Fotbalista, kterého opustil fotbal

Dani Parejo (© que.es)

„Mám hodně nepříjemné osobní problémy“, prohlásil na tiskové konferenci Dani Parejo, středopolař Valencie. Bylo to volání o pomoc někoho, kdo se domníval, že se dotkl pomyslného dna. Po fotbalové stránce byla jeho poslední sezóna dokonalým výbuchem. A o nic líp se mu nevedlo ani v soukromém životě. Vztah s jeho přítelkyní právě krachl, do svých jedovatých spárů ho dost úspěšně lákal bujarý noční život a aby toho nebylo málo, lapli ho za volantem muži zákona, samozřejmě pod vlivem, s třikrát větší hladinou alkoholu, než je povoleno. Spadnul až na dno. Prosil za odpuštění, ujišťoval, že se to nebude opakovat. Lhal. Parejo zůstává ukotvený na nejspodnějším bodě své dosavadní kariéry a prozatím to nevypadá, že by se odpoutal a hledal cestu zpátky.

První krokem k vyřešení problému je odhalit ho. To Dani Parejo udělal. Ale druhý krok nikdy neučinil. Od čtvrtého května, kdy záložník připustil, že je na dně, pokračuje zamotaný ve stejných problémech, dopouští se stejných chyb, na zeleném trávníku je nevýrazný. Pro neschopnost, zbabělost, nebo lhostejnost se Parejo nachází na stejném bodě, jako onen čtvrtý květen, kdy vysvětloval svoji jízdu nočním městem povzbuzený pár doušky něčeho ostřejšího. Od toho dne se nezměnilo vůbec nic. Dokonal se úpadek hráče, jenž patřil mezi miláčky Alfreda Di Stéfana a perlu cantery Realu Madrid. Nyní je z něj fotbalista, kterého opustil fotbal. 

Spouštěč Parejovy dekadence je třeba pravděpodobně hledat v okamžiku, kdy poprvé vkročil na jemně střižený pažit stadiónu Mestalla. Valencia, která nutně sháněla středopolaře, jenž dokáže rozhýbat celý tým, investovala v létě roku 2011 do jeho přestupu šest milionů eur. Ever Banega měl tehdy pod svojí fotkou v albu nalepenu cedulku „sleva-výprodej-nepotřebný“ a právě Dani přišel po nezřídka problémovém Argentincovi převzít flek režiséra týmu. Předpoklady k tomu měl skvělé, což dokázal během svého působení v Getafe. Nicméně svými výkony během předsezónní přípravy nijak nepřesvědčil a Banega se v preferencích trenéra Unaie Emeryho dostal před odchovance Bílého baletu. Parejo tak střídal vysedávání na tribuně s účastí v nejdůležitějších zápasech. Jeho vliv pro Valencii byl v obou případech stejný: nulový. Na hřišti byl sotva vidět.

S Dani Parejem se něco stalo, ale nevědělo se co. Nejprve, tak jak je na Mestalle obvyklé, byla špína vrhána na trenérskou sesli, tím spíš, že zde trůnil Emery. Tvrdilo se, že Unai Pareja mátl svými rotacemi se sestavou, že potřebuje hrát pravidelně, že nehraje na své oblíbené pozici a potřebuje hrát o pár metrů blíž k brance soupeře. Jakákoliv výmluva byla dobrá na ospravedlnění šestimilionové investice u zadluženého klubu. Jenže žádná z nich se neukázala pravdivá. Emery ho zkusil stavět pravidelně. Nefungovalo to. Nechal ho víc odpočinout. Nefungovalo to. Poslal ho na podhrot a výkon byl pořád stejný. Parejo přišel o svůj fotbal a zdálo se, že už ho ani nechce zpátky. 

Skutečný Parejův problém se ale nenacházel ve sféře fotbalové, nýbrž duševní, v jeho osobním životě. „Rád si vyjde a dá pár skleniček“, vysvětluje Aroa Martínez, Parejova expřítelkyně. „S ním jsem byla spíš jeho matka, než přítelkyně. Hlídala jsem jeho dietu, aby si nedal ani kapku alkoholu“. Bez Aroy nastal zmatek a chaos. Nikdo ho nehlídal a bez této kontroly přišel i o fotbal, který mu svého času pomohl dobýt srdce velikána a legendy Alfreda Di Stéfana. Parejo je rukojmím svých vlastních problémů a nemá plán, jak z nich utéci. Poslední zápasy v dresu Valencie naznačily, že situace je dokonce vážnější, než se během minulého ročníku předpokládalo. Kvůli rozsáhlé marodce (Gago, Banega, Canales) byl trenér Pellegrino donucen vsadit na Daniho, ovšem pro netopýry to bylo jakoby hráli o deseti.

Proti Deportivu naskočil do hry za příznivého stavu 2:0. Zápas skončil 3:3. Proti Barceloně a Bayernu bylo jeho vystoupení bezvýznamné a v zápasech s Celtou a Mallorcou byl ve středu hřiště jasně převálcován Borjou Oubiñou, Álexem Lópezem a Tomásem Pinou. Jestliže měl Parejo před novou sezónou nějaký kredit, pak o něj během zářijových zápasů bezpečně přišel. Valencia potřebovala Parejův fotbal. Jenže on ho neměl. Potvrdil se tak definitivní pád výjímečného talentu, z nějž se stala rozbitá hračka a jenž pravděpodobně v lednu Valencii opustí. Asi by mu prospělo změnit vzduch a prostředí. Třeba znovu najde zpáteční cestu. A tak najde i svůj fotbal.