Pokračovatel Antonia Puerty

Albero Moreno (© estadiodeportivo.com)

Antonio Puerta již má svého pokračovatele. Je jím Alberto Moreno, jedenadvacetiletý levý obránce Sevilly, klubu, který má hluboko zapsaný ve svém DNA a kde začal kopat od již žáčků. V Evropské lize si dokonce Alberto, příklad odolnosti, vytrvalosti, zdokonalení a inteligence, přetahuje přes hlavu dres s Puertovým číslem šestnáct. V dorostu hrál křídlo, vnitřního záložníka, někdy i středního, stejně tak jako v Seville Atléticu, rezervě, nicméně zhruba před rokem pochopil, že místo v prvním týmu se pro něj otevírá pouze na postu levého obránce.

Jeden z partičky hráčů, do níž patřili třeba i Luis Alberto, nebo Campaña, debutoval v prvním týmu Sevilly 8.dubna 2012 na San Mamés. Bylo mu devatenáct a tehdejší trenér Míchel mu přiřadil úlohu vnitřního záložníka. Už předchozí trenér Marcelino si ho všímal a nominoval ho na turnaj Trofeo Teresa Herrera. Ramón Tejada, trenér béčka, ho v té samé sezóně začal přeškolovat na levého beka. Jak jinak, na této pozici zpočátku hodně trpěl a na zápas, kdy ho v sevillském derby rezerv Vadillo přiváděl k šílenství, asi jen tak rychle nezapomene. Ale učil se rychle a stal se z něj velmi dobrý bek. Takže další zápas v áčku, pořád ještě pod Míchelem, už odehrál na kraji zadní řady. Bylo to v lednu letošního roku, v poháru proti Mallorce a od té chvíle už pro něj bylo béčko uzavřenou kapitolou.

Současný vůdce prvního týmu, Unai Emery, byl z jeho rychlosti a přihrávek úplně paf. Vložil do něj veškerou důvěru a Alberto se ve druhé části ligové soutěže napevno usadil v prvním týmu. UEFA ho dokonce po skončení ročníku jmenovala do jedenáctky objevů španělské ligy poté, co vystrnadil ze zabydleného místečka veterána Fernanda Navarra. Sevilla jeho raketový růst odměnila prodloužením kontraktu, který nově platí až do roku 2018 a výkupní klauzulí, jež pro případné slídily činí celkem odrazujících 30 milionů eur. No a pochopitelně mu znatelně povyroste i gáže.

Díky výkonostnímu skoku si vybojoval účast na letním EURu 21 v Izraeli, kde se Španělům podařilo dokráčet až ke zlatu. Říci, že se ve společnosti Isca, Thiaga a velkého přítele Muniaina neztratil, by bylo příliš skromné. Jinak charakteristika jeho hry je poměrně stručná. Neúnavně se vysunuje podél postranní čáry a s citem romantického milovníka posílá načechrané centry, stejně jako ostré přízemní svištící projektily svojí záviděníhodnou levačkou. Teď ještě zapracovat na tom, aby vždy správně vyhodnotil, kdy se může pustit na útočný výlet a kdy by to bylo víc než riskantní. Nyní v reprezentaci nahrazuje zraněného Jordiho Albu, jeho velký vzor, který má možná lepší vidění hry, ale v rychlosti a důrazu ho pravděpodobně předčí. V kabině nemá problémy s nikým, jeho vliv v šatně stoupá. Už je tak otrkaný, že mu nedělá problém uštědřit pár nováčkovských lumpáren Baccovi, nebo vtipkovat v kabině na adresu bot a oblečení spoluhráče M ' Bii. Před sedmi lety prosil o podpisy Jesúse Navase a právě Antonia Puertu, jehož bude mít nyní čest nahradit.