Marcelo promluvil o přestupu do Realu Madrid i jak odmítl odejít na hostování

Představení Marcela jako hráče Realu Madrid (© marca.es)

Marcelo Vieira je jednou z hlavních hvězd Realu Madrid, do jehož historie se po deseti letech v bílém dresu zapsal tučným písmem jako nástupce Roberta Carlose. O místo na Bernabéu ale musel tvrdě bojovat. Brazilec prozradil, že klub ho chtěl po první sezóně poslat na hostování.

Marcelo také nastínil, jak probíhala jednání o přestupu do slavného celku: "Někdo mi zavolal a zeptal se, jestli chci hrát za Real Madrid. Nevěděl jsem, kdo to je, ale řekl jsem, že ano. On odpověděl: 'V tom případě půjdeš do Realu Madrid.' Přísahám na Boha, že jsem tam jel v domnění, že půjde jen o schůzku. Ale když jsem přijel na setkání s klubem, viděl jsem smlouvu se znakem Realu Madrid a rychle jsem ji podepsal. Ještě ten den mě oficiálně představili tisku, vůbec jsem netušil, že k něčemu takovému dojde. Má rodina v Brazílii tomu nevěřila, dokud vše neviděla na Globoesporte."

"Když jsem přišel do šatny a viděl Cicinha, Robinha, Baptistu, Emersona, Ronalda a Roberta Carlose, také Casillase, Raúla, Beckhama, Cannavara... A mezi nima malý Marcelito, který si pomyslel: 'Ku.va, vždyť já znám tyhle kluky jen z videoher.' Mohli mě sežrat zaživa, ale Roberto Carlos ke mně okamžitě přišel a dal mi své telefonní číslo, kdybych něco potřeboval. Později mě na první Vánoce ve Španělsku pozval k sobě." 

Začátek prestižního angažmá nebyl pro dnes 29letého beka snadný a byl často terčem kritiky a pískotu fanoušků. Vedení Realu Madrid ho chtělo po roce poslat na hostování, ale sám Marcelo to odmítl: "Sportovní ředitel si mě zavolal do kanceláře, přišel jsem se svojí kšiltovkou na hlavě s tím, že půjde jen o krátký pohovor. On mi ale řekl, že mě klub chce uvolnit na hostování, abych získal zkušenosti. Já věděl, že pokud Real Madrid jednou opustím, už bych se do něj nemusel vrátit. Chtěl, abych jen podepsal papír a já se zeptal, jestli když to nepodepíšu, tak zůstanu. 'Ano, tak to je. Pokud nepodepíšeš a trenér bude chtít, tak zůstaneš, ale myslím, že potřebuješ nasbírat zkušenosti,' odpověděl. Jenže to by museli pozvat dva zabijáky, aby mě donutili to podepsat. 'Zkušenosti získám, nechte to na mně,' odpověděl jsem, poděkoval a odešel."

Všechno mohlo být jinak, o Marcela totiž stály v jeho 18 letech i další kluby, mezi nimi i Sevilla. "Když mi bylo osmnáct, několik klubů se na mě vyptávalo. Vím o CSKA A Seville. Ta v té době byla na vzestupu a hrálo za ni hodně Brazilců. 'Hmm, to by nemuselo být vůbec špatné,' říkal jsem si."

"Ještě v šestnácti jsem ani nevěděl, co je to Liga mistrů. Sledoval jsem s kamarády zápas Porto - Monaco a ptám se: 'Co to k čertu je? Liga čeho?' 'Chlape, to je finále Ligy mistrů,' odpověděli."

Na hřišti i mimo něj vždy úsměvavý fotbalista prozradil své životní motto: "Děda mi jednou řekl: 'Dívej, nemám v kapse ani dolar, ale jsem tady. Šťastný jak hovado.' Chtěl jsem na dědovu poličku získat nějaký pohár, ale co by se stalo, kdyby se mi to nepodařilo? Pořád budu Marcelo, šťastný jak hovado..."