Sevilla letos ušetřila

Nezávisle na tom, že fanoušek Sevilly měl možná malou dušičku poté, co viděl jak kádr jeho oblíbeného klubu v létě opouští jeden hráč za druhým, v obavě aby kádr Marcelina Garcíi Torala nebyl příliš prořídlý, předčasné vyřazení z Evropské ligy bylo pro vedení klubu z Nerviónu jen dalším oprávněným důvodem pohrát si s čísly, aby na konci účetního období výsledné položky nezačínaly znaménkem mínus.

Suma sumárum, Sevilla se během léta zbavila hned patnácti položek na výpaltní listině, když to pojmenujeme takhle chladně a neosobně. Z tohoto počtu (zahrnuti i David Prieto a Redondo) jich pět odešlo na hostování, takže se po roce budou muset znovu vrátit. Nicméně i tak je třeba počítat s tím, že klubu se podařilo ušetřit nějaké to euro na jejich platech, což si může Sevilla připočíst k dobru do své kasičky.

Když přijde řeč na zisky, každému hned přijdou na mysl miliony, které klub utrží za prodej hráčů. Částka, která letošní prázdniny přilétla do klubového trezoru, patří mezi ty nejnadutější za éry sportovního ředitele Monchiho – 16,6 milionů eur. Ovšem tady je třeba poznamenat, že většina těchto peněz, zejména u finančně nejnáročnějších přestupů, se vyplácí v několika splátkách. Ani v oné sumě nejsou zahrnuty bonusy některých přestupů, jako kupříkladu u Capela (3,5 milionu plus další milion, jestli se Sporting během příštích čtyř let dostane do Ligy mistrů). Na druhou stranu ale Sevilla započítala 1,8 milionů eur za přestup Daba do Lyonu, neboť účast tohoto francouzského velkoklubu v evropských soutěží je prakticky povinná. Rovněž u Alejandra Alfara (dohromady milion eur) už Sevilla počítá s 250.000 eur za to, že se Mallorca zachrání. Evidentně nejvýnosnějším obchodem byl ale odchod Zokory do Trabzonsporu za rovných šest milionů eur.

Co se týče úspory na mzdách hráčů, tak letos si Sevilla do téhle kolonky může s radostí připsat hned jedenáct milionů. Hodně Seville ulevila především mzda veterána Renata, který měl nasmlouvaných 2,4 milionů ročně. Hostování sice nenechala v pokladně žádné peníze, jako za prodej a časy, kdy se za tuto formu transferu nějaké částky pobíraly, už jsou nenávratně pryč (za Martího Sevilla brala kdysi 900.000 eur). Nicméně i tak se ekonomice klubu ze Sánchez Pizjuánu přeci jen ulevilo, byť se Sevilla musí u některých hráčů, zejména u těch s největším platem, i nadále finančně podílet na jejich výdělků. Romaric pořád ještě stojí 800.000 eur z dohodnutých 1,8 milonů a u Koneho se ušetří „jen” 750.000.

Sečteno a podtrženo, Sevilla do kladných položek zanese dohromady 27,6 milonů eur. A teď začneme odečítat. Za posily pro novou sezónu na Nerviónu utratili 10,7 milionů (4,5 Manu del Moral, tři za opci na Cácerese, 1,7 za Cokeho a 1,5 za Spahice). Další zápornou položkou je devět milionů, které Sevilla vynaloží příští sezónu na platy pěti hráčů, kdy Trochowski a Cáceres ukrojí z tohoto koláče největší díl a Coke ten nejmenší. Nicméně i tak z těchto počtů vyjde Sevilla s úsměvem. Plus 7,9 milionů eur.