Portugalský magnet

Portugalská vlajka (©google.com)

Vzrůstající síla portugalských klubů v Evropě, potvrzená květnovou účastí tří zástupců Ligy Sagres v semifinále Evropské ligy, kterou nakonec Porto celou vyhrálo, způsobila, že fotbal v zemi na západ od španělských hranic si vybudoval pořádný respekt a jméno na mezinárodní úrovni. Až takový, že se Portugalsko stalo zajímavou destinací pro španělské fotbalisty, kteří nedostávají takový prostor na trávníku, jaký by si sami představovali. Přestup levého reprezentačního beka Joana Capdevily z Villarrealu do Benficy byl potvrzen včera a sevillista Diego Capel je jen krůček od přesunu do Sportingu Lisabon, který je za tohoto čerstvého mistra Evropy do jedenadvaceti let ochoten zaplatit celkem přijatelných 3,5 milionu eur. „Benfica o mě projevila největší zájem”, říká Capdevila. „Je to dobrá operace pro všechny”, poznamenává trenér Sevilly Marcelino ke Capelově přestupu. Ani jeden z těchto hráčů není průkopníkem cesty na západ, jen posilují trend, který hlásá, že Portugalsko teď frčí.

Klub, který má na své výplatní listině nejvíce španělských fotbalistů je Benfica. Ta už v roce 2002 věřila schopnostem zkušeného kouče José Antonia Camacha. Ale až v roce 2008 s příchodem kormidelníka Quique Sáncheze Florese a křídelníka José Antonia Reyese teprve zodpovědní činovníci klubu s orlicí ve znaku začali věřit na španělskou cestu. Velký úspěch v Benfice sklidil i záložník Javi García. Odchovanec Realu Madrid byl v loňské sezóně považován za jednoho z nejlepších hráčů portugalské ligy. Z Bílého baletu odešel na druhý pokus (předtím hostoval v Osasuně) za sedm milionů eur a stal se jednou z největších opor tohoto slavného klubu. „Prožívám jedno z nejlepších období svého života a za to všechno jsem Benfice vděčný”, prohlásil v nedávném rozhovoru pro média. Dobrou stopu v Benfice zanechal i odchovanec konkurenčního rivala Realu Madrid Roberto z Atlética, jenž po neslavném začátku nakonec odchytal v minulé sezóně 25 zápasů. Tolik fotbalového štěstí při pobytu v Benfice nebylo zhůry dáno Javieru Balboovi a Rodrigu Morenovi, dalším dvěma odchovancům Realu Madrid. První přišel do Benficy v létě roku 2008, ale za tu dobu odehrál pouhých 28 ligových duelů aniž by se byť jen jedinkrát střelecky prosdil. V roce 2010 hostoval v Cartageně a letos se snažil dostat do bývalé formy v Albacete. Druhý se fanouškům v Benfice na hřišti ani nepředstavil, neboť poté, kdy zjistil, že nemá místo v prvním týmu, odešel na hostování do Boltonu.

Letos v létě Benfica znovu lovila na španělském území. Kromě již zmíněného Capdevily chytla na svoji návnadu i bývalého hráče Barçy Nolita. „Jít sem? Dvakrát jsem se nerozmýšlel”, přiznal. Mezitím prodali Coentraa do Realu Madrid za astronomických třicet milionů.

Ve Sportingu Lisabon, úhlavního nepřítele Benficy, najdeme Alberta Zapatera, bývalého hráče Zaragozy a FC Janov, který si vyměnil místo s Miguelem Velosem, jenž putoval opačným směrem, do Itálie. A svými výkony rozhodně nezklamal, byť zpočátku vysedával na lavičce náhradníků. Nakonec si ale místo v elitní jedenáctce dokázal vybojovat. V týmu Bragy, finálového soupeře Porta v Evropské lize, hraje José Antonio Collado, někdejší hráč Atlética Madrid B a Villarrealu B, za Coimbru loni občas nastupoval Enrique Carreño, jenž se ale rozhodl vydat na další dobrodružství, tentokrát do maďarského Diósgyöriu. Tihle všichni jsou důkazem toho, že portugalský fotbal začíná být pro jejich sousedy pořádně silný magnet.