Jak schovávali Cesca

Cesc Fàbregas (©sportyou.es)

Bylo léto roku 1997. Rodolfo Borrell, současný trenér rezervy Liverpoolu, tehdy vedl mladší žáky A Barcelony a kromě toho ještě pozoroval hráče soupeřů. „Už během přípravy jsem lítal po stadiónech, ne abych studoval protivníka, v téhle kategorii je to pitomost, ale abych viděl hráče před startem nové sezóny, byť se to zdálo hodně brzy”. Po celou letní přípravu Borrell neviděl nic, co by ho nějak výjímečně zaujalo. Až do chvíle, než se na hřiště do Mataró, kam často jezdil, již během rozběhnuté soutěže znovu vrátil. „Už si nepamatuji, jestli to bylo první, druhé, nebo třetí kolo, když jsem ho viděl. Měl skvělé vidění hry, perfektně ovládal přihrávky krátké, střední i dlouhé pasy, kromě toho byl úžasně soutěživý”. Borrell se tedy obrátil na zástupce Mataró, pana Blaie, aby se ho zeptal na podrobnosti o tomto hráči. Jmenoval se Cesc Fàbregas.

Ještě větší překvapení pro Borrella bylo, když zjistil, že hráč, který mu padl do oka, je o rok mladší, než jeho kamarádi v týmu. „To byla pecka”. Zeptal se Blaie, „kde se ten kluk vzal? Byl jsem tady během přípravy a neviděl jsem ho”. Pan Blai Borrellovi vysvětlil, že ho jednoduše schovávali. „Nakázal trenérovi, že když mě uvidí přijít na stadión, ať ho okamžitě vystřídají. Měl totiž jasno, že když ho uvidím, odvedu si ho ještě před začátkem sezóny. Tehdy platilo, nevím jestli to tak funguje pořád, že když kluk odehrál pět oficiálních zápasů, již nemohl změnit klub. Já ho ale viděl ještě před tím pátým, ale oni nás úpěnlivě prosili, ať ho u nich necháme hrát  až do konce sezóny. Že se jim lépe podaří vyhnout sestupu. Což se nakonec stejně nepovedlo”. Barcelona a Mataró se nakonec dohodli, že ještě rok zůstane v Mataró, ale Cesc musel každou středu na tréninky žáků v Barceloně. „V následujícím roce, 1998, se již stal naším hráčem a měl jsme štěstí, že jsem mohl tenhle tým trénovat”.

Kolikrát jste jste ho musel vidět, abyste doporučil jeho přestup?

V tomto případě jen jednou. Je takové nepsané pravidlo, které říká, že první dojem je při sledování hráče ten, který se počítá. Později ho vidíte ještě několikrát, váš dojem se buď zkazí, nebo ještě vylepší, ale vždycky se říká, že vaše hodnocení poté, co jste ho viděl několikrát, zůstává u prvního dojmu.

V jakých dalších sezónách jste ho trénoval?

Znovu jsem ho vedl ve starších žácích A společně s Gerardem Piquém a Leo Messim, jenž ten rok přišel. Byli to ohromní kámoši, ale nejen oni, také Víctor Vázquez, Marc Valiente, nebo Toni Calvo. Byl to skvělý tým, co se vztahů uvnitř týče. Cesc dva roky nato odešel po skončení sezóny v mladším dorostu A. Arsenal využil trochu „bezvládí”, které panovalo kvůli prezidentské výměně mezi Gaspartem a Laportou. Jak říkám, prezident, který odchází, už není moc ochotný a ten, co přichází, neví o co jde. Má jiné priority, než patnáctiletého kluka. Dobře to chápu.

Proč si myslíte, že Barcelonu opustil?

Byť byl velmi důležitý hráč, v Barçe jich bylo vždycky dost. V tu dobu tam byli Arteta, Xavi, přicházel Iniesta. Bylo tam mnoho hráčů. Wenger mu sliboval okamžité prosazení a to ho přesvědčilo udělat ten krok. Teď se může říct, že to bylo rozhodnutí správné, protože dosáhl to, po čem toužil. Hrát za první tým Barcelony.

V Arsenalu se jeho pozice přeci jen posunula trochu vpřed, někdy dokonce hrál i útočníka. Jakou roli měl tehdy v Barçe?

V tu dobu hrály mládežnické týmy v rozestavení 3-4-3. Hrál na postu „4”, tedy středního záložníka, a největším představitelem na téhle pozici byl Pep Guardiola. Ale Cesc je univerzální hráč, může hrát na všech postech ve středu pole.