Shrnutí čtvrtečních zápasů čtvrtfinále Copa del Rey

Sergio Ramos zařídil veledůležité vyrovnání (© marca.es)

První souboje čtvrtfinále Copa del Rey se převalily do své druhé poloviny, na čemž mají největší zásluhu a výrazný podíl hráči andaluské Almeríe a galícijského Deportiva La Coruña. Utkání nabídlo vyrovnanou kopanou, ovšem mnohem lepším dojmem působila ofenzivněji laděná Almería.

Almería si připsala jednobrankové vítězství nad La Coruňou, díky němuž žije svůj sen podívat se do semifinále Královského poháru. Odveta však pořád nabízí otevřenou partii a o postup se budou muset Rojiblancos ještě poprat.

Reportáž: UD Almería – Deportivo de La Coruña 1 – 0 (1 – 0) 

Předně a krátce k atmosféře. Almería se nemůže chlubit kvalitním a početným procesím fanoušků na každém domácím klání, ale čtvrtfinálový duel proti Deportivu mohl přilákat povíce příznivců. Čas od času zapěla červenobílá přesila na ochozech oslavných chór, ale přec byl povětšinou slyšet pouze organizační brankářů a koučů. Politováníhodný stav, avšak pochopitelný. 

První ryzí tutovka se zrodila v osmnácté minutě a Depor mohl děkovat obránci Lopovi, který se obětavě vrhl do technické střely nejlepšího střelce dosavadního průběhu Copa del Rey José Leonarda Ulloay, jehož pokus tak nabral směr mimo branku hostí. 

Aktivnější a útočněji naladěná domácí jedenáctka hnaná cílem dosáhnout jednoho z největších úspěchů klubu v historii, tedy postup do semifinále Copa del Rey, se prosadila ve čtyřiatřicáté minutě, když Juanma Ortíz lehounce pronikl obranou po lajně až k čáře, načež umě napálil před brankou stojícího Rindaroye, od jehož pravé nohy se míč odrazil do sítě. Almería vedla po zásluze 1:0. 

Pět minut do završení první pětačtyřicetiminutovky měl po krásné příhře M'Bamiho parádní příležitost Ulloa, ale rána mu bohužel pro domácí fanoušky nesedla. I přesto odcházela červenobílá jedenáctka do šaten omnoho spokojenější, zato ustrašený a nikterak nebezpečný Depor nevypadal jako ten Depor, který jsme byli zvyklí vídávat v posledních týdnech. 

Galícijští válečníci si mohli svou pozici zhoršit záhy po přestávce, ale Uche Kalu nevyužil parádní kolmice Piattiho a v obrovské šanci zklamal osazenstvo stadionu Estadio Juegos Medirráneos. V šestapadesáté minutě však mohlo být vyrovnáno. Lassad se proháčkoval středem hřiště mezi třemi obránci a v běhu stačil přesně zacílit k levé tyči, kam se však tygřím skokem vrhnul Esteban a lehkou tečí zvládl vyrazit mičudu na tyč, od níž se odrazila do bezpečí. Byl to první náznak Deporu, první opravdová šance. 

Bylo by vymalováno, kdyby Ulloa dokázal ve skluzu trefit krásný pas Piattiho, ale naděje Deporu na vyrovnání stále plápolaly. Obrana Almeríe však dneska pracovala výborně a je třeba si přiznat, že kdyby takto vypadala hra Andalusanů po čas nejvyšší soutěže, neměla by potíž se udržet. Utkání se přibližně od sedmdesáté minuty odehrávalo uprostřed trávníku, a tak více slov ztrácet nebudu a půjdu si společně s fanoušky vychutnat čtvtfinálový vrchol Copa del Rey mezi Realem Madrid a Atléticem Madrid!

Reportáž: Real Madrid CF - Atlético Madrid 3 - 1 (1 - 1)

Copa del Rey si na pozdní čtvrteční večer přichystala náramně očekávaný duel, jenž se měl stát vrcholem prvních zápasů čtvrtfinále královského poháru. El Derbi madrileño se jím nakonec vpravdě stalo a po včerejších úchvatných zápasech napsalo úžasnou tečku za prvním čtvrtfinálovým kolem.

