Jako vystudovaný doktor vedl současně Atlético i nemocnici. Alfonso Cabeza prozradil řadu zajímavých historek

Alfonso Cabeza (© marca.es)

Ve svých 80 letech je stále plný života. Alfonso Cabeza, vystudovaný doktor, který byl v letech 1980 až 1982 prezidentem Atlética, prozradil řadu zajímavých historek i svůj názor na současný fotbal.

"Snad nás všechny nezavřou do vězení, až to vydáte. Kdyby něco, tak řeknu, že jste mě zdrogovali," říká hned na úvod novinářům, které v jedenáct dopoledne vítá sklenkou vína. První historka se týká madridské nemocnice La Paz, kterou vedl jako ředitel souběžně s prací pro Atlético: "Vidíte ty sloní kly? Věnoval mi je konzul z Pobřeží slonoviny. Jednou přišel do La Pazu s obrovským abscesem konečníku. Nechtěli ho přijmout, protože byl cizinec. Ale já trval na jeho ošetření, věnoval mi ze vděku. Také mi chtěl věnovat parcelu v Abidžanu, ale s díky jsem odmítl."

"Nevím, jak jsem stíhal pracovat pro nemocnici a Atlético zároveň. Vstával jsem v sedm ráno a nazastavil se. Pamatuji si, že jednou jsem dopoledne dělal pitvu jednoho z bratrů Tonettiových (španělský umělec) a odpoledne jsem byl ve VIP lóži Barcelony. Jindy jsem zase pitval mladou dvojici, která se zabila v autě, a večer slavil v Pamploně góly Huga proti Osasuně."

Alfonso Cabeza byl ve své době jednou z nejpopulárnějších postav ve Španělsku. Lidé na něm zbožňovali květnatou mluvu i ostrý jazyk, kterým urazil za rok a půl v Atléticu možná více rozhodčích, funkcionářů a novinářů, než jeho pozdější nástupce - kontroverzní Jesús Gil. "Teď jsme v bytě, který jsem koupil pár měsíců předtím, než zemřel (diktátor) Franco," říká k rozlehlému obydlí. 

Práce pro Atlético

Přichází řeč na fotbal a první otázka nemůže být jiná - jak jste se stal prezidentem Atlética? "Byl jsem na večeři s přáteli. Vicente Calderón (tehdejší prezident Atlética) zrovna rezignoval a oni mi ze srandy řekli, ať kandiduji. Já řekl, že jo, že to bude dobré, ale neměl jsem v úmyslu to skutečně udělat. Jenže jeden z číšníků to slyšel a předal to redaktorům Puebla (deník, který vycházel ve frankistickém Španělsku až do roku 1984). Další dny se mě novináři neustále vyptávali a já jim odpovídal, že skutečně budu kandidovat. Nakonec bublina rostla, a když jsem to chtěl zastavit, už jsem v podstatě byl prezidentem, protože protikandidáti neměli potřebné podpisy."

"Finanční situace Atlética byla v té době příšerná. Na stadionu byla prodána všechna místa až do roku 2008. A to mluvím o roce 1980! Nebyly žádné peníze ani způsob, jak je získat. Udělali jsme audit, který ukázal, že dluh je větší, než jsme předpokládali. Rychle jsem se stal nepohodlným člověkem. Protože toto je země debilů, od krále až po posledního hlupáka. Mocní si řekli, že Atléticu nebo Cabezovi už nedají ani halíř. Zachránil mě Ruiz Mateos, který měl v Atléticu syna. Banka Banco del Noroeste mi zamítla žádost o půjčku, ale on, který ji vlastnil, mě pozval na oběd a úvěr schválil. Řediteli banky řekl: 'Cabezovi dejte, co bude chtít, protože já mu věřím.' Dal mi 60 milionů, což tehdy byla velmi vysoká částka. Jenže dluh narůstal, protože Calderón měl úvěr 700 milionů peset s úrokem 22 procent. Dvaadvacet procent! Lichva! Těch pár šupů, co jsme vydělali na vstupném nebo jinde, nic neřešilo. Občas jsme neměli ani na včasné vyplacení mezd. Přebral jsem klub s celkovým dluhem jedné miliardy a opustil ho s dluhem 1,4 miliardy. Víc jsem udělat nemohl. Všechny permanentky byly prodány se slevou, z televizních práv nic nebylo... Neměl jsem s vedením sportovního klubu zkušenosti, ale v nemocnici jsem pod sebou měl 8 tisíc lidí a obrovský rozpočet. Jenže fotbal je zkorumpovaný, proto v něm vždy budou skandály."

"Je to jen bublina. Není možné platit hráčům takové mzdy, i když jsou vysoké příjmy z televizních práv. Není přece možné, aby vedoucí v La Pazu pobíral měsíčně 6 000 eur, když si rozhodčí, kteří jsou všichni neschopní, přijdou na více než 300 tisíc eur ročně. Byl jsem za kritiku rozhodčích dvakrát potrestán, dokonce probíhal soud. Byl jsem propuštěn na kauci 250 tisíc peset, zatímco obžalováné z jiných kauz, při kterých umírali lidé, pustili na ulici za 100 tisíc eur. Zku.vená země, jak jsem říkal. Měl jsem problém i s mnoha novináři. García Candau z listu El País o mně neustále psal hlouposti, a tak když jsme na Mestalle vyhráli 3-1, ukázal jsem mu corte de mangas (vulgární gesto, jehož význam je stejný jako vztyčený prostředníček). Pokud je někdo zku.vysyn, tak je prostě zku.vysyn. Pokud dokáže, že není zku.vysyn, tak ať mě žaluje a já se mu omluvím."

Současný fotbal a nenávist k rozhodčím a finančnímu úřadu

Cabezovi se nelíbí současný fotbal, což dokazují jeho další slova: "Fotbal je čím dál "teplejší". Teď ho hrají roboti, kterým řeknou, co mají pít a jíst, každý týden je analyzují... A na hře je to vidět. Pamatuji si Atlético, když jsem byl mladý. Mújica, Riera, Aparicio, Lozano, Juncosa... Celé dny jsme chodili po Madridu a pili, jako by se nic nedělo. Teď si dáte jedno pivo a hned jste v novinách. Hráči se teď více hlídají, ale působí uměle. Dvaadvacetiletý kluk, který se nemusí učit, je milionář a nepije? To je divné. Fotbalu chybí dřívější koření. Strašně mě nudí. Baví mě jen VAR (systém videorozhodčího), protože dříve byli rozhodčí špatní, ale dnes jsou ještě horší a VAR to alespoň dokazuje."

Podle Cabezy se hodně změnila i jednání o přestupech: "Dříve se sešla vedení obou klubů a prostě se domluvila. U tohoto stolu seděl prezident Barcelony José Luis Núñez, dávali jsme si skvělou tortillu a u toho dojednávali přestup Marcose Alonsa. K tomu se váže jedna hezká historka, díky níž pochopíte, jak to ve fotbale tehdy fungovalo. Byl červen 1982, dlužili jsme peníze všem hráčům z týmu. V semifinále Copy jsme v prvním zápase porazili Barcelonu 1-0 a den před odvetou jsme dohodli prodej Marcose Alonsa. Vzal jsem šek, šel do banky a vybral 60 milionů peset, se kterými jsem v kufru jel přímo do Barcelony. Pár minut před zápasem jsme se sportovním ředitelem Rodrim vešli do kabiny a řekli: 'Dobrá, půjdeme podle abecedy. Aguinago, tady máš tři miliony, které ti dlužíme. Další... A zafungovalo to, remizovali jsme 0-0 postoupili."

Cabeza ve své době tvrdě kritizoval arbitry, kteří podle něj byli důvodem, proč Atlético nezvládlo ligový finiš v roce 1981 a spadlo z prvního na třetí místo: "Rozhodčí byli prodejní. Dokazují to i aféry z Itálie nebo Francie. Podívejte, každý má svoji cenu. Každý. Ať zvedne ruku ten, kdo říká, že ne, a kdo neudělal v životě něco špatného. Já bych ji nezvedl a myslím, že ani vy. Každý v životě něco špatného udělal, malého nebo velkého. Ale spím klidně."

Kromě rozhodčích se mnohokrát dostal i do křížku s finančním úřadem, proto nepřekvapí Cabezova závěrečná slova: "Vždy, když si v novinách přečtu, že umřel rozhodčí nebo inspektor finančního úřadu, pomyslím si: 'Zase je ve Španělsku o jednoho zku.vysyna méně.'"

Zápasy

Odehrané Nadcházející

Žádné zápasy nebyly zatím odehrány

Žádné zápasy

Plkátko

Pro psaní příspěvků musíte být přihlášen(a)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace