"Mohu přispět obraně"

Beñat a Javi García (© elpais.com)

Real hledá útočníka, který by nepožadoval víc než dva milióny čistého na sezónu. Tolik v tuto chvíli kasíruje Higuaín. Rovněž shání pravého beka, jenž by se točil s Arbeloou. A středního záložníka, jenž by trochu ulevil přetíženému Xabi Alonsovi, stejně tak jako parťáka pro Özila, kdyby přeci jen náhodou Kaká sbalil fidlátka a opustil Madrid. Tohle všechno ale Real měl a není to zas tak dávno. To ještě Negredo, Soldado, Juanfran, Javi García a Mata tvořili součást velké rodiny Bílého baletu. Než se jeden po druhém připojili k hromadné emigraci ze své „domoviny“. V pondělí oněch pět odchovanců Realu Madrid trénovalo pohromadě v Las Rozas na reprezentačním soustředění španělské selección před blížícím se EURem a z ochozů je bedlivým zrakem pozorovali další dva staří kamarádi z bývalého sportovního centra Javi Balboa a Rubén De la Red.

„Na tomto srazu si uvědomíte, že Real má opravdu velmi dobrou fotbalovou školu“, pozoruje s úsměvem Javi García po skončení tréninkové jednotky. „A trochu vás to i naštve. Už ne kvůli sobě. Já už jsem mimo tenhle boj. Ale vidím spoluhráče jako Mata, Soldado, Negredo...Je jich hodně, co hrají na špičkové úrovni a všichni vědí, že stejně dobře mohli hrát i v Realu. Ale dobře, tahle možnost nebyla. Uvidíme, jestli hráči Castilly, která opravdu jede, postupně dostanou příležitost, kterou jsme my neměli. Všichni madridisté za to budeme vděčni“, vysvětluje.

Defenzivní záložník Javi García, jenž začal cítit velkou šanci prosadit se do prvního týmu v letní přípravě roku 2006 po skvěle odehraném evropském šampionátu devatenáctek nakonec díky příchodu Mahamadou Diarry utřel nos, skončil zpátky v béčku a rok nato se stěhoval do Pamplony s opcí na návrat do Madridu. Real ho zpět skutečně vykoupil, ovšem rok nato ho střelil do Benficy, kde právě odkroutil třetí sezónu. Ve svých pětadvaceti letech se může pochlubit nejen vítězstvím v portugalském poháru a ziskem mistrovského titulu v portugalské lize, ale i tím, že se pro Orly stal naprosto nepostradatelným elementem ve středu pole. „Za tu dobu co jsem v Benfice a navíc s takovým trenérem jakého máme, Jorge Jesúsem, jsem se hodně zlepšil. To, díky čemu výkonostně rostete, je že nastupujete pravidelně. Mám na kontě přes sto zápasů v Evropě a v portugalské lize. A náš styl je podobný tomu, kterým hraje reprezentace, protože kouči se líbí držení míče a rychlé přihrávky“, vysvětluje.

Kouč La Rojy Vicente del Bosque Javi Garcíu určitě tento týden vyzkouší, na EURO, které startuje 8.června pravděpodobně ještě nepojede, ale v kvalifikaci o postup na brazislký světový šampionát by už mohl patřit mezi pravidelné tváře na reprezentačních srazech. „Čím snad mohu přispět je defenzivní činnost“, domnívá se při pohledu na zbylé konkurenty na místo v sestavě Xabi Alonsa, Javiho Martíneze, nebo Busquetse. „V Benfice hraji jako jediný štít. Trenérovi se hodně zamlouvá ofenzivní hra a často mě postaví jako jediného pivota před stopery. Kromě vyvážení míče, což je tady v repre mnohem snažší díky tomu, že jste obklopen tak skvělými hráči, mohu přispět svými dispozicemik bránění, takovou kompenzací v okamžiku, kdy krajní beci, nebo stopeři vyrazí dopředu“.

„Od sedmnácti let“, pokračuje ve vyprávění, „jsem začal pravidelně hrát jako defenzivní záložník a všímal jsem si hodně svých kolegů. Teď se mi líbí třeba Carrick z United, De Jong ze City, Parker z Tottenhamu...Zdají se mi podobní mému hernímu stylu, pomáhají stoperům. Prostě taková ta jednoduchá hra, činnost při pokrývání hráče v okamžiku bránění. Ať chcete, nebo ne, útočně laděné týmy mívají zpravidla většinu hráčů na polovině soupeře a těch, co zůstanou vzadu, bývá málo. Pokaždé je potřeba mít někoho, kdo brání, protože i přes tolik gólů, kolik dáte, pořád se musíte snažit, aby vám žádný nedali“.

Španělskou reprezentaci v nejbližší době čekají tři přípravné zápasy (26.5. Srbsko, 30.5. Korea a 3.6. Čína) a pak hurá ostrý start desátého června proti Itálii v Gdaňsku.