Kouzelný bohém

Mágico González (© marca.es)

Fotbalové historie zná mnoho hráčů, kteří nenaplnili svůj potenciál. Jedním z nich je Mágico González.

Jorge Alberto González Barillas se narodil v Salvadoru 13. března 1958 Óscaru Gonzálezovi a Victorii Barrillas. Jako jediný z osmi potomků se stal profesionálním fotbalistou.

Svět poznává Kouzelníka

Jorge González začínal s velkým fotbalem v roce 1975 v celku ANTEL, odkud po dvou letech zamířil do mužstva Independiente. O další rok později se jeho novým domovem stal na pět sezón FAS.

O talentu šikovného mladíka nebylo pochyb. Salvador, jehož národního týmu byl součástí od roku 1976, zaujal natolik, že sportovní komentátor Rosalío Hernández Colorado jej po výkonu v zápase ANTEL - Águila, který Gonzálezův tým vyhrál 3-1, označil za kouzelníka. Od té doby se z Jorge Gonzáleze stal El Mago González (Kouzelník González).

Svou hrou pomohl Kouzelník Salvadoru k jediné účasti země na mistrovství světa, a sice ve Španělsku 1982. Prohry 1-10 s Maďarskem, 0-2 s Argentinou a 0-1 s Belgií znamenaly pro malou zemi ze Střední Ameriky konec na turnaji, El Mago si přesto vysloužil pozici mezi nominovanými do nejlepšího týmu turnaje.

Legenda Cádizu

Výkonů Jorge Gonzáleze na šampionátu si všimli zástupci mnoha klubů, nejrazantnější kroky pro jeho získání podnikli v Atléticu, Cádizu, Universitariu či PSG. Francouzský klub už měl přestup prakticky domluvený, na rozhodující schůzku se však El Mago nedostavil, později poněkud překvapivě kývl na nabídku Cádizu. Ten za něj zaplatil 7 milionů peset, dalších 12 milionů musel dle dohody přidat FASu o rok později.

Ve žlutém dresu debutoval 11. září 1982 porážkou 1-3 s Murcií. Fanoušky Cádizu si Jorge González okamžitě získal nejen góly, často elegantními loby mimo dosah brankáře, ale zejména neuvěřitelnými schopnostmi s míčem. Finta Culebra macheteada, jakýsi předchůdce Elástica, které proslavil Ronaldinho, byla jeho oblíbenou. Mágico k tomu říká: "Byl to takový zvláštní pohyb kotníkem, kdy jsem ho namířil na jednu stranu, ale pak s míčem udělal pohyb na opačnou."

"Technicky na tom byl lépe než Maradona. Nikdy jsem neviděl tak technicky vybaveného hráče. Jednou začal dělat nožičky s krabičkou tabáku, zvládl jich asi 20, nebo 30. Beze slov jsme to pozorovali. Cit, který dal Bůh člověku do rukou, měl Jorge v nohách," prohlásil trenér David Vidal.

Ve Španělsku byla Gonzálezova přezdívka mírně upravena. Z Kouzelníka se stal Kouzelný González, Mágico González. On nekouzlil, on představoval magii na hřišti. Fanoušci Cádizu jej milovali o to více, že po sezóně 1983/1984 klub ani přes sestup do Segundy neopustil. Nebylo k tomu daleko, v roce 1984 se totiž s Maradonovou Barcelonou vydal na turné po USA. Katalánský velkoklub jej však neangažoval kvůli Mágicovým mimosportovním aktivitám.

Život ve stylu rockové hvězdy

To už všichni věděli, že Mágico González sice fotbal miluje, ale zároveň si libuje v divokém nočním životě. "Přiznávám, že nejsem svatý. Miluji noc. Ve flámování mi nezabrání ani vlastní matka. Vím, že jsem nezodpovědný a špatný profesionál. Možná jsem zahodil životní šanci, ale mám v hlavě jednu hloupost. Neberu fotbal jako práci. Kdybych tak činil, nebyl bych to já. Hraju jenom proto, abych se bavil," komentoval to samotný hráč.

Je paradoxem, že Mágicův zřejmě nejlepší výkon v barvách Cádizu přišel po prohýřené noci, po níž se nedostavil včas k zápasu semifinále Trofeo Carranza proti Barceloně. Katalánci vedli po poločase 3-0, do druhého už však Kouzelný González naskočil a dvěma góly a stejným počtem asistencí zařídil senzační obrat na konečných 4-3.

Právě na zmiňovaném turné s Barcelonou po Spojených státech Mágico potvrdil, že ho nic nerozhodí. V hotelu, kde byl tým ubytovaný, byl spuštěn alarm. Všichni vyšli ven, jenom rodák ze San Salvadoru zůstal ve svém pokoji s dámskou společností. "Věděl jsem, že alarm spustil Maradona jako vtip, a já s tou ženou ještě nedokončil, co jsem chtěl. Nakonec mě ale ochranka vyvedla, protože tam na bezpečnost hodně dbají."

"Pokud je mi známo, tak mám čtyři děti. Dvě tady (v Salvadoru), dvě v Los Angeles," poznamenal později k tématu žen. "Měl jsem manželku, ale nikdy jsem se necítil ženatý."

Krátká etapa ve Valladolidu a návrat do Cádizu

V lednu 1985 byl Mágico González prodán do Valladolidu, neboť s ním trenér Cádizu Benito Joanet nepočítal. Zástupci Pucely ovšem neměli pro jeho flámování pochopení a nasadili na něj "strážce". Hráč trpěl a po pár zápasech se vrátil zpět do Cádizu, kde Joanet zrovna končil.

Cádiz pro něj tentokrát připravil netradiční smlouvu, díky které byl placen od zápasu. Pokud se k němu dostavil, inkasoval za každý 700 dolarů, pokud ne, nedostal nic. Klub údajně vyčlenil jednoho zaměstnance, jehož úkolem bylo Mágica každý den budit, aby stihl trénink.

S ochrankou diskoték byl vždy domluvený, že ho bude varovat, až do sálu vtrhne nasupený trenér v naději, že tam Mágica najde... Byla to hra, která tak trochu bavila obě strany. Cádiz své hvězdě, jejíž bohémský život odrazoval bohaté a slavné kluby, leccos odpustil, protože na hřišti nikdy nezklamala. A když už byl Jorge potrestán za noční život pobytem na lavičce náhradníků, fanoušci nespokojeně pískali. Mágico patřil na trávník.

V Cádizu setrval až do roku 1991, poté se vrátil do rodné země, kde v dresu FASu rozdával radost dalších devět sezón. Kariéru ukončil ve 42 letech.

Kluk od vedle

Přestože je fanoušky Cádizu označován za největšího hráče v historii klubu a v Salvadoru se dočkal ceny pro nejepšího fotbalistu země všech dob, zůstal Mágico González skromný a přátelský. Nejradši si zajde na pivo se starými známými ze své čtvrti, zahraje fotbálek s dětmi v praku. Jednomu cikánovi dal po propité noci své boty: "Dal jsem mu je, protože mě o ně poprosil způsobem, který se mi líbil. Snažil jsem se být štědrý, kdykoliv to bylo možné."

"On je fenomén, genetická mutace. Věřím tomu, že je hříčkou přírody. Je skromný, protože ví, že není zodpovědný za to, jaký je fotbalový génius," napsal salvadorský spisovatel Geovani Galeas.

V Salvadoru obdržel Mágico nejvyšší státní vyznamenání, byl po něm pojmenován národní stadion. "Tuto cenu si zaslouží každý obyvatel Salvadoru, který dělá správné věci. Jsem obrovsky polichocený," řekl González, jenž byl zvolen nejlepším hráčem století zóny CONCACAF před legendárním Mexičanem Hugem Sánchezem.

S poklonou přišel i Diego Maradona: "Je jedním z nejlepších hráčů historie. Pouze jeden fotbalista dokáže kouzlit nohama, jmenuje se Mágico González."

Mágico González nezískaval během kariéry trofeje. Přesto se řadí mezi vůbec nejlepší fotbalisty, jací spatřili světlo světa. V Cádizu a Salvadoru je hrdinou, ikonou, miláčkem všech. A to je možná více než police plná pohárů...

Podívejte se na umění Mágica Gonzáleze: