Nový život pro Perottiho?

Diego Perotti (© google.com)

Diego Perotti, záložník Sevilly, 31.ledna, před prvním semifinálovým zápasem domácího poháru s Atléticem Madrid, vyťukal na svém mobilu telefonní číslo na Josého Maríu del Nida, sevillského prezidenta. Skleslý, sklíčený a psychicky zničený čtyřiadvacetiletý Argentinec snažně prosil svého šéfa: "Jsem psychicky na dně a potřebuji ze Sevilly odejít. Věřím, že v Argentině najdu ideální prostředí, abych překonal své problémy se zraněními", šel rovnou k věci. Del Nido přiznal, že ho tato slova fotbalisty, jenž od podzimu 2011, kdy začalo jeho opravdové zdravotní martyrium, nedokázal odehrát víc jak šest utkání v řadě, hodně zaskočila. "Perotti je pro nás jako syn a od chvíle, co mi zavolal, pracujeme na tom, aby se zlepšil a byl zase tím útočníkem, jakým byl. Domníváme se, že v Argentině se to všechno vrátí do správných kolejí", pronesl prezident klubu z Nerviónu, jenž má na stole nabídku, aby Perotti hrál příštích šest měsíců v tradičním argentinském klubu Racing de Avellaneda. Sevilla, kde má Diego platnou smlouvu, dá celé operaci zelenou v případě, že Racing naoplátku uhradí část hráčovy gáže, která v Andaluzii činí přes milion eur čistého. Fotbalista se tak vzdá víc než polovičky své mzdy, aby mohl hrát v Argentině.

Samotný Perotti již v úterý před nastrčenými mikrofony lidí z klubových médií vykreslil svoji zoufalost. "Už nemůžu dál. Jsem zoufalý a cítím, že jedině moje rodina mi může pomoci. Potřebuji být šest měsíců v Racingu a pak se vrátím. Několikrát mne operoval, udělali mi nespočet vyšetření a nevyléčil jsem se. Pořád vstávám a znovu ulehám na nosítka. Je to strašné a už nemohu dál", argumentoval argentinský záložník.

Sportovní ředitel Monchi Perottiho koupil v zimní přestávce sezóny 2007-08 z argentinského Deportiva Morón za 300.000 dolarů. Původně pro sevillské béčko. Jenže raketový start mladého Diega měl za následek to, že Manolo Jiménez neměl v únoru 2009 žádné obavy přichystat mu preméru v prvním týmu. Perotti jedinečnou příležitost využil. Aktivně se podílel na třetím fleku tehdejší sezóny a byl nedílnou součástí kádru, jenž v té následující vybojoval Copa del Rey a postup do milionářské Ligy mistrů. K tomu ho ještě někdejší kouč albicelestes Diego Armando Maradona povolal do nároďáku. Perottiho legenda se šířila takovou rychlostí, že v létě 2010 položil turínský Juventus na Del Nidův stůl nabídku se čtrnácti miliony eur za služby kluka s vlasy černými jak havraní pera. Jenže Jose María lejstro smetl ze stolu. "Ne! Neprodám!". "Když se na to podíváme dneska, je evidentní, že jsme se zmýlili", přiznal před dvěma dny klubový prezident.

Po odmítnutí italského lákadla Sevilla nabídla Perottimu vylepšení platových podmínek v očekávání, že hráčovy výkony budou nadále kopírovat vzrůstající linku. Jenže přidáno nakonec Diego nedostal. V následující sezóně odehrál 31 ligových zápasů a neúnavně pokračoval v nastoleném trendu velmi slušných výkonů. Až do 16.listopadu 2011, kdy si v utkání proti Sportingu poranil sval. Ten den začalo jeho trápení. Pro kouče Marcelina byl do té doby naprosto pevným článkem základní sestavy, nicméně neustálá zranění tohoto svalu ho o tuto výsadu připravila. Perotti zahájil bolestnou léčbu, spojenou s opichováním postiženého místa injekcemi, které nepomáhalo. Ve stavu beznaděje dokonce navrhl Seville, že se vzdá svého platu až do okamžiku, kdy bude úplně zdráv a vrátí se na trávník. "Řekl jsem synovi Del Nida, že nechci brát plat, protože nemůžu odvádět svoji práci", přiznal Perotti, jenž během roku a půl musel snášet kritiku a urážky jistého fanouškovského sektoru, jenž ho obviňoval z flámování a hýření. "Vytrpěl jsem si opravdu dost a pomalu jsem se styděl vystrčit paty z domu. Musel jsem snášet to, že jsem se zranil proto, že jsem špatný profesionál", vypráví fotbalista, jenž si dokonce musel ručně vyřizovat názory s jedním fanouškem po skončení zápasu s Espanyolem na Sánchez Pizjuánu v lednu 2012.

Poté, co loni na jaře prošel rukama několika lékařských odborníků, mu byla diagnostikována vyhřezlá plotýnka, kterou mu v květnu operovali v Chicagu. Perotti tak škrtl svoje prázdniny a tři měsíce intenzivně rehabilitoval, aby mohl být pro letošní sezónu k dispozici trenéru Míchelovi. Nakonec se mu podařilo naskočit 22.října proti Mallorce, ovšem po odehrání dalšího zápasu se znovu zranil. Vrátil se a o dva týdny později byl znovu v týmu pro utkání s Betisem. Odehrál dalších šest zápasů střídavě v základu, nebo jako střídající hráč až se zranil naposledy 12.ledna proti Valencii.