Hodně práce pro Perníu

Pedro Munitis (©marca.com)

Poznámkový blok prezidenta Racingu Santander Francisca Perníi je letos mnohem plnější než v minulých letech. Pro kantabrijský klub byl tento rok hodně bouřlivý, především díky příchodu nového chlebodárce. Ovšem v nejbližší době je pro něj asi nejdůležitější datum to, které má v diáři extra zaškrtnuté červeně: 30.červen 2011. V ten den totiž vyprší smlouva hned pěti fotbalistům stávajícího kádru prvního mužstva.

Munitis, Pinillos, Lacen, Bolado a Coltorti. Vedení již u některých pracuje na prodloužení smlouvy (Munitis, Pinillos), u jiných záleží, jestli Racing dorovná částku, kterou hráč obdržel z jiného klubu (Lacen), někde jsou jednání zastavena (Bolado), někdo klub opustí (Coltorti).
Nejjednoduší cestu k prodloužení platného kontraktu má zřejmě miláček tribun Pedro Munitis. Již když se v létě roku 2006 vracel do rodné Kantabrie, měl přání dokončit profesionální kariéru ve svém zaslíbeném klubu. Podepsal tehdy pětiletý závazek, který během tří měsíců vyprší. Nicméně v dokumentu, který podepsal s Perníou, tehdy nováčkem ve funkci, se uvádí, že může v klubu pokračovat, jestliže se rozhodne pokračovat v hráčské dráze. Rozhodnutí tudíž visí prozatím na něm a ne na klubu. V červnu mu bude sice již 36 let, ale věk v jeho případě rozhodně nebude hrát žádnou roli. Jeho profesionální přístup a úroveň náročnosti k sobě samému hrají velkou roli v tom, že se Munitis nachází v perfektní kondici. Trenér Marcelino to ví a považuje ho za nepostradatelnou součástku svojí stavebnice. Nicméně, zeptáte-li se Munitise na jeho budoucnost, moc se nedozvíte. „Jestliže by prodloužení záleželo jen na mne, v klubu by to měli jednoduché,“ uvedl kdysi pro deník Diario Montaňes. „Žiju ze dne na den, užívám si tuhle sezónu. Navíc mě něco pořád nutí hrát lépe. Ovšem nemám v úmyslu dávat si dlouhodobé cíle,“ dodal. Munitis byl pro všechny trenéry, kteří se za tu dobu na El Sardinero vystřídali neodmyslitelným členem základní jedenáctky.
 
Dalším veteránem je Pablo Pinillos. Do mužstva si ho kdysi přivedl současný trenér Sportingu Manolo Preciado. Pravý bek si díky svému profesionálnímu přístupu a naprostému odevzdání se získal přízeň všech trenérů a místních fans. V současnosti je nejstarším hráčem celé ligy, který nastupuje v poli. V červenci oslaví již 37. narozeniny. U něj, na rozdíl od Munitise již věk může být překážkou, byť jeho fyzická kondice je velmi dobrá. Každoročně patří mezi hráče, kteří na pravém kraji defenzivy odehraje nejvíc minut, ať už konkurenci má, nebo ne. „Všichni se mě ptají, jestli je to můj poslední rok. Možná že ano, ale já na to nemyslím. Já si teď jen cením, jaké mám štěstí, že mám zaměstnání, které mě baví. Chci, aby se mužsvto zachránilo a pak si sedneme a probereme, co bude příští sezónu,“ zanalyzoval svoji situaci. Když se ho však zeptáte přímo, neváhá. „Mám ještě spoustu sil, jsem neustále natěšený a každodenní trénink pro mne není žádný problém. Až tomu tak jednoho dne nebude, půjdu a pověsím kopačky na hřebík,“ uzavírá.

Zřejmě nejobtížnější je případ u záložníka Mehdi Lacena. Pro kouče Marcelina je tento středopolař do budoucna velmi zajímavý. Nicméně nabídky jiných mužstev, především z Getafe, ho dost možná odlákají z mužstva, které ho vytáhlo ze Segunda Division. Jenže před pár dny hráč zařadil zpátečku. „K dnešnímu dni jsem s nikým nepodepsal. Končí mi smlouva a jsou týmy, které o mne mají zájem. Vypadá to, že Racing také. Jestliže přijde nějaká dobrá nabídka, budu o ni uvažovat,“ řekl. Jeho rozhodnutí závisí na tom „co mi nabídnou.“ Jestliže mi jinde dají dvojnásobek, nebo víc let, nemá smysl tady zůstávat,“vyložil jasné karty na stůl. Teď bude muset Pernía uplatnit svoje řečnické schopnosti, aby hráče přesvědčil. A zřejmě i tady bude platit známé, nejen fotbalové rčení: co se nespraví penězmi, spraví se více penězmi.

