Pět důvodů proč věřit Osasuně

Javad Nekounam (©persianfootball.com)

V Pamploně nejsou současnou situací, ve které se nachází místní klub Osasuna nijak zkroušeni. Naopak, byť tým třikrát v řadě prohrál, po výměně trenéra začali všichni více věřit v síly tohoto souboru. Sice je nebezpečné pásmo sestupu na dohled, ale v Pamploně jsou v tomto ohledu optimističtí. Alespoň novináři v Diario de Navarra, kteří se pokusili najít pět důvodů, díky nimž by měli být všichni příznivci rojillos naprosto v klidu.

1, Jasně identifikovatelné chyby

První krok, který by měl kdokoliv udělat ve snaze změnit nepříznivý vývoj věcí je pojmenovat chyby, které ho dovedli do oné situace, kterou chce napravit. José Luis Mendilibar má tudíž v tomto směru poměrně jednoduchou práci. Osasuna totiž prohrála třikrát za sebou v důsledku naprosto triviálních chyb, které snad čas od času vyrobí žáčci během svých prvních sbližování se s tímto sportem, ale na jevištích Primera División je vídáme hodně zřídka. Ztráty míčů na začátku útočné akce v souboji s Atléticem, špatná komunikace v Gijónu mezi stoperem Lolem a brankářem Ricardem a kiks posledně jmenovaného v domácím utkání s Athleticem Bilbao. Mužstvo se do této fáze dostalo především díky změně herního systému, který nastolil nový kouč Mendilibar v okamžiku svého příchodu na Reyno de Navarra. Osasuna nadále praktikuje přímočarý styl, ovšem teď s míčem po zemi, což přináší nebezpečné situace, viz. Diego Costa. Úloha Osasuny se změnila. Teď již nečeká na chyby soupeře, nýbrž sama adoptuje „proaktivní“ herní styl. I Mendilibarova střídání během utkání odhalují nový přístup. Možná by se Osasuna měla v druhých poločasech zápasů zase proměnit na ten „starý tým“ a začít bránit do té doby vybudovaný náskok. 

2, Osasuna drží iniciativu

Do dvou posledních utkání na domácí půdě (obě skončily porážkou) nastoupila Osasuna se snahou rozcupovat svého protivníka. V případě Atlética Madrid, Kike Sola dostal domácí do vedení v první půlce. Akce, která vyjádřila domácí převahu v úvodních minutách. V derby proti Athleticu se šlo do kabin sice za stavu 0:0, ale široko daleko vládl pocit, že Osasuna vyhrála první poločas, boxerskou terminologií řečeno, na body. V Gijónu byl přístup trochu odlišný a Mendilibar jasně vsadil na zisk bodu, který bohužel Pamplona nezískala. Z toho můžeme usuzovat, že hráči nenastupují na trávník nějak svázáni, nebo ztrémováni. Moc dobře jsou si vědomi kvality, kterou mají ve svých nohách a nebojí se do soupeře pořádně zahryznout. Pokles pak nastává ve druhé pětačtyřicetiminutovce. Osasuně všechno hraje do karet, Mendilibar se neschovává a neustále ukazuje prstem na soupeřovu svatyni. V tomto okamžiku nastal zkrat v minulém kole proti Athleticu, když chtělo mužstvo pojistit hubený náskok druhým gólem. Tím se dostáváme znova k bodu číslo jedna: chyby jsou jasně identifikovatelné.

3, Zkušenosti

Jestliže je v Primera División nějaké mužstvo, které může hrdě ukazovat jizvy, které na jeho těle zanechaly boje o udržení holé ligové příslušnosti, pak je to určitě Osasuna. Snad kromě dvou či tří sezón se rojillos bijí na nože o setrvání mezi elitou po celých deset let co jsou po druholigové odmlce v nejvyšší soutěži. Takže zkušenosti tomuhle klubu nechybí. Almería, Hércules, Zaragoza, Racing ani Getafe se těmito zkušenostmi pochlubit nemohou.

4, Sola, Cejudo, Nelson

Je to takový tradiční rys všech mužstev, které koketují se sestupem do Segunda División. Nikdo nechce míč, nikdo nenastaví tvář, hráči se schovávají, nikdo nechce vzít odpovědnost na sebe. To ale není případ Osasuny. Ta má ve svých řadách hned tři neohrožené fotbalisty. Kike Sola, Cejudo a Nelson. Z toho prvního se stal nejproduktivnější útočník Osasuny, Cejudo obsadil místo po Camuñasovi, jehož výkony v letošní sezóně zaznamenávají klesající křivku a Nelson má za sebou několik zápasů v nichž si rozhodně nezadal s Azpilicuetou v nejlepší formě. Všichni tři mají různé motivy proč by měli pokračovat v této vzestupné tendenci. U Kike Soly totiž ještě před pár týdny mnozí zpochybňovali jeho platnost pro mužstvo, Cejudo si chce udělat jméno v Primera División a Nelson by si rád zopakoval nominaci do reprezentace Portugalska.
Camuñas se v derby lehce probudil, nicméně od hráče jeho kvalit se očekává víc. Puñal ani Nekounam se v Mendilibarově systému necítí dvakrát nejlépe, Flaño a Monreal musí víc vytasit zuby a tým pořád nevyřešil problém na podhrotu. Řešením může být účast Callejy v sestavě na levé straně zálohy, posunout Camuñase pod vysunutý hrot. Takové řešení a lá Quique Sánchez Flores, kde by levá strana spíš bránila a pravá by se více věnovala útočení, čímž by se podala Kike Solovi, nejvysunutějšímu hráči, pomocná ruka.

5, Fanoušci

V minulosti měli soupeři pocit, že odjíždějí z El Sadaru totálně převálcováni. Tlak z tribun byl takový, že soupeři nastupovali na hřiště úplně zkroušení, z čehož mohli mít rojillos potěšení. Teď by to chtělo vrátit se k tomuto, někdy až nepřátelskému ovzduší v ochozech a využít maximálně výhodu domácího prostředí.