Šest rukavic z La Fábricy

Brankáři Realu v přípravě (©elpais.es)

Když Jerzy Dudek přišel do Realu Madrid jako náhradní gólman, bylo mu 34 let. Letos v květnu hlavní město Španělska opustil s osmatřicítkou na krku. Měl smůlu, zrovna když se Real v Copa del Rey (což byla prakticky jediná soutěž, v níž si pořádně zahrál) dostal až do finále a nakonec celý pohár vyhrál, on zůstal na suchu. Polák, jenž dokázal v kabině vytvořit skvělou atmosféru, se vrátil do své rodné země. Iker Casillas už tak po svém boku nemá lokaje-veterána. Teď jsou ti, kteří se modlí aby Iker chytil chřipku, nebo alespoň nějakou tu kartu, dva „kloučkové”. Tedy podle věku. Protože vzato podle výšky vedle Adána (24 let – 187 cm) a Tomáse Mejíase (22 let – 194 cm) vypadá jako klouček spíš Iker.

Poprvé v historii má Real Madrid ve svém kádru pro letní přípravu tři brankáře, kteří vyrostli v La Fábrice. Podle Mourinha jsou tedy čtyři. Za odchovance označuje i Jesúse, který se bude prát o třetí místo v hierarchii madridských gólmanů s Mejíasem. Jenže Jesús, který je rovněž přítomen na soustředění v Los Angeles přišel do Castilly až v roce 2010 a tudíž s madridskou líhní nemá společného zhola nic. „Jsem šťastný. Pořád říkám, že nejlepší brankáři vyšli z naší cantery. Stačí se podívat na Diega Lópeze, Codinu...Já, který tu vyrostl jsem nadšený z toho, že se důvěřuje tak mladým brankářům”, říká Casillas. „Je to dobré znamení...Jsou v La Fábrice od žáčků. Filozofie práce s brankáři v Realu funguje více než patnáct let (Carlos Sánchez, Diego López, Codina, Contreras), za skutečnost, že jsou teď v prvním mužstvu tři je snad třeba vděčit důvěře, kterou jim dal Mourinho”, komentuje Manuel Amieiro, brankářský odborník, jenž objevil Casillase.

Dříve však brankáři královského klubu trénovali pouze v Ciudad Deportiva, hezky pěkně doma. Žádné „výlety” do Los Angeles. Jako se teď mezi sebou obrazně perou Adán a Mejías, tak v polovině osmdesátých podobné role zastávali Ochotorena a Agustín. První z nich vzpomíná na to, kdo byl tehdy jejich Iker: „Našimi vzory byli García Remón a Miguel Ángel a v reprezentaci Iribar. Vyrůstali jsme podle nich, dokonce jsme se i stejně oblékali. Požádat je o rukavice byl luxus, protože tenkrát nám připadali nedosažitelní. Všechno co bylo spojeno s prvním týmem nám přišlo strašně vzdálené. Nebyli jsme s nimi v kontaktu. Teď se s nimi naopak mohou potkávat ve sportovním centru a někdy s těmi ze spoda zajdou i na kus řeči”. Hned ještě dodává: „Existoval tam ještě rozdíl v postavení, když jste se dostal nahoru, nejdřív jste sbíral míče a nosil veškerý materiál”.

Zatímco Adán a Mejías se zdokonalovali ve své profesi pod dohledem takových mistrů jako Amieira a teď Silvina Loura, Ochotorena ani Agustín na speciálního trenéra brankářů nemohli vůbec byť jen pomyslet. A dostat se na travnatý povrch? Nic tak samozřejmého, ajk by se mohlo zdát. „Funkce trenéra brankářů se vytvořila mnohem později. V Castille nás trénovali Amancio, Santiesteban a Grosso. Trávník jsme viděli hodně málo. Trénovali jsme na hliněném hřišti, speciální tréninky byli na písčitém place”, přibližuje Ochotorena. Podmínky nesrovnatelné s tím, co mají k dispozici hráči nejen v prostorách UCLA, nebo Valdebebas, s hebounkou travičkou přírodní i tou její novodobou syntetickou kolegyní. A pochopitelně s trenéry gólmanů. Nemusejí sbírat míče ani tahat veškerý vercajk. Navíc mají trenéra, který s nimi počítá (oba dva debutovali v minulé sezóně). Mejías, který přišel z Coslady společně s Dani Parejem, studuje hned dvě vysoké školy (tělovýchovnou fakultu a novinařinu) a nikdy nehrál na jiném postu než v brance. Na každý trénink ho vodil dědeček Tomás. Adán se jako brankář narodil. Také jeho brácha chytá v mládežnických kategoriích Realu. „Kromě talentu, který má, je navíc úžasně ohebný. Ještě potřebuje vyspět a získat zkušenosti, které nabyde, až bude nastupovat v Primera División. Jenže dokud je tu Iker, který o sebe navíc úžasně pečuje a bude chytat hodně dlouho, je skoro nemožné, aby dostali prostor”, upozorňuje Amieiro, který měl pod palcem Adána během prvních pěti let a Mejíase roky tři. „Adán je neuvěřitelný dříč. Všechno co dosáhl je díky jeho vytrvalosti. Především to, jak se dokázal dostat ze všech zranění. Tomás je zase perfektní příklad gólmanské typologie. Má neuvěřitelné fyzické předpoklady”, dodává.

Diego López a Codina se rozhodli hledat štěstí jinde než na San Bernabéu, vědomi si toho, že Casillas je jako králíček Duracell, který vydrží mnohem déle. Adán i Mejías doufají, že v tomto klubu budou působit i v době, kdy se Iker rozhodne pověsit kopačky na hřebík.

Zápasy

Odehrané Nadcházející

Žádné zápasy nebyly zatím odehrány

Žádné zápasy

Plkátko

Pro psaní příspěvků musíte být přihlášen(a)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace