Překvapivý debut

Mamadou Koné (©diariomontanes.es)

Se Stuanim na střídačce a Arielem na tribuně padla útočná zodpovědnost Racingu Santander na horké půdě Nou Campu na devatenáctiletého mladíčka z Pobřeží Slonoviny. Mamadou Koné na chvíli opustil boje v Tercera División, kde se pachtí ligové béčko a odskočil si na prvoligovou premiéru na jeviště, kde by si mnozí fotbalisti světové extratřídy rádi zahráli a nikdy se jim to nepovedlo. Tento Afričan měl štěstí hned napoprvé. Tomu se říká pořádná klika.

Jenže postavit se jako útočník slovutné Barçe – to není jen tak. Chce to naprosté odevzdání, rychlost, velkou rychlost, aby vás jedna z nejlepších obran světa vzala vůbec na vědomí. Přesně tyto přednosti hledal v předvečer sobotního duelu sedmého ligového (osmého oficiálně) kola ve své kabině i protřelý kouč kantabrijců Héctor Cúper. Postavit na hrot Stuaniho, nebo Ariela se jednoduše nesnoubilo s vhodnými argumenty pro tak velkou bitvu, kterou již před úvodním hvizdem měl Racing vést, obrazně řečeno, se soupeřovou brankou směrem dokopce.

Chtě nechtě tak Cúper musel poněkolikáté zalovit rukou ve vlastních zdrojích a tentokrát vytáhl rychlého útočníka, jenž dokáže obsáhnout svým pohybem velký prostor. Za přestup fotbalisty narozeného v Bingerville, městě na jihovýchodě Pobřeží Slonoviny zaplatil Racing 240.000 eur klubu SO Armée, některé zdroje dokonce uvádí částku téměř dvojnásobnou, což by na zadlužený klub byla opravdu velká částka.

V každém případě, pro fanoušky zelenobílých barev byla jeho účast v základní sestavě zcela jistě překvapivá, zvláště když Koné letos ještě ani neotevřel střelecký účet Racingu B v probíhajícím ročníku Tercera División a ani s týmem necestoval na letní přípravné soustředění do Německa. Tam se nedostal na úkor jiného mladíka a spoluhráče z rezervy, odchovance Javiho Martíneze. Nicméně přítomnost Martíneze v prvním týmu měla vskutku jepičí život a Cúper na jeho služby spoléhal jen při prvním přesunu do Valencie, kde stejně nakonec zůstal na tribuně. Acosta je zraněný a Stuani s Arielem svými výkony zatím spíš bojují o to, kdo se na trávník nedostane. Takže Koné měl být všelékem na střelecké neduhy týmu ze Santanderu.

Dostat se do přední linie Racingu nedá zas tak velkou práci. Ani Koné nemusel předvést nijak zvlášť extra představení aby s tím málem co ukázal byl jedním z nejlepších hráčů svého mužstva. A to pro něj začátek nebyl příliš slavný. Evidentně nervózní Koné nastřádal několik váhavých akcí a nečekaných podklouznutí. Ztratil pár míčů, když se unáhlil s přihrávkou pod tlakem Guardiolových hochů. 

Cúper po něm chtěl víc. Argentinský světoběžník se snažil korigovat Koného pozici na hřišti, naznačoval mu, aby přispěl větším pohybem, hledal své spoluhráče, sbíhal si k lajně. Fotbalovou tvorbu azulgranas sotva obtěžoval a trenér ho horlivě prosil, aby víc pomáhal defenzivě. A Koné zabral. Postupem času začínal nacházet svoje místo na barcelonském letišti a mnohem víc se angažoval v prvotním napadání Racingu. Dokonce se odvážil zkusit štěstí a nachytat Víctora Valdése na švestkách. Znovu jeho jméno komentátoři vyslovili hned na začátku druhé půle, kdy z otočky vyrušil brankáře culés z pokojné siesty jenž musel Koného ránu krýt nadvakrát. Až do pětašedesáté minuty, kdy ho vystřídal Manuel Arana, pak byl vidět Mamadou mnohem aktivnější, zejména v napadání.

Koné tak byl nečekaným a zároveň jediným útočníkem  Víc jich prostě Cúper nemá. Dokonce ani nehledal pomoc u Stuaniho. Bude zajímavé sledovat, jestli hráč, který v sobotu večer nosil na zádech číslo třicet tři, dostane šanci i proti dalším soupeřům, kteří na Racing čekají v ligovém kolotoči, ovšem africký útočník zanechal docela dobrý dojem, který nabádá k optimismu.