BLOG: Je Jesús García Pitarch mužem na svém místě?

Sportovní ředitel Atlética Madrid Jesús García Pitarch ( © svenskafans.com)

Náhled do zákulisí strategie Atlética Madrid na přestupovém trhu. Bude Elías Mendes jen dalším krokem vedle?

Během několika posledních měsíců navštívil sportovní ředitel Atlética Madrid Jesús García Pitarch několikrát Jižní Ameriku, tentokrát se zaměřil zejména na Brazílii. Cílem jeho cesty bylo najít mladé, neokoukané a levné fotbalisty s potenciálem stát se v dohledné době hvězdami Primery, nebo alespoň přínosnými hráči pro Atlético.

S touto strategií přišla původně Sevilla, které se před několika lety povedly dva skvělé úlovky – Júlio Baptista a Dani Alvés. První jmenovaný přišel za tři miliony euro, druhý za pouhých padesát tisíc. Při pohledu na částku, za kterou Sevilla oba fotbalisty posléze prodala (téměř padesát milionů euro), to celé zní až směšně jednoduše. K dokonalosti vše posléze dovedl Villarreal, jehož síť vyhledávačů talentů v Jižní Americe je pověstná a svému majiteli přináší velmi dobré ovoce v podobě hráčů jako Senna, Godín, Musacchio nebo Valencia.

O něco podobného se po vzoru svých konkurentů snažilo v uplynulých letech i madridské Atlético. Celý projekt si vzal pod palec již zmíněný sportovní ředitel Jesús García Pitarch. Jeho první cesta do Argentiny vyústila v příchod Germána Pacheca, který sice v minulé sezoně zazářil v přípravě, ale na hostováních v Rayu, Independiente a La Platě vyloženě zklamal. Pitarchův druhý objev – Martín Acevedo – dal nakonec přednost Realu Madrid. Pitarchova druhá cesta, tentokrát do Brazílie, byla snad ještě větším fiaskem než ta první. Atléticu doporučil Clébera Santanu a Fabiana Ellera, kteří přišli za sedm, respektive dva miliony euro. Ani jeden z nich se ale nikdy nedokázal natrvalo prosadit do prvního týmu a oba byli následně v tichosti posláni zpět do Brazílie – Eller odešel zadarmo, Cléber za pouhý milion eur.

Na třetí misi se Pitarch vydal do Uruguaje a zpátky s sebou si přivezl Leandra Cabreru a Sebastiána Gallegose. První jmenovaný přicházel s pověstí obrovského talentu, ale šanci zahrát si v prvním týmu dostal až na samém konci sezony, kdy už Atléticu v lize o nic nešlo. Pro letošní sezonu byl poslán na hostování do druholigového Recreativa Huelva, kde se mu však nedaří podle očekávání a nastupuje velmi sporadicky. Gallegos je na tom ještě hůře a nehraje pravidelně ani za béčko Atlétů.

Jak jsem již zmínil na začátku článku, tentokrát se Pitarch vydal do Brazílie, kde pro Atlético vyhlédl středního záložníka Corinthians Elíase Mendese. Hned na první pohled je tento přestup nadmíru podivný – Atlético na tom finančně není zrovna nejlépe, a přesto vyskládá sedm milionů euro za poměrně neznámého a neosvědčeného Jihoameričana (všichni víme, jak komplikovanou a nevyzpytatelnou mentalitu hráči z Latinské Ameriky mají). Elías navíc přichází v lednovém přestupovém okně – což jeho celkové adaptaci rozhodně nepomůže – a za vcelku vysokou částku, přičemž spousta fanoušků v něm vidí spasitele často nevýrazné hry Atlética ve středu pole – tlak na něj bude jistě obrovský a je otázkou, jak si s ním takto nezkušený hráč poradí.

