Omar na křižovatce

Omar v souboji s Gámezem z Málagy (© uefa.com)

Záložník Omar Ramos se stal prakticky nepostradatelným pro trenéra Realu Valladolid Miroslava Djukiče. Nebo o tom alespoň vypovídají nezvratná fakta. Nasbíral 2000 zápasových minut, nastoupil v základní sestavě ve 24 ze 27 duelů a v těch třech, které začal coby střídající hráč, se nakonec stejně ukázal na trávníku v dalším průběhu utkání. V tomto ohledu jsou před ním pouze Balenziaga, Óscar a Rukavina. Jenže když se to tak vezme kolem a kolem, prostá šedivá čísla nás trošku klamou. Omar totiž po celou sezónu na svém postu levého záložníka prakticky nepocítil, co to je konkurence, byť se na jeho pozici párkrát ukázal Alberto Bueno. Poté, co přišel v lednu do Valladolidu Larsson, zranil se Ebert. Teď, když se pomalu vrací Ebert, zradilo zdravíčko pro změnu Larssona. Valdet Rama bude pravděpodobně dnes v základní sestavě na Anoetě, ale jen proto, že Ebert ještě není fit a do zápasů naskočí asi až příští týden. Takže skutečnost, že dostal tolik zápasového prostoru ještě neznačí, že vrchovatě naplnil očekávání. Miroslav Djukič nad ním bezesporu drží ochrannou ruku, protože v něm cítí fotbalistu, jehož výkonnost by mohla jít hodně nahoru, jenže v červnu si musí všichni sednout a rozhodnout, co dál: uplatnit opci na přestup ve výši 500.000 eur, nebo ho vrátit do Huescy?

V neděli měl krátkou řeč na jeho osobu i srbský kouč na tiskové konferenci. "Je evidentní, že krajní záložníci by měli být mnohem víc konkrétní, zejména Omar, který má velkou kvalitu a měl by přispět větší nenuceností, drzostí", řekl. "Prozatím jsme se toho od něj nedočkali".

"Naráží na to, že musím chodit víc do soubojů, střílet víc na bránu, centrovat...Já to dělám, ale chce, abych to dělal mnohem častěji", svěřuje se Omar Ramos. S Ebertem na trávníku byly jeho útočné projevy mnohem slabší, než u německého kolegy, na druhou stranu ale nabízel mnohem víc směrem dozadu, jako proti Málaze minulý víkend (1:1). V první půli pravý bek Málagy Jesús Gámez dvakrát přešel hladce podél lajny a Balenziaga, bek Valladolidu, nevěděl kam dřív skočit v situaci dva na jednoho. A když už Gámez natahoval kohout, pokaždé se mu postavil do cesty Omar, jenž odvrátil nebezpečí alespoň na rohový kop.

"Často jsem lepší v defenzivě, než v útoku, víc si všímám krajního beka, než že bych já útočil a proto nejsem směrem dopředu tak dobrý, protože myslím především na bránění. Takže je fakt, že bych občas měl víc přispět týmu směrem dopředu...Trenér má pravdu", připouští rodák z Kanárských ostrovů. Djukič ho neustále nabádá a pokaždé ho povzbudí potleskem, když vystřelí na bránu, dokonce i ve chvíli, kdy to není úplně ideální řešení herní situace. Chce po něm, aby chodil do soubojů jeden na jednoho, snaží se ho přesvědčit o tom, že mužstvo potřebuje jeho centry, že je potřeba střílet na bránu. Je to holt čistokrevný krajní záložník, křídlo, a ti měli v Realu Valladolid v posledních letech hodně co promlouvat do gólových zápisů. Jenže letos si tuto položku vzal na starost téměř výhradně Ebert. "Někdy chodím do soubojů, jindy zas tolik ne, ale jsou zápasy, které my vyšly dobře. Když jsme hráli proti Rayu, tak mě trenér pochválil", odhaluje levý záložník.

Omar se teď nachází v choulostivém období. Je mu pětadvacet a má v sobě talent, jehož konečná exploze je vedením klubu netrpělivě očekávána. A zbývá jen pár měsíců, aby se rozhodlo, co s ním. Důvěřuje se Omarovi natolik, že s přehledem zvládne úlohu jedničky na tomto postu a pak by se musel přivést ještě jeden hráč, mnohem levnější, jenž by suploval jeho případné absence? Nebo je nutné koupit hráče pro základní sestavu a v tom případě už by pravděpodobně nezbyly peníze na operaci, která se loni ukula s Huescou? Omar má 11 zápasů na to, aby potvrdil, že je právě tím hráčem, kterého si v klubu představují.
Možná se všechno změní, až dá svůj první gól, což je něco, co mu v hlavě docela dost šrotuje. "Už dlouho jsem nedal gól, loni jsem dal jen jeden a dlouhodobě nedávám góly. Když jsem byl mladší, dával jsem jich hodně a teď nedám skoro žádný a je pravda, že bych strašně rád skóroval a konečně získal tu potřebnou sebedůvěru. Doufám, že už to bude brzy", vysvětluje. Proti Málaze to alespoň zkoušel, ačkoliv k překvapení všech to zkoušel z hranice šestnáctky pravačkou. "Lepší je to pravou, s níž jsem dal víc branek, než levou - směje se -, ale letos nic, doufejme, že dám alespoň jeden, než skončí liga", opakuje. Dnes odpoledne bude mít proti Realu Sociedad další příležitost vylepšit si bídnou střeleckou bilanci mezi dospělými, když od sezóny 2006-07, což byla jeho premiérová, vstřelil jedinou branku, (nepočítáme-li béčko Tenerife v Tercera División) v sezóně 2011-12 v dresu Huescy.