Měj blízko své přátele...

Pedro León a Canales (©enganche.es)

Minulý rok vedení Realu Madrid změnilo kurs v přestupové politice. Aniž by se vzdalo mediálních hvězd, které tolik charakterizují prezidenta Florentina Péreze, středem zájmu jsou nyní hráči mladí a talentovaní, kteří mají před sebou velkou budoucnost. Ale jak říkají Italové u vaření špaget, ještě nejsou „al dente”, připraveni bez výhrad hájit barvy Bílého baletu. To znamená budoucí Zlaté míče vychovat a ne je koupit. Na jednu stranu stupeň důvěryhodnosti není tak vysoký, jako třeba u Figa, nebo Zidaneho, na tu druhou zase cena transferu nepředstavuje takové riziko v případě, že se hráč na Bernabéu nechytne.

Takže se celé madridismo, od prezidenta až po toho nejmenšího fanouška v nejzapadlejší vísce, může radovat z toho, že klub koupil Özila za necelých 15 milionů eur. Nebo že investoval do Di Maríi nějakých pětadvacet a oba dva se stali nejlepšími hráči mužstva v právě skončené sezóně a už teď se dá říci, že se během jednoho roku zhodnotili a to mají ještě několik let v bílém dresu Realu před sebou. Samozřejmě, že ne všechno je zalité sluncem. Canales a Pedro León. Odchylka od systému. Svého času se nabízela příležitost koupit je poté, co oba dva ve svých klubech zaznamenali výbornou sezónu a ve srdcích fanoušků Realu vyvolali svým příchodem velké očekávání. Nicméně tyto předpoklady nenaplnili, což nejlépe dokazuje jeden údaj: Pedro León odehrál tolik ligových minut jako odchovanec Nacho Fernández. Tristní.

Teď už asi nikdo nezjistí, jestli důvod toho, že se prozatím v Realu neprosadili je v nich samotných, neboť ze sebe nevydali všechno to, co v nich dřímá. Nebo kvůli kouči Mourinhovi, který jim neposkytl dostaečnou důvěru. Nebo jestli výkony, které předváděli v Racingu, respektive v Getafe jednoduše nestačí na úroveň Realu Madrid, či, což vypadá nejpravděpodobněji, je to směs všech těchto faktorů dohromady. Ať už je to tak, či onak a přestože Pedro León chce zůstat a Canales odejít, je nad slunce jasné, že ani jeden z nich sezónu v Realu Madrid nezačne. Což bude pro Bílý balet nejlepší.

A jestliže v současnosti pro ně v kádru není místo, měli by začít znova, od nuly. Změnit prostředí, vzpomenout si na to, jak dovedou hrát fotbal, potěšit se s míčem, znovu si to na trávníku užívat, cítit se užiteční. A samozřejmě v případě, že se vrátí do starých dobrých kolejí, povolat je zpátky do zbraně. Tudíž nejlepší variantou by bylo najít pro oba záložníky zajímavé hostování. Pokud možno v klubu, kde budou mít šanci hrát, ale zároveň aby nešlo o nějaký průměr. Aby se nevrátili tam odkud přišli. Jednoduše aby měli nějaký tlak, který bude alespoň trochu připomínat ten, který by je za rok znovu čekal a ověřit si, jestli v tomhle prostředí dokáží unést na svých bedrech všechno to, co působení v klubu nejvyššího kalibru obnáší.

Není sporu o tom, že značka „Canales” a „Pedro León” letos devalvovala. Jenže pořád by byli oba dva platnými posilami pro kterýkoliv klub ve Španělsku s vyjímkou Barcelony a samozřejmě Realu, takže by vedení merengues udělalo velkou chybu nechat je jít. Jak praví jedno přísloví, měj blízko své přátele a svoje nepřátele ještě blíže. V tomto případě Canales a Pedro León nebudou nepřátelé, spíše rivalové, soupeři. Rivalové, kteří se mohou jednou vrátit veslovat na stejné lodi, takže by nebylo příliš moudré ukázat jim zádat, když je šanci neudělat to.