Denis - první Rus v Realu

Denis Čeryšev (© google.es)

Kabinou Realu Madrid už prošli hráči různých národností. Němci, Brazilci, Maďaři, dokonce i jeden Guatemalec. Ale Rus? Ani jeden! Tedy až do úterního večera. To si křestem v prvním týmu prošel rodák z Nižného Novgorodu, jedenadvacetiletý Denis Čeryšev. K výhře v prvním přípravném duelu před blížící se sezónou v Oviedu (1:5) dokonce přispěl i jednou brankou. Že vám příjmení mladého levého křídla Realu Madrid Castila něco říká? Trefa! Jeho táta, Dmitrij, totiž po celých pět sezón oblékal dres Sportingu Gijón v nejvyšší španělské soutěži. A jelikož synáček zdědil po otci přízeň k červenobílým barvám klubu z Asturie, byl pro něj úterní večer téměř dokonalý: první Rus, první gól za Real a navíc Oviedu – což je úhlavní nepřítel všech sportinguistas. „Dnešek je možná jeden z nejšťastnějších dní v mojí kariéře!“ vydatloval zprávu na svém Twitteru, kdyby náhodou někdo zapochyboval.

Čeryšev se sice narodil v Rusku, ale ve Španělsku už žije patnáct let, z toho deset jich strávil v canteře Realu Madrid. Předtím pobíral fotbalové lekce ve Sportingu Gijón a následně v Burgosu, tedy zrovna tam, kde jeho táta rozdával radost fotbalovým fajnšmekrům v ochozech. Ovšem v Denisových deseti letech tento řád narušil zájem Realu Madrid. V tom okamžiku došel Dmitrij k závěru, že nastal čas, aby synek přestal následovat jeho stopu a bylo by vhodnější aby on šel za snem svého potomka. „Rozhodl jsem se skončit s profesionálním fotbalem, abych  byl s rodinou“, vzpomíná bývalý útočník. Takže se celá rodina zpakovala a vyrazila směr hlavní město. Mlaďas do žákovského týmu Realu Madrid, otec nejprve do Aranjuezu a později do trenérské sféry Bílého baletu. 

Dmitrij trénoval mladé naděje dva roky a pak Real opustil, tehdy pomalu dospívající Denis ale vydržel  a nyní už zdálky vidí poslední schod, jenž na cestě mezi absolutní elitu musí ještě zdolat. „Je potřeba postupovat pozvolna“, namítá jeho otec. Chce, aby Denis především hrál a podle jeho názoru proto bude nejlepší zůstat v Castille, která si vybojovala postup do druhé ligy. „Kdyby ho vytáhli do prvního týmu, zůstal by na lavičce a nezlepšoval by se. V Castille na to bude mít čas“. Stejného mínění je i Alejandro Menéndez, Čeryševův mentor během první sezóny v madridské rezervě v ročníku 2010-11. „Má velký prostor ke zlepšení. V posledních letech nedostával tolik herního prostoru a jeho projevu rovněž chyběl klid. Oboje už ale nyní získal a věří si. Může se z něj stát špičkový fotbalista“, předvídá. Ale jak řekl Čeryšův táta, hezky pozvolna, v klidu a prozatím v Segundě. „Castilla bude muset hodně bojovat, nad rámec svého potenciálu. Ti kluci mají velkou kvalitu, jenom jim chybí herní praxe. Ale zápasy je učiní mnohem víc konkurence schopnější a tahle sezóna pro ně může představovat odrazový můstek“.

To je krátké vyprávění o Denisovi. Ale jak vlastně hraje, jaké jsou jeho největší přednosti? Tady je názor Menéndeze: „V úterý využil svoje schopnosti – přímočarost, rychlost, vyražení do útoku. Má výbornou kličku v běhu a úžasně citlivou levačku, ne jenom na přihrávky, nebo centry, také k zakončení. Dokáže to pěkně napálit a je velmi efektivní“. K popisu se přidává i jeho rodič, jenž za Sporting nasázel poměrně slušných 47 gólů: „Je rychlý, odvážný, levák s dobrým nákopem balónu a dobrým viděním hry. Umí dát finální přihrávku. Hodně maká. A to nejdůležitější – je dobrý kamarád“. To že je jeho táta ale neznamená, že by svého synka nějak protěžoval. „Jsem na něj dost tvrdý. Po zápasech mu dávám hodně rad, ovšem nikdy nekoriguji trenérovu práci“. Chce po něm „pohyb, pohyb a zase pohyb“, protože v profesionálním fotbale „se musíte hýbat po celých devadesát minut“, vysvětluje.

Mezi sebou a Denisem nachází i rozdíly. „Byl jsem spíš výbušnější s dobrým uvolněním od protivníka on je víc techničtější“. Ménendez do srovnání přidá svůj postřeh, jak oba Čeryševovi vidí. „Táta je hodně extrovertní, srandista, to Denis je spíš uzavřený do sebe, ale skvěle vychovaný“. V úterý Denis udělal další rozdílový krok, nejen od svého taťky, ale i od všech ostatních Rusů – vstoupil do historie jako první hráč velké země, jenž hrál v  bělostném dresu Realu a dal za něj i gól.