Další levačka do trojúhelníku

Haris Seferovič (© google.com)

„Harise Seferoviče jsme sledovali už nějaký čas, ale dovedu si představit, že fanoušky hodně překvapilo jeho propuknutí“, řekl trenér Realu Sociedad Jagoba Arrasate po výhře svých svěřenců na stadionu Gerland v Lyonu. „Hlídali jsme ho od února“, ujišťoval prezident klubu Jokin Aperribay během oficiálního představení hráče v červenci. Dneska už není ve městě jediné místo, kde by se nebásnilo o muži s křestním jménem Haris, nové hvězdě pro místní obyvatele. Hráče, jenž přesně zapadá do programu, který před několika lety rozjela švýcarská fotbalová federace. Reprezentace helvétského kříže, v čele se Seferovičem, se v roce 2009 stala mistrem světa v kategorii sedmnáctiletých. A kdo si myslíte, že byl nejlepším střelcem?

Přestup jedenadvacetiletého Harise do Donostie stál Real Sociedad dva miliony eur, které putovaly na účet italské Fiorentiny, plus další půl milion za různé bonusy. Což se zdá celkem slušná částka přihlédneme-li k dosavadním výkonům, jež prozatím předvádí. V prvním zápase pod Arrasatem švýcarský reprezentant s bosenským původem nasázel čtyři góly do sítě Real Uniónu ze segunda B a jeho konečný střelecký účet letní přípravy se zastavil na čísle sedm. A v prvních dvou mistrovských zápasech nezůstal pozadu. V prvním ligovém proti Getafe dloubákem znectil Moyu v bráně a úterní obrázky s jeho gólem na francouzské půdě zcela jistě obletěly celý svět. Jeho šlupa zpoza vápna levačkou, která zaskočila domácího gólmana. Dva způsoby, jak využít levou dolní končetinu, o níž se v tuto chvíli opírá útok Realu Sociedad a která doplňuje skvělý ofenzivní trojúhelník, společně s Velou a Griezmannem.

Seferovič se fotbalu učil u kobylek, tedy v Grasshoppers Curych. Vyhlédla si ho tu právě Fiorentina a neváhala v roce 2010 vysázet 1 350 000 eur. Nicméně postrádala to nejdůležitější, co mladý fotbalista potřebuje - trpělivost, a Harisovi příliš šancí nedala. Pouhé tři zápasy Seferoviče opravdu nenasytily a poroučel se na hostování do Neuchatelu, kde si přeci jen polepšil na 14 zápasů, v nichž dal dva góly. V následující sezóně zamířil pro změnu do Lecce, ovšem až teprve v minulé sezóně, kdy posílil Novaru z druhé italské ligy a dal deset gólů v 18 zápasech zřejmě definitivně rozkvetl. Tenhle počin nezůstal nepovšimnut skautům Realu Sociedad.

Byť byl zájem ze Zubiety poměrně velký, Seferovič se nejprve potřeboval poradit. A s kým jiným, než s Meho Kodrem, starým známým pro fanoušky txuri-urdin. Od bývalého bosenského útočníka dostal pochopitelně jen ty nejlepší reference, které jen potvrdily to, čeho si mohl všimnout doma u televizní obrazovky. Zápas v němž Real Sociedad pokořil Barcelonu 3:2 byl nakonec tím, jenž ho přesvědčil.

Real Sociedad v létě příliš neobchodoval a kromě Harise už přišel jen Granero na hostování, takže na Anoetě by rádi udrželi vysoký stupeň náročnosti ze sezony minulé a získali místo v hlavní soutěži Ligy mistrů. A v tomhle projektu už má Seferovič pevné místo. Druhý Švýcar v historii klubu (prvním byl Eduardo Silder, jenž vstřelil první gól na Antoche v roce 1913 proti Athleticu – 3:3) prohlásil před novináři během prezentace v němčině: „nestavím si před sebe nějaké mety, kolik gólů nastřílím“. Škoda, tu první už totiž pokořil.