Střídá Gabilondo, nastupuje Ibai

Gabilondo a Ibai Gómez

Když fotbalový fanoušek porovná premiérovou sestavu Marcela Bielsy ze zápasu Athleticu proti Trabzonsporu (0:0) ze srpna loňského roku s tou, která vyběhla v úterý na trávník stadionu v Albacete, zkonstatuje, že v ní zas tak velké změny nejsou. Z letní jedenáctky se vypařili čtyři borci. Dva zásahem vyšší moci – Gurpegui a Llorente a další dva z rozhodnutí kouče – San José a Gabilondo. Posledně jmenovaný rodák ze San Sebastiánu už prakticky tři měsíce nefiguruje v základní sestavě argentinského mága. Naposledy mu dal svoji důvěru 17.října v zápase proti Osasuně. A v ligovém duelu dostal naposledy přičichnout 11.prosince, kdy na 30 minut nastoupil do nepovedeného duelu s Racingem Santander.

Gabilondův přesun na lavičku náhradníku má hodně společného s tím, jak Marcelo Bielsa vnímá fotbal. Po svém příchodu usoudil, že levá strana je slabší stránkou mužstva a jeho prvotní sázkou byl právě Gabilondo, jenž nastoupil do sedmi z osmi úvodních ligových duelů v základní sestavě a stejně tak do dvou zápasů Evropské ligy. Nicméně nejdůležitější okolnost, která se obrátila proti Gabilondovi je jeho nešťastná povaha. Je prostě svůj. Hráč bezpochyby velmi kvalitní, ovšem když se neobjeví to jeho kouzlo, tak prostě na trávníku není vidět. Neexistuje. Kupříkladu v zápase proti Villarrealu byli fanoušci až zaskočeni z toho, že Gabilondo je vůbec na trávníku, když si do vápna naběhl na centrovaný míč od Iraoly. 

Bielsa u svých hráčů chce neustálé zapojování se do hry, nabízení se a to mu Gabilondo při nejlepší vůli prozatím nenabízí a když se k tomu připočte ještě neslavné vystoupení v posledním zápase Evropské ligy na půdě Paris St.Germain (2:4) a v utkáních, do nichž naskočil jako střídající hráč, je příčina jeho odsunu na lavičku náhradníků více než zřejmá. V domácím poháru, soutěži, která se rozjela jako poslední, zatím neodehrál ani minutu a do souboje v Albacete dokonce nebyl vůbec nominován. Po sezóně Gabilondovi končí smlouva a vyhlídky na její prodloužení jsou zatím hodně zamlžené.

Přesně opačný trend v této sezóně nabírá Ibai Gómez, hráč jenž hodně pokročil v plnění svého prvotního cíle, ukázat, že si zaslouží místo v prvním týmu. Gabilondova klatba jde ruku v ruce s náhlým zjevením mladíka ze Santuxu. Jeho ligové „štěky“ začaly právě na konci října, kdy se Gabilondo potichounku přesunul ze hřiště na lavičku náhradníků. Ibai trenérovi nabízí přesně to, co od hráčů chce. Hlad po fotbalu, chtít přispívat svým zrníčkem do velké týmové hromady. V tomto směru se hodně podobá Markelu Susaetovi, jednomu z největších oblíbenců argentinského lodivoda. Jak Ibai, tak Markel se vždycky snaží alespoň něco udělat, ať už jim to vyjde, nebo ne. 

V prvních Bielsových týdnech u mužstva patřil Ibai pravidelně do zápasových nominací, jenže nakonec jeho místo bylo téměř pokaždé na tribuně. Argentinec má totiž ve zvyku dělat širší nominace, z nichž potom jeden nebo dva fotbalisti zamíří nuceně na tribunu. Ovšem na konci října se na Ibaie usmálo štětsíčko. Pokaždé, když nastoupil, předvedl solidní výkon a v jistých okamžicích byl dokonce schopen vyčnívat nad celkovou týmovou úroveň, jak kupříkladu Bielsa poznamenal po utkání v Parku Princů v Paříži. Důkaz toho, že si získal u kouče kredit jako útočné oživení, je jeho účast v posledních třech zápasech, které Athletic odehrál - proti Zaragoze (2:1), Oviedu (1:0) a v Albacete (0:0). Akorát manýry, které zřejmě pochytil v Segunda B, bude muset ještě trochu vymýtit ze svého repretoáru. Viz zbytečné tahání soupeře za ruku v posledním zápase, kdy tento prohřešek, snad jako výsledek přílišné motivace, provedl během několika minut hned dvakrát.