Pět statečných

Willy Caballero (©elmalaga.es)

Říká se, že post brankáře by měl ve fotbalovém mužstvu patřit mezi ty nejstabilnější. Jenže v Málaze se tímto pořekadlem evidentně moc neřídí. Stačí se podívat, kolik gólmanů k dnešnímu dni již nasadili. Pět. Neuvěřitelné. V historii Primera Division jen čtyři mužstva nasadila takový počet brankářů během jednoho ligového ročníku (naposledy Mallorca v sezoně 1991-92). Tohle číslo ostře kontrastuje se sezónou loňskou, kde všechny zápasové minuty ukořistil jediný ochránce svatyně – Uruguayec Gustavo Munúa. Když pak pohlédneme ještě o kus dál, Málaga za půl roku nasadila tolik brankářů, jako za posledních sedm sezón. Co se tedy vlastně přihodilo?

Všechno začalo tehdy, kdy se vedení klubu rozhodlo neprodloužit končící kontrakt právě již zmíněnému Munúovi. Na soupisce tak zbyl pouze pětatřicetiletý Francesc Arnau s nálepkou veterána – náhradníka. Bylo tedy třeba najít novou jedničku a Málaga se rozhodla pro Brazilce Rodriga José Galatta na doporučení tehdejšího trenéra Jesualda Ferreiry. Ovšem brzy bylo patrno, že jeho výkony nejsou takové, jaké se od něj očekávaly a jaké by odpovídaly jeho ceně (Málaga za něj utratila milion eur). Až teď si možná odpovědní činovníci klubu uvědomili, že částka, kterou za Galatta zaplatili byla hodně přetažená. Brankář, jenž v Evropě odchytal pouhých dvanáct zápasů bulharské ligy za Litex Loveč. Hodně chudá bilance.

Hledalo se tudíž dál. Na poslední chvíli, se zavírajícím se letním přestupovým oknem (a ligovou soutěží v plném proudu), přišel z druholigové Cartageny Rubén Martínez. Odchovanec Barcelony, jenž si v ročníku 2004-05 zachytal jediné dva zápasy za první tým Culés, měl plnou důvěru trenérského úseku a díky jeho věku (26) byl považován za perspektivní klubovou jedničku na několik dalších let. Klub do jeho přestupu investoval 1,3 milionů eur.  Jenže Rubénovi novou štaci pokazila zranění. V půlce října si pochroumal koleno, díky čemuž prošvihl šest zápasů, během nichž střídavě nastupovali Arnau a Gallato. Na úvodním tréninku roku 2011 si pro změnu zlomil pravé zápěstí a zatím se na trávníku neobjevil. Nicméně ani jeho výkony často nebyly úplně na jedničku, v dobrém nebude vzpomínat především na přestřelku v Copa del Rey proti Seville (prohra 5:3).

Možná i proto se ještě před jeho druhým zraněním vedení Málagy rozhodlo získat na hostování z Atlética Madrid Sergia Asenja. Tím pádem musel být Galatto vyškrnut z pětadvacetičlené soupisky pro ligu, neboť v klubu bylo přelidněno a s brazilským gólmanem se po předvedených výkonech již nepočítalo. Ovšem jak celá situace pokračovala si většina z vás lehce vybaví. Asenjo odchytal čtyři utkání a sedm minut pátého proti Seville. Jenže při nešťastném pohybu se mu zhroutilo nejen koleno, nýbrž celý svět. Další vážné zranění tohoto mladého brankáře přivodilo další hlavolam v brankovišti Málagy.

Možnost, že by byl Gallato znovu zapsán na soupisku byla rezolutně smetena ze stolu a klub zvažoval angažování Falcóna (Celta), Jacoba (Valladolid) a Caballera (Elche). Vyvoleným se nakonec stal  posledně jmenovaný Argentinec (což podle trenéra Valladolidu Abela Resina Jacoba hodně naštvalo), jenž ukázal velmi dobré dispozice a několik skvělých zákroků. V jeho případě obdrželo Elche 800 tisíc eur. Zůstane na postu jedničky i po uzdravení Rubéna Martíneze? Zatím není důvod ke změně.