BLOG: Škatulata, hejbejte se!

Kun Agüero se rozhodl změnit dres

Po nepovedené sezoně se v madridském Atléticu chystá pořádný průvan.

Tým Atlética de Madrid, který byl před sezonou médii pasován do role černého koně španělské ligy a který měl bojovat o obhajobu titulu v Evropské lize, nakonec na obou frontách naprosto selhal. Na začátku roku sice v Evropském superpoháru přejel milánský Inter a po zásluze do své sbírky přidal další trofej, mnoho dalších důvodů k radosti však Los Colchoneros svým fanouškům ve zbytku sezony neposkytli. Posily, které měly Atlético posunout na další úroveň, vesměs zklamaly. K tomu se přidaly i další zvláštní kroky na přestupovém trhu v podání sportovního ředitele Pitarcha, o kterých jsem se zmiňoval v jednom z předchozích blogů. Madridské béčko, které se v Segundě B mělo porvat o play-off a postup do Segundy, se pak většinu sezony pohybovalo v sestupové zóně, ze které se dokázalo dostat až povedenou sérií na konci roku. I céčko Atlétů si na své konto připsalo velmi nepovedenou sezonu. Mladické týmy si ve svých soutěžích až na výjimky (dorostenci Atlética do 12 let letos vyhráli evropský šampionát ve své kategorii) počínaly hluboko pod očekávání. Zkrátka, sezona 2010/2011 byla pro Atlético de Madrid a jeho fanoušky jedním velikým zklamáním. Není se tak čemu divit, že se v kádru i vedení ambiciózního týmu chystá pořádný průvan.

Již v tuto chvíli je jasné, že na pozici hlavního trenéra nebude pokračovat Quique Sánchez Flores, kterému nebude prodloužena smlouva. Flores sice ziskem dvou trofejí dokázal vrátit do Madridu ztracenou hrdost, celkově však nepřesvědčil. Zejména jeho hloupé taktické experimenty a neschopnost vycházet s vlastními svěřenci přispěly k jeho celkovému neúspěchu (jeho osobou jsem se už ostatně zabýval v jednom z předchozích blogů). Mimo jiné se také stal prvním trenérem v historii Atlética, který si ve svých prvních padesáti zápasech na lavičce tohoto týmu připsal více proher než výher. Odvážil bych se proto tvrdit, že většinu fanoušků jeho odchod nijak zvlášť mrzet nebude.

V souvislosti s jeho nástupcem se nejčastěji skloňovala jména Luise Aragonése, Joaquína Caparróse a v poslední době zejména Luise Enriqueho. Osobně bych na lavičce Atlética viděl nejraději Luise Aragonése, v němž se snoubí zkušenosti, skvělé taktické znalosti a hlavně srdce bijící pro Atlético. Hlavním otazníkem však může být jeho věk a motivace – na svém kontě má již bezpočet úspěchů a na krku sedmdesát let. Co se samotného vedení Atlética v čele s ředitelem klubu Miguelem Ángelem Gil Marínem týče, dlouho se šuškalo, že největší zájem mají o andaluského stratéga Caparróse. V posledních týdnech se však nejvíce mluví o Luisi Enriquem, který v druholigovém béčku Barcelony odvádí skvělou práci a navíc přidává i líbivý fotbal. Média už přinesla i informaci, že je vše hotovo, samotný Enrique i vedení Los Colchoneros ale jakoukoliv dohodu popřeli. Hlavní nevýhodou Enriqueho však může být jeho nedostatek zkušeností a neschopnost vypořádat se s tlakem, který je v Atléticu každoročně obrovský.

Kufry by si k veliké radosti všech příznivců Atlética měl balit i kritizovaný sportovní ředitel Jesús García Pitarch. Po letošních dalších pochybných krocích na přestupovém trhu a spekulacích o více než přátelských vztazích se super-agentem Jorge Mendesem (o čemž jsem se zmiňoval v předchozích článcích) už přetekl pomyslný pohár trpělivosti i řediteli Gil Marínovi a prezidentu Cerezovi, kteří se do této chvíle Pitarcha spíše zastávali. Suso, jak se Pitarchovi přezdívá, se sice svým dílem zasloužil o vybudování týmu, který se dvakrát v řadě zúčastnil Ligy Mistrů a získal dvě ceněné trofeje, spíše než chytrým obchodováním však proslul přešlapy na přestupovém trhu. Jeho místo měl podle všeho zaujmout Toni Muñoz, legendární levý bek Atlética, který s ním mimo jiné získal i double v sezoně 1995/96. Muñoz se tak měl vrátil na pozici, ve které už mezi léty 2003 a 2006 působil a ve které byl nahrazen právě Pitarchem. Muñozovo poslední angažmá v Atléticu by se rozhodně nedalo považovat za příliš povedené – do týmu přivedl předražené hráče jako Luccin, Kežman nebo Ibagaza, kteří svými výkony rozhodně nepřesvědčili, a ve snažení dostat tým do evropských pohárů selhal. Po vyhazovu v Atléticu se však Muñoz přesunul do Getafe, kde s týmem udělal kus dobré práce – mimo jiné přispěl ke dvěma finálovým účastem v Copa del Rey, Getafe si poprvé v historii zahrálo i evropské poháry. Dnes ovšem vyšlo najevo, že Muñoz oficiální nabídku Atlética odmítl a dodrží kontrakt s Getafe, kde je smluvně vázaný do června příštího roku. Dalšími v řadě kandidátů na Pitarchem uvolněný post jsou jiní držitelé legendárního doublu – José Luis Caminero a Carlos Aguilera.

Pořádný průvan nejspíše čeká i hráčský kádr Atlética Madrid. Na odchodu jsou tři největší současné hvězdy Atlética – Sergio Agüero, David De Gea a Diego Forlán. Atlético by za ně však mohlo vyinkasovat pořádný balík peněz pohybující se někde kolem sedmdesáti milionů euro – rozhodně tedy bude za co utrácet. Co se náhrady na hrot útoku týče, spekuluje se hlavně o šutérovi Espanyolu Pablu Danielu Osvaldovi a dále dvojce zabijáků z FC Porto Hulkovi a Radamelu Falcaovi. Ve spojitosti s opuštěným místem ve svatyni Los Colchoneros se nejvíce mluví o Maartenu Stekelenburgovi z Ajaxu a Francu Constanzovi z Basileje. Kádr téměř jistě opouští i Tiago Mendes, který se vrací z ročního hostování zpátky do Juventusu. O Tota Salvia má pro změnu zájem portugalské Porto – v úvahu by tak připadala případná hráčská výměna za Hulka nebo Falcaa s patřičným doplatkem. Kufry by si ostatně mohla balit pomalu polovina současného hráčského kádru Atlética, konkrétně ještě Raúl García, Luís Perea, Diego Costa, Juan Valera, Leandro Cabrera nebo Paulo Assunção. Směrem do Atlética naopak zadarmo míří brazilský stoper Miranda, z Bragy přichází za šest milionů euro portugalský krajní bek Sílvio Perreira, blízko by měla být i dohoda s útočníkem Adriánem Lópezem, kterému v Deportivu končí smlouva. Předčasný návrat z dvouročního hostování v Deportivu se chystá u Rubéna Peréze. Eminentní zájem má Atlético o dvojici Arda Turan – Erik Lamela, kteří by měli vyztužit zálohu Los Colchoneros.

Změny se plánují i na pozicích v mládežnické akademii Atlética Madrid. Její ředitel José María Amorrortu se totiž přesouvá do PR sekce klubu, kde by měl pomáhat vylepšovat jméno Atlética Madrid ve světě a uzavírat nové partnerské smlouvy s ostatními kluby. Na jeho místo by mohla nastoupit jiná legenda Los Colchoneros Carlos Aguilera – s jeho jménem se ovšem hovoří i ve spojitosti s uvolněnou pozicí sportovního ředitele. Řady PR sekce pak narozdíl od Amorrortua nerozšíří bývalý vynikající útočník Atlética a držitel doublu Kiko Narváez. Vedení Los Colchoneros s ním napevno počítalo na nově vznikající pozici ambasadora klubu, kterou například v Realu Madrid zastává Zinedine Zidane. Kiko se však z rodinných důvodů rozhodl nabídku Atlética odmítnout.

Post hlavního trenéra Atlética B by pak měl opustit Antonio Rivas, který nedokázal navázat na své úspěšné působení v nižších mládežnických kategoriích a s béčkem Atlétů se v Segundě B dlouho plácal v sestupovém bahně, tedy na opačném konci tabulky, než se Madrileño mělo pohybovat. Hlavním kandidátem na jeho místo je Milinko Pantić, střelec vítězného gólu Atlética ve finále Copa del Rey v roce 1996. Pantić by se tak v trenérské hierarchii Atlética posunul o několik pater výše – v tuto chvíli má na starosti jeden z dorosteneckých týmů Los Colchoneros.

Vypadá to tedy, že fanouškům Atlética, kteří celé jaro usilovali o „Atlético por el cambio“ se jejich přání vyplní, i když v jiném smyslu, než asi čekali. Prezident Cerezo a ředitel Gil Marín – hlavní dva terče této kampaně – totiž zůstávají. Na všech ostatních postech však Atlético čeká obměna. Pravdou je, že Los Colchoneros jsou nyní v pořádně nezáviděníhodné situaci – nemají sportovního ředitele, hlavního trenéra, odchází hráči, jejichž jméno bylo v uplynulých sezonách pro Atlético Madrid synonymem, kádr je v rozkladu. Na klíčové posty ve vedení klubu tak musí přijít konečně kompetentní lidé, odcházející hvězdy bude potřeba patřičně nahradit, vysloužilým hráčům bez motivace by se mělo dát sbohem, to samé platí pro fotbalisty, kteří svými výkony nedokázali přesvědčit, že jsou hodni dresu Atlética Madrid. Nezbývá než doufat, že obměna se madridskému týmu podaří…