V kádru Los Colchoneros tak přibyl šestý hráč na post středního záložníka (sedmý, pokud počítáme Frana Méridu), což při hře na dva hráče ve středu pole dělá až nezdravou konkurenci. Přitom slabě obsazené posty pravého beka a hlavně křídelního záložníka zůstaly opět neposíleny. Nákup Elíase se tak zdá být rozhodnutím poměrně krátkozrakým. Mérida, který by mohl být tím, kdo hře Atlétů ve středu pole vytrhne trn z paty, nedostal od začátku sezony pořádnou šanci a pokud ji dostal, tak na křídle – postu, který mu očividně příliš nesedí. Přitom pokud nastoupil na své oblíbené pozici kreativního záložníka, nevedl si vůbec špatně. Teď však na „jeho“ místo přichází Elías. Co pak bude například s Kokem, který už několikrát ukázal, že má kvality na to, aby se natrvalo usadil v prvním týmu? Možná dopadne jako jiný velmi talentovaný odchovanec Atlétů Ignacio Camacho, který čekání na další šanci nevydržel a raději odešel do Málagy.

Jak se navíc zdá, k nákupu Elíase jsme byli podle některých zdrojů „dotlačeni“. Elíasův agent Jorge Mendés, který je pověstný svým vlivem ve fotbalovém světě (mezi jeho ovečky patří například Cristiano Ronaldo nebo José Mourinho), se během podzimu snažil dotlačit portugalskou Benficu k tomu, aby jeho svěřence Elíase koupila. Její zástupci však nebyli ochotní přistoupit na vysoké nároky Corinthians. Mendés tak zvedl telefon a zavolal svému starému známému Pitarchovi (spolupracoval s ním například na transferech Maniche, Tiaga nebo Simãa), který neváhal a za Elíase vyskládal požadovaných sedm milionů euro. Ještě v létě by přitom Elíasova cena na fotbalovém trhu nepřesáhla tři miliony. Při pohledu na přestupy výše zmíněných hráčů (přemrštěné částky se objevily i u nákupu Simãa nebo Maniche) se tak může zdát, že sportovní ředitel Atlética Jesús García Pitarch je pouhou loutkou v rukou mocného fotbalového agenta.

Není se tak čemu divit, že Pitarch není u fanoušků Atlética Madrid zrovna dvakrát oblíbený. Ostatně Atlético je svým podivným chováním na přestupovém trhu pověstné. Minulou sezonu si tohoto faktu konečně všiml i klubový prezident Enrique Cerezo a rozhodl se dát Pitarchovi ultimátum – buďto tuto sezonu Atlético získá nějakou trofej, nebo dostaneš padáka. Los Colchoneros se i přes tragický podzim na jaře zázračně vzchopili a nakonec si zahráli finále tři soutěží, ze kterých ve dvou uspěli. Pitarchova pozice se tak znovu zdá být docela pevná.

Co se samotného Elíase týče, musím říci, že mu příliš nevěřím. Nemyslím si, že on je tím pravým lékem na nemocnou hru Atlética Madrid. Proč rozbíjet dobře fungující dvojici Tiago-Assunçao, se kterou jsme v této sezoně neprohráli zatím ani jedno utkání? Proč za vysokou částku přivádíme nevyzkoušeného hráče na dobře obsazený post? Navíc se proslýchá, že hlavní trenér Atlétů Quique Sánchez Flores Elíase vlastně do týmu ani nijak zvlášť nechtěl – na tréninku ho dokonce zkoušel na místě pravého záložníka, což je post, na kterém Elías nikdy předtím nehrál.

Elías Mendes jistě nebude špatný hráč, o čemž svědčí i pozvánka do seniorského výběru Brazílie, ale Atlético v tuto chvíli nepotřebuje hráče s nevyzpytatelnou jihoamerickou náturou, který se celé jaro bude adaptovat. Atlético potřebuje koncepční práci a soudná rozhodnutí na přestupovém trhu. Potřebuje prověřené hráče za nevysoké přestupové částky, nikoliv drahé a impulzivní lednové nákupy hráčů z Jižní Ameriky. Potřebuje zlepšit zabudovávání mladých hráčů z Cantery do prvního týmu, což nebude možné, pokud na místa talentů budou přicházet zbytečné a drahé posily. Obávám se, že ani jednu z výše zmíněných věcí není Jesús García Pitarch schopný změnit – Atlético se tak hlavně potřebuje zbavit svého nekompetentního sportovního ředitele.