Nejlepší generace z La Masíi

Kadeti A FC Barcelona (©google.com)

Barcelonští kadeti A (v Česku bychom mohli tuto věkovou kategorii přirovnat zhruba k mladšímu dorostu), které letos trenérsky vedou Javier García Pimienta a Ramos Ros, jsou ve Španělsku považování za nejlepší ročník od chvíle, kdy fanoušky culés ohromovali hráči narození kolem roku 1987. A to už je co říci, neboť do téhle vybrané grupy patřili kupříkladu Gerad Piqué, Marc Valiente, Cesc Fábregas, Víctor Vázquez a především Lionel Messi.

Samozřejmě že nesmíme zapomenout ani na jiné dobré ročníky, které vypiplala La Masía, jako třeba 1990 (Bojan Krkić, Iago Falqué, Fran Mérida, Jonathan Dos Santos atd.), nebo o rok mladší Martín Montoya, Marc Bartra, Thiago Alcántara, Oriol Romeu a další, kteří už klub opustili (Dennis Krol, Dani Pacheco, Gai Assulin nebo Rubén Rochina). Oba kádry měly ve svých řadách skutečné hvězdy, ale ani jeden z nich nepraktikoval tak pohlednou, plynulou hru, jako celek, jenž loni vyhrál turnaj Nike Premier Club a letos s naprostým přehledem vyhrál ligovou soutěž a ve finále mládežnického turnaje MIC 2011 zdolal Espanyol.

Jednou z hlavních předností této generace hráčů narozených v roce 1995 je skutečnost, že jsou dlouhou dobu pohromadě. Někteří z nich dokonce šest let. To je případ gólmana Pola Ballestého, stopera Rogera Riery, krajního beka – záložníka Héctora Bellerína, tvůrce hry Sergi Sampera a levého záložníka Jona Torala.

K tomuto jádru se v posledních letech nabalili další velmi kvalitní mladíci, z nichž je potřeba vyzdvihnout především levého beka Alejandra Grimalda, jenž přišel z Valencie a už si prošel křestem v Juveniles A a středního útočníka Sandra Ramíreze, jenž přestoupil z UD Las Palmas. V týmu najdeme rovněž Maxi Rolóna, což je jediný plod, který doposud Barca sklidila z fotbalové školy v argentinském Lujánu. V roce 1995 se rovněž narodil jeden z nejlepších hráčů současné barcelonské základny Kamerunec Jean Marie Dongou, ovšem za Kadety letos odehrál jediné utkání na půdě Espanyolu, kdy při výhře 0:3 jako jediný figuroval ve střelecké kolonce. Zbytek sezóny se potuloval mezi Juveniles B a A a minulý víkend v zápase Copa del Rey proti Las Palmas (6:2) dal tři góly.

Ovšem ze všech hráčů, kteří letos nastupují za Kadety A je nejvyzrálejší a zřejmě i nejnadanější Jon Miquel Toral Harper, úžasný záložník, který ovšem od nastávající sezóny bude působit v londýnském Arsenalu. Oznámení jeho přestupu ke Gunners vyvolalo konflikt mezi Barcelonou a anglickým klubem. V živé paměti všech je pořád odchod Cesca stejným směrem ve stejném věku a o něco později Fran Mérida, dnes v Atléticu Madrid, následoval jeho kroky. Až čas ukáže, jestli se Toral prosadí v Premier League, stejně jako se to podařilo Cescovi, nebo zůstane na půl cesty jako Mérida. Podle všeho, především díky ohromné kvalitě a hlavě na správném místě to vypadá (to Mérida postrádal), že by rodák z Reusu mohl okopírovat spíše Cescovu dráhu.

Toral vyčníval prakticky ve všech herních činnostech, počínaje skvělou fyzickou konstitucí, která z něj činí velmi nebezpečného nájezdníka z druhé linie, může se pochlubit vrozeným čichem na góly, skvělou střelou levačkou, dobrou hrou ve vzduchu, vytřibenou technikou a nepřekonatelnou finální přihrávkou. Dobře si navíc rozumí se svými spoluhráči, neboť je v Barce od žáčků a společně se Samperem jsou naladěni na stejnou vlnu. Od okamžiku, kdy byl v únoru oznámen jeho odchod, se najednou Toral vytratil ze základní jedenáctky. A mužstvo to hodně pocítilo, zejména zmíněný Samper. I tak se ale Barcelona mohla radovat z ligového titulu již pět kol před koncem především díky náskoku, který azulgranas vybudovali v první polovině soutěže, kdy své soupeře obdarovávali pořádnými gólovými příděly.

