsou pořád odborníci, kteří se domnívají, že italská Serie A je jednou z nejtěžších soutěží, nejobtížnějších co se fyzičky týče. Trenéři jsou zde podrobeni tlaku na okamžitý výsledek a šílenství dosáhlo až takového stupně, že tři kouči se vrátili ke svým mužstvům poté, co byli pár kol předtím vyhozeni. Kromě řídkých vyjímek se sází na již vyzkoušené hráče a na mladíčky zde mnoho prostoru nezbývá. 

Coutinho oslavil osmnáctku v červnu 2010 a  vkročil do kabiny týmu, který se právě stal nejlepším týmem Evropy. Připojil se k mančaftu, ze kterého Mourinho vymačkal to nejlepší, nasyceného úspěchy. Nezdálo se to jako ideální ovzduší pro začlenění vyzáblého a nesmělého Brazilce. Ideální podmínky to nebyly jen pro „Cou“, ale ani pro Rafu Beníteze, jeho prvního kouče ze čtyř, které v Interu zažil a vlastně jediného který na něj jakž takž spoléhal, byť k tomu byl často donucen kvůli rozsáhlé marodce. Podle Luise Suáreze, jediného Španěla, který vyhrál Zlatý míč, jenž pracuje ve funkci embasadora Interu Milán, Coutinho nejvíc strádal kvůli špatné fyzické kondici a přesunu na levou stranu zálohy – na pozici, kam ho umístil i trenér Espanyolu Mauricio Pochettino aby nemusel obětovat Verdúa.  

Přechod do Espanyolu nebyl nijak jednoduchý. O hostování nadějného mladíka měly zájem nejen italské, ale i zahraniční kluby. Všichni moc dobře věděli o jeho nesmírném talentu, zároveň byl ale málokdo přesvědčen o jeho rychlé aklimatizaci. V Itálii, nebo s reprezentací do 20 let, s níž vyhrál mistrovství světa, ukázal některé ojedinělé akce hodné génia, ale chyběla mu vyrovnanost. Byl jako krásný šperk, jenom ozdoba. 

Na Cornelle se mu ale daří udržet si svoji výkonnost vyrovnanou po celých devadesát minut. Neděli co neděli předvádí své dechberoucí kličky, které se naučil ve svých fotbalových začátcích při sálovce, panoramatické vidění hry...je radost na něj koukat . Podle Carecy, brazilského útočníka osmdesátých a devadesátých let „v některých věcech připomíná Zica“. Jenže Espanyol nyní rovněž sklízí plody nekonečných hodin, které Coutinho strávil v posilovně Interella a taktéž výuky taktikou svázaného Calcia. Inter v žádném případě nechtěl do kontraktu o hostování zahrnout možnou klauzuli na přestup. Počítá s ním pro renovaci kádru, která na celek z Lombardie letos v létě bezpodmínečně   čeká. Espanyolu a jeho fanouškům zbývá poslední měsíc, aby si jeho hry pořádně užili.