Neprůstřelné Mirandés

Mirandés v souboji s rezervou Athleticu (©elpais.com)

Chybělo pět minut, aby Club Deportivo Mirandés poprvé ve své 85 leté historii postoupil do Segunda División. Mizerných pět minut do okamžiku, kdy muž v černém naposledy zaduje do píšťaly. Ovšem chyba v obraně po autovém vhazování soupeře donutila gólmana Mirandés podrazit útočníka Guadalajary ve vápně a sen o postupu se před více než třemi měsíci rozplynul onou nešťastnou pentlí. Jenže to byl i zároveň poslední gól, který Mirandés v ligové soutěži obdrželi. Dnes, po téměř dvou měsících, co Segunda B odstartovala, osmi zápasech, 720 minutách, je tenhle klub z malého města v regionu Castilla y León, Miranda de Ebro (39.000 obyvatel) jediným na úrovni národních soutěží, jehož brankář se zatím nemusel shýbat pro míč do své svatyně. „Je to něco nepodstatného“, říká trenér Carlos Pouso, „jsme si vědomi toho, že jednoho dne nám stejně dají gól“.

Solidní defenziva ale v Mirandés není nic překvapivého. V minulém ročníku Segunda B tento klub obdržel pouhých 24 branek. Ze 122 mužstev Primery, Segundy a Segundy B, měli lepší bilanci jen Barcelona a Murcia (21 obdržených branek). A jaké je tajemství tak neprostupné defenzivy? Zejména začlenění všech hráčů do téhle nepopulární činnosti, držení míče, vysunutý presink a minimum spáchaných faulů. „Snažíme se převzít iniciativu a hrát na soupeřově polovině. Přesvědčit hráče, že se i při bránění mohou bavit, vidět neschopného a otráveného soupeře při dobrém presinku“.Se zhruba třemi tisíci klubovými členy -socios- a rozpočtem kolem miliónu eur by mělo Mirandés patřit někam doprostřed tabulky. Nicméně s nulou na kontě obdržených branek dokázali osm vstřelených gólů zhodnotit na osmnáct bodů, což prozatím stačí na vedení ve skupině G2 třetí nejvyšší španělské soutěže. „Je to práce všech, počínaje útočníky“, ujišťuje César Fernández, který před lety nastupoval do ligových bojů v dresu Athleticu Bilbao. Zároveň ale připouští, že se ještě nestřetli s těžkými váhami této skupiny, Alavésem, nebo Ponferradinou. „I tak to má ale svou váhu“, uvádí krajní bek Garmendia.

Paradoxně čisté konto pomáhali hájit hned dva gólmani. Adrián v pěti případech a Nauzet ve třech. „Jsou rozdílní, věřím oběma a do každého zápasu vyberu toho, který se mi zdá vhodnější“, vysvětluje Pouso. „Když točíme zbytek hráčů, proč ne brankáře?“ Pouso si pamatuje jen na pár důležitých zákroků za osm odehraných zápasů a je rád, že brankáři nepatří mezi největší hvězdy týmu. „Neměli nijak významné zákroky a budu rád, když to tak bude i dál, protože to znamená, že bráníme dobře“.

I přesto, že před třemi měsící zůstali jen chloupek od postupu a právě prožívají skvělý vstup do soutěže, v Mirandés se všichni shodnou, že hlavním úkolem je co nejdřív posbírat body, které zaručí záchranu. Až od té chvíle začnou myslet na něco většího. Výzvy tak velké, kterým čelí i jejich soupeři každé ligové kolo: vstřelit Mirandés branku.