Toral není jediným „uprchlíkem“, který letos opustil řady culés. Na začátku sezóny totiž kvůli prohřeškům proti disciplíně musel klub poslat útočníka Keitu Baldeho za trest na hostování do Cornelly. V příští sezóně by se ale zřejmě hráč, narozený v Gironě měl znovu zařadit do kádru Barcy.

Dalším borcem, který se v posledních dvou měsících vytratil ze základní jedenáctky byl levý stoper Pol García, do té doby nepostradatelný pro kouče Garcíu Pimientu a stálý člen v nominacích reprezentačních výběrů. Minulý týden vyplul na povrch důvod této změny. Pol totiž neakceptoval nabídku Barcy na prodloužení kontraktu a od následující sezóny bude hrát za Valencii. Kádr opustí rovněž Héctor Bellerín, společně se Samperem jediný hráč, jenž vyšel z FCB Escola. Bellerín, jenž hraje na pravé straně a střídá pozice beka a záložníka neodolal vábení anglické Premier League. Touží po něm Manchester United, Arsenal, Chelsea, nebo Aston Villa.

V případě těchto mladých kluků anglické kluby pouze využívají zákony, které jsou jim v tomto případě hodně nakloněny. Na ostrovech se totiž mohou profesionální smlouvy zaregistrovat již od šestnáctého roku hráčova života. Barca a španělské kluby vůbec mohou proti tomu bojovat pouze nabídkou prodloužení smlouvy, což se stalo u všech hráčů, kteří jsou v Kadetech poslední rok, ovšem ekonomicky je pochopitelně několikanásobně nižší, než kontrakty, které mohou nabídnout kluby z Anglie. Někteří hráči přesto tomuto finančnímu vábení odolají, jako to bylo v případě Sampera, hráče podobného svým herním pojetím Xavimu.

Rozprášení Kadetů A je jistě nepříjemné pro nejlepší generaci z La Masíe, ovšem není to žádná tragédie. Toral sice bude citelně chybět a v kádru není hráč, který by ho bezezbytku nahradil. Přesto v Kadetech B nastupuje Lionel Enguene, který se může taktéž pochlubit dobrou fyzickou schránkou a slušnou technikou a v příští sezóně může poskočit o patro výš do Juveniles.

Pol García naproti tomu na postu stopera o náhradníky nouzi nemá. Antonio Cristian Glauder, jenž letos přišel z Algeciras, má velmi podobné kvality. Letos sice nedostával tolik příležitostí a když ano, šoupl se na levý kraj obrany, kde nepodává tak dobré výkony, jako ve středu obrany. Dalším adeptem by mohl být nadějný levý stoper Xavi Quintillà, jehož letos rovněž šmíroval Arséne Wenger. Tento post je vůbec dobře pokryt, neboť zde hraje kapitán Roger García a Afričan Elohor Godswill. Navíc zespoda se tlačí Carlos Blanco, jenž si za Kadety A zahrál na turnaji MIC.

To odchod Héctora Bellerína bude pro trenéry mnohem tvrdší oříšek k rozlousknutí. Popravdě řečeno, post pravého obránce (Bellerín zde hrál zejména ve druhé polovině sezóny) v letošní sezóně vyvolal největší pochybnosti. Hráli zde především Marc Navarro a Paul Belana a Barca by měla tento post do příští sezóny posílit, v nejhorším případě přeškolit někoho ze stávajících komponentů kádru, ovšem Mara, Simón Colina, Pau Otero ani Iu Ranera nemají charakteristiky pro to, aby lítali po lajně. Na levé straně se ale Barca může pochlubit bekem ve stylu Daniho Alvese, Grimaldem, jenž neustále podniká útočné výlety a díky své obávané střele dokonce pokořil několik brankářů z trestných kopů.

Pravá strana zálohy, kde Bellerín letošní ročník začínal by snad takový problém mít neměla. Vrátí se Keita, může tu nastupovat univerzální Sandro v případě, že jsou na hřišti Mamadou, nebo Dongou, a Maxi, ten zvládá hru na obou stranách záložní řady.

Celkově vzato ročník 1995 ukončil tuto sezónu se smíšenými pocity. Vedle toho, že předváděli nejlepší fotbal, co si kdo v Sant Joan Despí pamatuje, musí do příští sezóny oželet některé velmi důležité součástky dobře pracujícího stroje. Přesto tým, který se od nové sezóny posune o kategorii výš má před sebou velkou budoucnost.