Španělská mizérie: v Lize mistrů se udržel pouze Real Madrid

Barcelona po prohře s Bayernem Mnichov

Ještě nikdy v historii se nestalo, aby tři španělské celky skončily v milionářské soutěží hned po základních skupinách. Barcelona a Sevilla si na jaře zahrají Evropskou ligu, o osudu Atlética Madrid se teprve rozhodne v posledním kole a může dokonce vyjít úplně na prázdno. Tíživá ekonomická situace a řada špatných rozhodnutí stojí za tím, že La Liga přestala na evropské scéně dominovat.

Do konce skupinové fáze Ligy mistrů zbývá ještě odehrát poslední kolo a španělští fanoušci už ví, že ve vyřazovací fázi milionářské soutěže budou moci držet palce pouze obhájci titulu, Realu Madrid. Na Barcelonu a Sevillu zůstala Evropská liga a tým Diega Simeoneho dokonce riskuje potupné čtvrté místo.

Za dobu existence soutěže se ještě nikdy nestalo, aby vypadly ve skupinové fázi hned tři španělské celky. Není třeba dělat ukvapené závěry, protože ještě před pěti měsíci La Liga generovala polovinu účastníků semifinále Ligy mistrů, přičemž takový Villarreal byl schopen vyřadit nejdříve Juventus a později šokoval i Bayern Mnichov.

Prapodivná podzimní sezóna poznamenaná množstvím utkání natěsnaných před Mistrovství světa v Kataru ale španělským celkům nesedla. Real Madrid, Barcelona, Atlético a Sevilla v prvních pěti kolech Ligy mistrů získali dohromady jen šest výher, z nichž tři přísluší celku Carla Ancelottiho. Statistiku doplňuje šest remíz a osm porážek. Třicetiprocentní úspěšnost je v ostrém kontrastu s tím, jak Betis, Real Sociedad a Villarreal řádí v Evropské a Konferenční lize: třináct výher ve čtrnácti zápasech.

Ztrácí snad La Liga dech v porovnání s ostatními evropskými ligami? Odpověď zní ne, není třeba posuzovat kvalitu soutěže na základě dvou odehraných měsíců, ale letošní čísla prostě bijí do očí více než kdy jindy.

Krize Sevilly se dala očekávat. Po prodeji dvou středních obránců Koundeho a Diega Carlose se týmu nepodařilo najít vhodnou náhradu, celek z Andalusie navíc postrádá pořádného útočníka a v součtu s přísnou platovou politikou ligy byla tragédie dokonána.

Pozice Atlética Madrid ale byla jiná. Po finále Ligy mistrů, které klub odehrál v letech 2014 a 2016 dvakrát neúspěšně s Realem Madrid, přišlo prozření. Diego Simeone, který opanuje lavičku klubu již jedenáct let, jakoby ztratil své kouzlo a energii, který byla vždy hnací silou týmu. Atlético sice v roce 2021 vybojovalo ligový titul, ale klub patrně uvíznul na mělčině a neumí se z ni dostat ven.

Interní problémy s Joao Felixem, jež vyústily v konflikt na konci utkání s Leverkusenem a zejména neproměněná penalta v osmé minutě nastavení znamenala, že se madridský klub začíná potápět. „Jsem tvrdohlavý a budu se snažit jít dál,“ odpověděl trenér Simeone na otázku, zda u týmu vydrží i po fiasku v Lize mistrů.

Odlišný je případ Barcelony, která od triplety v roce 2015 prožívá volný pád. Milionářské facky v Paříži, Turíně, Římě a Liverpoolu opakovaně vyvolávaly poplach, ale klubu se dařilo problém maskovat. Covidová pauza a mizerné hospodaření ale udělaly své a vyhozená půl miliarda za příchody Coutinha, Dembélého a Griezmanna skončila rezignací prezidenta Bartomeua. Nové koště dobře mete, praví přísloví a vskutku, s příchodem Laporty se blýskalo na lepší časy.

Ani on ale nedokázal udržet v klubu Leo Messiho a po jeho odchodu se Barcelona na evropské scéně dvakrát za sebou poroučí po základní skupině. A co hůř, má obstavený majetek ve výši 800 milionů eur proto, že na letním přestupovém trhu naháněla bohaté anglické kluby. Na lavičku usedl Xavi, aby rozepsal novou historii Barcelony, ale v Lize mistrů má zatím na kontě pouze jednu výhru a v Evropské lize skončil v loňské sezóně na kopačkách Entrachtu. „Ještě zbývá získat čtyři tituly, sezónu nemůžeme hned považovat za neúspěšnou,“ prohlašoval Xavi po prohře Barcelony s Bayernem. Má pravdu, ale vyřazení z milionářské soutěže bude bolet ještě dlouho.