Zbývají ještě Coltorti a Bolado. Švýcarský brankář přišel do Racingu v roce 2007 a podepsal na čtyři roky. Měl se stát jedničkou, ale zůstal viset v půlce cesty. Měl smůlu, že Toňo, který byl v tu dobu na odstřel, chytil druhou mízu, díky čemuž se dostal na lavičku, kterou opustil jen ve chvíli, kdy byl Toňo zraněný. Klub ho chtěl prodat už několikrát, ale nikdo ho nechtěl. Nyní je nad slunce jasné, že si Coltorti může v červnu sbalit kufry a zkusit hledat štěstí jinde. Toňo totiž chytá výborně a na jeho místo vyčkává odchovanec Mario.

Ivána Bolada probereme trošku podrobněji. Poté, co 15.ledna 2011 skóroval proti Athleticu na San Mamés v 19.ligovém kole, zmizel ze hřiště. Trenér Marcelino na něj kompletně zapomněl, ostatně ani jeho předchůdce Portugal s ním moc nepočítal. Nastoupil do třinácti zápasů, ale jen tři hrál od začátku a byť je útok Racingu zoufalý, jeho účast na trávníku je nulová. Fanoušci už jeho jméno dokonce vyvolávali při posledním utkání proti Realu Sociedad, kdy byly výkony Rosenberga a Ariela k uzoufání. „Nevím, vinu zcela určitě nesu já, vypadá to, že do Racingu nezapadám. Už hrozně dlouho nehraji. Budu se muset snažit ještě víc. Marcelino mě zná, ví, co mu můžu nabídnout. Asi mu to nedávám a proto nehraji,“ uznal Bolado. Loni toho rovněž moc neodehrál. Nejprve kvůli zranění, pak s ním nepočítal kouč.  Letos pár minut odehrál, na San Mamés dal gól, jenže od té chvíle už se nevrátil. „Nevím, co se potom stalo,“ ptá se sám sebe Bolado.

Pro hráče je to vždycky složité, když nehraje, ovšem pro Bolada snad ještě víc. V srpnu se hodně mluvilo o jeho odchodu z Racingu, jenže sám trenér Portugal ho přesvědčil, aby zůstal, argumentujíc, že mu dá víc minut na hřišti. Bolado má navíc velkou podporu u fanoušků, což je pro něj v kritckém okamžiku hodně důležité. „Je to velká čest, podpora z El Sardinera. Ještě víc než hráč, jsem fanoušek Racingu a hrát na tomto stadionu je pro mě úplně nejvíc. Je krásné vidět ty transparenty, které vás podporují, je to pro mne moc dobré.“ Zdálo se, že s příchodem Marcelina se situace změní. Byl to právě on, kdo nechal Bolada debutovat v oné slavné sezóně 2007-08, kdy skončil Racing šestý. Bylo to doma proti Barceloně. Vysněná premiéra pro odchovance. V té sezóně rovněž odehrál nejvíc zápasů za celou dobu, co je v Racingu (14, dal tři góly). Jeho krásný gól proti Espanyolu tehdy obletěl celé Španělsko. Marcelino ho za to sice pokáral, ovšem zřejmě i on sám obdivoval, jak chladnokrevně dokáže tenhle kluk dávat góly.
Marcelino s Boladem měl několik rozmluv a snažil se ho ukonejšit klasickými frázemi. „Říká mi, abych nevěšel hlavu, abych trénoval, že nás je vepředu hodně, ale že jsem jedním z nich.“ Možná, že má Bolado pravdu, když si myslí, že po odchovancích se chce vždycky trošku navíc. Teď mu končí smlouva a zatím o své budoucnosti nemá jasno. „Jednu nabídku mám, ale sportovní stránka musí jít ruku v ruce s tou ekonomickou. Rozhodnutí je na klubu. Pracuji na tom, abych mohl zůstat, jenže jestli se mnou nepočítají, budeme muset hledat nějaké řešení.“ Budoucnost hodně nejistá. Vedení mu nabídlo smlouvu, hráč ji však považuje za nedostatečnou. Poté co Ariel a Rosenberg dostali o víkendu od trenéra Marcelina za uši za výkony proti Realu Sociedad Bolado ve skrytu duše doufá, že by mohla přijít jeho chvíle. Dostal by tak do ruky pádně argumenty, se kterými by se mohl ohánět při jednáních o nové smlouvě.

A aby toho neměl Pernía málo, musí se ještě rozhodnout, jestli uplatní opci na Tziolise (450.000 eur) a Giovaniho Dos Santose (5 milionů eur), kteří v Racingu hostují a rovněž které hráče stáhne pro příští sezónu z hostování (Sarmiento, Ísmodes, Edu Bedia, José Picón a Mario Ortiz).

Gól Ivana Bolada Espanyolu (v čase 1:35):