Real Madrid si připsal velice důležité vítězství, jež je podloženo také dobrým výkonem, na němž bych však jako všímavý hnidopich mohl nalézt několikero šedých skvrnek. Velkým nedostatkem Bílého baletu byla tentokrát obrana, která se dopustila několika výrazných chyb, z nichž vyplynula jak úvodní branka Diega Forlána, tak několik dalších příležitostí, jež křičely po gólu jako rozjívené ukřivděné dítě.

Atlético Madrid se povětšinu doby bránilo. A bránilo se relativně úspěšně, omnoho úspěšněji než s Hérculesem v Alicante před čtyřmi dny. Atléti měli své šance, ovšem jejich proměňování dělalo obzvláště Diegu Forlánovi nesmírné potíže. Právě uruguayský forvard těsně před druhým gólem nastřelil tyč. Nemohli jste si pak nevšimnout jeho povadlého sebevědomí, které čiší při každé špatně vyřešené akci a šanci.

Než se pustíme do souhrnu nejdůležitějších situací, musím upozornit na perfektní výkon rozhodčího Mateu Lahoze, který držel otěže utkání pevně v rukou a nedovolil hráčům obou mužstev – zejména pak Realu Madrid – udělat ze zápasu cirkusové vystoupení, ačkoliv závěr již nepředstavoval fotbalový obrázek.

Utkání otevřela branka Atlética Madrid. José Antonio Reyes se prosmýkl středem hřiště, vykouzlil parádní přihrávku, kolmici na Sergia Agüera, který tváří tvář Ikeru Casillasovi selhal. Odraženou mičudu však k potěše červenobílých fanoušků v hostujícím kotli dostihl Diego Forlán, který nemohl z malého vápna před prázdnou brankou nedat, ačkoliv pamatujeme jeho kiks ještě v dresu Manchesteru United.

Real okamžitě přichystal odvetná opatření. Za dvě minuty mohl srovnat Ronaldo ve spolupráci s Marcelem, leč nepovedlo se. Vyrovnání tak musel obstarat stoper Sergio Ramos, jehož hlavička po Di Maríově rohu znamenala důležitou a povzbuzující branku.

Za několik minut vytáhl fantastický zákrok proti střele Benzemy David De Gea, který své mužstvo výrazně podržel. Neuběhlo ani pár minut a David Gea další vynikající robinsonádou zabránil neštěstí. Tlak Realu Madrid sílil a branka zela ve vzduchu. Po půlhodině hry měl Real další tutovku, ale k Benzemovi se míč díky výbornému zákroku Tomáše Ujfalušiho nedostal.

Real Madrid i v závěru prvního dějství bušil na bránu Davida De Gey, žádnou příležitost si však nevytvořil. Po obrátce si připsalo první vážnější příležitost Atlético. Co vážnější příležitost, přímo tutovku. Sergio Agüero ač tísněn Sergiem Ramosem dokázal vypálit, Casillas míč vyrazil pouze na kopačky Forlána, který odkrytou branku netrefil. Vlastně trefil, jeho střela narazila na tyč.

Merengues byli lepší, Atléti povětšinu času bránili. Mohli jít do vedení, ale dnes se ukázalo opět léty prověřené pravidlo nedáš – dostaneš a uvrhlo Atléti do svízelné situace. Mesut Özil potáhl napravo míč, na vápně zasekl a svým radarem zjistil přítomnost Kaká a Cristiana Ronalda nabíhajících na zadní tyč. Následoval přesný oblouček, který právě na zadní tyči přetavil ve vedoucí branku Cristiano Ronaldo.

V pětasedmdesáté minutě mohl definitivně rozhodnout Cristiano Ronaldo, ale jeho úprk po skvělém vysunutí Xaviho Alonsa zastavila pohotová dvojice Ujfaluši – Perea. Blížil se závěr a drtivý nápor se s odcházejícími silami Atlétů stupňoval. Běžela devětaosmdesátá minuta, když si Mesut Özil narazil s Cristianem Ronaldem, jehož přihrávka však mířila mimo. Obránce Atlétů Filipe však není žádný kazisvět a německému záložníkovi poslal krásnou přihrávkou před osamoceného De Geu, který neměl proti Özilově ráně pražádnou šanci. Atléti nakonec byli rádi, že si odvezli podobný výsledek, neboť jim stále dává naději na postup. Real Madrid by si však podobný náskok neměl na stadionu Vicente Calderóna vzít.