Příležitost sbírat zkušenosti

Kepa, Ruiz de Galarreta, Guillermo a Saborit (©DEIA)

Kepa Arrizabalaga a Iñigo Ruiz de Galarreta jsou usazeni v křeslech tiskového střediska. Nervy, ruce sepjaté mezi koleny, čekajíc až se všichni zástupci médií, kteří se přesunuli do Olivy na letní soustředění Athleticu Bilbao, uvelebí na svých židlích a začnou klást obligátní dotazy. Sál, který byl vybrán pro tyto příležitosti není moc velký, ani novinářů v něm moc není. Přesto pro takovéhle klučiny, kteří nikdy nemluvili na veřejnosti a kteří jsou právě v tuhle chvíli hlavními protagonisty, je to sál přímo gigantických rozměrů.

Tiskovka začíná a mladící si vedou poměrně zdatně. Jsou celkem uvolnění. Najednou se něco stane venku před budovou, na cestě, která vede do jídelny. Prosklené dveře brzy odhalí o co jde. Je to Pablo Orbaiz. Na první pohled týpek celkem vážného vzezření, který se gestikulováním snaží rozesmát mládežníky. Aby se trochu uvolnili a nebrali celou záležitost tak vážně. Veterán týmu je vždycky tady, aby pomohl těm nejmladším. „Je pořád s námi, vtipkuje. Snaží se nám maximálně pomoci”, odhalil včera Enric Saborit. Devatenáctiletý levý obránce Bilbaa Athletic je jedním ze čtyř jinochů, kteří dostali od nového kouče Athleticu Marcela Bielsy dárek v podobě letní přípravy s prvním mužstvem. Dalšími vyvolenými jsou sedmnáctiletý záložník prvního týmu dorostu s nímž v roce 2010 vybojoval druhou nejprestižnější domácí soutěž dorostu Copa del Rey Iñigo Ruiz de Galarreta, osmnáctiletý útočník záložního mužstva Guillermo Fernández a šestnáctiletý brankář dorostu Kepa Arrizabalaga.

Zdokonalují se pod křídly mužstva, které bojuje v Primera División, což je snem pro všechny děti ještě předtím než poprvé kopnou do balónu. Jenže na tuhle metu prozatím všichni pohlížejí z uctivé vzdálenosti. Dokonce i Saborit, kluk z Katalánska, jehož maminka se ale narodila v bakickém Gasteizu a jenž do tohoto regionu přišel v roce 2008 z dorosteneckého týmu Espanyolu. Dokonce i tenhle levý bek, kterému hodně lidí důvěřuje a jenž se na soustředění do Olivy prosadil na úkor Koikiliho a Balenziagy, kteří zůstali doma v Bilbau. „Ano, mám sice víc šancí než dříve, ale jsou tu v prvním týmu dva leví beci Aurtenetxe a Castillo a já jsem až za nimi. Jsem hráč rezervy a pro mně je to bonus, že můžu být tady”, chápe celou situaci Saborit, který ale určitě bude chtít „přesvědčit Marcela”. Rodák z Barcelony se považuje spíš za krajního obránce, byť v některých případech nastupoval i jako krajní záložník. „Rád útočím a na defenzivní stránce zřejmě budu muset zapracovat nejvíc. To je teď můj úkol”.

Obránce rojiblancos mluví celkem přirozeně a uvolněně, zatímco Iñigo a Kepa jsou usazeni na posledních volných místech tiskového střediska. Pochopitelně, v neděli to byli oni, kteří se museli potit nad otázkami pisálků a jejich kamarádi Enric a Guillermo tu seděli úplně stejně a sledovali, jak si před mikrofony povedou.

Iñigo Ruiz de Galarreta je jedním z odchovanců, který vzbuzuje největší naděje. Ti co ho znají, jak hraje, o něm mluví v superlativech. Svým herním stylem by se dal trochu připodobnit Xavimu. Jeho malá postava sice přitahuje pozornost kritiků, ale ty časy, kdy být malý se neslučovalo s možností být dobrý, už jsou dávno pryč. „Na první mužstvo nemyslím. Ještě musím překonat několik etap, abych se sem dostal”. Kromě toho argumentuje: „Musím ještě nabrat hodně fyzičku, abych vydržel zápasy na nejvyšší úrovni”. Přesto si je rodák z Gipuzkoy vědom toho, že v jeho věku již mnoho hráčů udělalo důležitý krok do Primera División. Třeba Muniain, který je Iñigův velmi dobrý kamarád. „Hodně spolu mluvíme, pokaždé mi pomůže, aby mi šlo všechno líp”, poznamenává. S Bielsou již tak často nemluví. „Osobně se mnou tolik nemluvil, ale chce abych makal na defenzivě a učil se od záložníků prvního týmu”.

Guillermo Fernández je dalším odchovancem, který tvrdě dře pod taktovkou chilského lodivoda. Bývalý kouč Joaquín Caparrós ho již několikrát nominoval do přípravných zápasů, kde mladý forvard ukázal nezpochybnitelnou efektivitu směrem k soupeřově brance. „No dobře, nějaký ten gól dám”, přiznává nesměle. V Athleticu je již od žáčků. „Nikdy jsem si nepomyslel, že se dostanu až sem”, vypráví útočník, kterému je jedno jestli hraje na kraji, nebo uprostřed.

Kepa, třetí brankář tohoto letního výběru perfektně ladí se svými kolegy mezi třemi tyčemi. „Líbí se mi brankář, který hraje nohama, trošku vysunutý, s dovedností řídit si obranu a korigovat své spoluhráče. Spíš než na určitého konkrétního brankáře se soustředím na silné stránky každého z nich”, vysvětlil nejmladší z kvarteta „canteranos”. „Gorka mě hodně pomáhá. Během každého cvičení, které děláme, my říká, jak to mám dělat správně a cítím se moc dobře v jeho a Raúlově společnosti”, dodal Kepa, jenž je rovněž navýsost spokojen s pokyny Aitora Iruho, nového trenéra gólmanů pro nadcházející sezónu, s nímž se potkal již v mladším dorostu.