BLOG: Před čtvrtstoletím...
Poslední významná trofej, kterou získal Real Sociedad, se datuje již do dob dávno minulých. Před přesně 25 lety (tedy v roce 1987) vyhrál národní pohár neboli Copu del Rey. Při této příležitosti jsem se rozhodl pomocí blogu aspoň trochu připomenout tento i další úspěchy jednoho z nejtradičnějších týmů La Ligy.
Vítězství v Copa del Rey završilo nejúspěšnější období klubu, které odstartovalo sezónou 1979/80, kdy se La Real po 49 letech úmistil na "medailové" pozici v lize. V roce 1980 to bylo zatím "jen" 2.místo, ale již v další sezóně (1980/81) vystoupala Erreala až na stupínek nejvyšší a získala první titul ve své historii. Tohoto úspěchu dosáhla po památném gólu Jesúse Marí Zamory v 90.minutě na stadiónu El Molinón. Tímto gólem vyrovnal v zápase se Sportingem Gijón na 2:2 a získal potřebný bod, který znamenal zisk mistrovského titulu díky lepším vzájemným zápasům s Realem Madrid (oba celky získaly v tehdejším dvoubodovém systému 45 bodů).
Hned v dalším roce byl titul obhájen, ale také se bohužel stal prozatím posledním až do dnešních dob. V sezóně 1981/82 už Real Sociedad (47 bodů) ligu vyhrál o 2 body před FC Barcelonou a nekonalo se tak drama až do poslední minuty jako v sezóně předešlé. Navíc v této sezóně Real zvítězil poprvé a naposledy v superpoháru.Po těchto dvou veleúspěšných sezónách bohužel přišel návrat do průměru La Ligy. Dalších 5 let se tým pohyboval uprostřed tabulky. Další velký úspěch přišel v sezóně, kdy obsadil v lize až desátou pozici.
Psala se sezóna 1986/87 a Erreala ovládla podruhé v historii pohár, ale jelikož prvního vítězství bylo dosaženo již v roce 1909, tak je tento titul někdy opmíjen. Ale zpátky k cestě za druhým triumfem. V cestě postupně stáli (všechny výsledky jsou psány z pohledu RSO) - 2.kolo: Baskonia (1:0), 3.kolo: Montijo (1:0), 4.kolo: Villarreal (1:0), osmifinále: Eibar (2:0 a 2:0) a čtvrtfinále: Mallorca Atlético (0:0 a 10:1 - což je historicky nejvyšší výhra všech dob ve ČF).
Nyní se dostáváme k semifinálovým bojům a tam se potkali v obou duelech odvěcí rivalé a Španělsko čekala dvě derby. První semifinále svedlo proti sobě Real Madrid a Atlético Madrid a to druhé jak již jistě tušíte Real Sociedad a Athletic Club. V obou bitvách paradoxně postoupili ti historicky méně úspěšní. Atlético sice prohrálo na Bernabéu 3:2, ale v odvetě na domácí půdě Real udolalo poměrem 2:0 a tak se po dvou letech mohlo pokusit o získání dalšího poháru do své sbírky. Erreala odehrála úvodní zápas doma na svém bývalém stadionu Atotxa, ale uhrála pouze bezbrankovou remízu. V odvetě ovšem Athletic své dobré výchozí pozice nevyužil, prohrál doma 0:1, a s pohárem se rozloučil. Finálový zápas tak na stadionu La Romareda odehráli Atlético Madrid a Real Sociedad.
Finále se konalo dne 27.6.1987 v Zaragoze. Týmy vedené velmi známými trenéry Johnem Toshackem a Luisem Aragonésem nastoupili k dramatickému zápasu. Úvodní výkop obstarali Atléti. Po úvodních náznacích šancí na obou stranách, přišel parádní okamžik již v 10.minutě zápasu, kdy po záblesku geniality v podobě nahrávky nůžkami od Bakera, běžel Lopéz Ufarte úplně sám na Abela Resina a střelou k tyči nezaváhal - 1:0 pro Real. Úvodní gól hráče nabudil a Erreala se tlačila do dalších šancí, z těch se ale žádná neujala. A tak přišla krásná narážečka středem hřiště od hráčů Atlética a po chladnokrevném zakončení Da Silvy bylo ve 25.minutě srovnáno - 1:1. Ani na další gól se nečekalo dlouho, 36.minuta a naprosto přesná technická střela do šibenice v podání Txikiho - 2:1 pro Real. Takový stav vydržel až do poločasové přestávky a tak do druhé půle vstoupila ve výhodě Erreala. Atléticu se podařilo vyrovnat po standartní situaci, když balón dotlačil do sítě opět Da Silva, ale podle rozhodčích těžil z ofsajdové pozice a tak gól nebyl uznán. Pak opět párkrát zahrozil Real, ale branku nevsítil a tak přišel trest. V 74.minutě dostal z rohu hřiště nahrávku Rubio a i když byl v ostrém úhlu, tak se mu podařilo propálit Arconadu - 2:2. V posledních minutách zápasu se ještě Atléti dožadovali odpískání penalty, ale rozhodčí Marco Ramos jim opět nevyhověl. A tak remízový stav vydržel nejen do konce základní hrací doby, ale i do konce prodloužení a na řadu přišel penaltový rozstřel.
Jako první si míč postavil José Mari Bakero a poslal svou přízemní střelu bezpečně k tyči. - 1:0
Za Atléti šel jako první střelec druhého gólu Rubio. Ten prokázal pevné nervy a i s přispěním odrazu o tyč nedal Arconadovi (který odhadl správnou stranu) šanci. - 1:1
Dalším kopajícím byl střídající Mújika (na hřiště přišel v 86.minutě). Ten si vzal za příklad Bakera a po naprosto shodné penaltě Real opět vedl. - 2:1
Druhým červeno-bílým exekutorem byl opět střelec gólu, tentokrát Da Silva. Ale narozdíl od svého předchůdce Rubia totálně selhal a poslal svou střelu kus vedle tyče. - 2:1
Trhák mohl pro Real zařídit další střídající hráč, tentokrát Martín Begiristáin (nastoupil až ve 104.minutě). Tomu se povedlo navázat na své předchůdce a bez problému proměnil. Abel Resino si i potřetí zvolil špatnou stranu. - 3:1
Střelcem, který musel dát, pokud chtěl udržet naděje Atlética ve hře byl Landáburu. Tomu se povedlo podobné provedení jako Rubiovi a i když Arconada opět vystihl směr, tak na jeho pokus nedosáhl. - 3:2
Čtvrtou sérii načal Juan Antonio Larrañaga. A přesto, že Resino poprvé trefil stranu a dokonce si na míč asi i trochu sáhl, tak se mu nepodařilo ho vytěsnit a Larrañaga udržel 100% úspěšnost modro-bílých exekutorů. - 4:2
Posledním hráčem, který kopl do balónu se stal Enrique "Quique" Ramos. Druhá neproměněná penalta zhatila i poslední naděje Atlética a naopak úspěšný zákrok Arconady přinesl Realu Sociedad prozatím poslední pohár.
Od této chvíle uběhlo již čtvrt století a generace okolo Zamory, Arconady, Bakera, Lopéze Ufarteho, Satrústeguiho a dalších je dávno pryč. Txuri-Urdin sice prožili ještě pár dobrých sezón, například hned v té následující byli druzí v lize (za Realem Madrid) a ve finále poháru podlehli Barceloně, ale již nikdy nevystoupali až na úplný vrchol...
Tehdejší tým Realu Sociedad...
... a dnes:
Bav se s námi a získej finanční ocenění
Přečtěte si také
Nejčtenější
Tabulky
# | Tým | Z | B | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | FC Barcelona | 38 | 88 | |||||
2. | Real Madrid | 38 | 78 | |||||
3. | Atlético Madrid | 38 | 77 | |||||
4. | Real Sociedad | 38 | 71 | |||||
5. | Villarreal | 38 | 64 | |||||
6. | Real Betis | 38 | 60 | |||||
… | ||||||||
19. | Espanyol | 38 | 37 | |||||
20. | Elche | 38 | 25 |
# | Tým | Z | B | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Granada | 42 | 75 | |||||
2. | Las Palmas | 42 | 72 | |||||
3. | Levante | 41 | 71 | |||||
4. | Deportivo Alavés | 42 | 71 | |||||
5. | SD Eibar | 42 | 71 | |||||
6. | Albacete | 42 | 67 | |||||
… | ||||||||
19. | Málaga | 41 | 43 | |||||
20. | UD Ibiza | 42 | 34 | |||||
21. | Lugo | 41 | 31 |
Primera División - statistika hráčů
1. | K. Benzema | 27 | |
2. | I. Aspas Juncal | 17 | |
J. Jiménez López | 17 | ||
V. Júnior | 17 | ||
5. | E. Ünal | 16 |
1. | K. Benzema | 12 | |
O. Dembélé | 12 | ||
3. | D. Parejo Muñoz | 10 | |
I. Muniain Goñi | 10 | ||
J. Alba Ramos | 10 |
1. | O. Alderete Fernández | 15 | |
2. | D. Suárez Suárez | 14 | |
3. | M. Arambarri Rosa | 13 | |
4. | Ó. Trejo | 12 | |
S. Busquets i Burgos | 12 |
Plkátko
Pro psaní příspěvků musíte být přihlášen(a)