Stydlín z kabiny

Beñat Etxeberria (© elpais.com)

Beñat Etxeberria, záložník Betisu Sevilla, svůj gól v neděli na San Mamés oslavovat nechtěl. Fotbalisti, kteří mají ke svému bývalému klubu úctu a nerozešli se s ním ve zlém, to tak prostě dělají. Ani Beñat, středopolař se skvělým herním přehledem, jenž se stal jedním z režisérů hry verdiblancos, není vyjímkou. Sice se mu nakonec splnil sen zahrát si na San Mamés, jenže cesta k jeho uskutečnění byla o něco klikatější, než si asi sám původně představoval. Do proslulé cantery Athleticu Bilbao pronikl už v žákovském věku a poctivě proplouval všemi věkovými kategoriemi rojiblancos až zakotvil v mužském béčku.

Neustále po boku Markela Susaety, svého velkého kámoše, jenž už zařezává v prvním týmu pátou sezónu, aktuálně pod taktovkou Argentince Marcela Bielsy. Beñat poutal pozornost nejen těch co byli v blízkém spojení s baskickým klubem, ale zaujal i kupříkladu současnou hvězdu Barcelony Cesca Fàbregase, který v mladším dorostu společně s Piquém a Messim nastoupili proti Athleticu ve finále španělského poháru. „Porazili jsme dobré mužstvo, v němž hrál Beñat. Pamatuji si, že jsem byl přesvědčen o tom, že bude brzy hrát v Primera División. Ztratil jsem ho pak z dohledu a teď jsem ho našel v Betisu”, poznamenává španělský reprezentant jenž se letos v létě navrátil do svého zamilovaného klubu. Luis de la Fuente trenér v dorostu a béčku Athleticu mu prozměnu vyprávěl o svých zkušenostech ze Sevilly, kde v dorostu trénoval třeba Puertu, Jesúse Navase, nebo Capela ve snaze namotivovat Beñata k ještě lepším výkonům. Premiéry v nejvyšší soutěži se dočkal 28.října 2006, kdy Athletic uhrál na Reyno de Navarra bod za remízu jedna jedna pod vedením Felixe Sarriugarteho. Ovšem nadějný záblesk v hráčově kariéře zůstal nadlouho schován ve tmě. Tehdejší Athletic si nemohl dovolit experimenty s mladými fotbalisty, neboť sezóna 2006-07 patřila k nejčernějším v celé více než stoleté historii klubu a sestupu se nakonec  rojiblancos vyhnuli a fous až v posledním kole. Navíc Beñat si užil pořádné zdravotní lapálie a aby nebyl všem problémům konec v létě roku 2007 nastoupil do trenérské funkce Joaquín Caparrós. Ten zahájil novou ozdravnou éru a do jeho plánů ke své smůle Beñat jednoduše nepatřil. Vrátil se zpět do rezervního týmu a příští léto si sbalil fidlátka a zamířil na hostování do Conquense, klubu, se kterým Caparrós udržuje velmi vřelé vztahy.

„Pozoroval jsem pravého obránce Granady Nyoma v utkání proti Conquense a nakonec mě nejvíc zaujalo, jak dobře Beñat hrál. Byl plný pohybu, uměl dát dobře balón na krátko i na delší vzdálenost a tak jsme se rozhodli, že ho budeme sledovat”, vzpomíná Miguel Valenzuela, až do loňského léta koordinátor líhně Betisu. „Každým zápasem hrál lépe a dozvěděli jsme se, že zde hostuje z Athleticu a že už dokonce debutoval v Primera División. Udělali jsme mu nabídku v březnu 2009, ačkoliv poslední slovo měl samozřejmě Athletic. Jenže ten s ním nepočítal, tak jsme ho vzali pro naše béčko. Byl jsem ohromen, protože mu bylo jenom 21 a hrál strašně dobře”, dodává.

Beñat bázlivý a nesmělý mimo hřiště, ovšem smělý lídr na trávníku, odehrál následující sezónu v rezervě Betisu. „Byl nejlepším středním záložníkem celé Segunda B”, upozorňuje Valenzuela. Nicméně, když na trenérskou lavičku A týmu usedl nově Pepe Mel, trochu překvapivě na něj zapoměl a do letní přípravy týmu ho nevzal. „Tak to prostě ve fotbale chodí. Těsně před prvním ligovým zápasem minulé sezóny se ale zranili Arzu, Juande a Cañas, takže jsem ho vytáhl do prvního mužstva. Vybral jsem si ho hned, jak jsem ho viděl v akci”, promítá si obrázky z nedávné minulosti trenér Pepe Mel. „Je to hráč, který udává herní rytmus mužstva. Ví přesně, kdy potřebujeme pauzu a kdy je třeba zrychlit hru. Minulou sezónu v Segundě ohromně vyrostl a naučil se to, co mu chybělo ve fotbalovém řemesle”, připojuje.

Třicet šest zápasů v Segunda División, čtyři vstřelené branky. I díky tomuto skóre Beñat dospěl a vysloužil si prodloužení smlouvy až do roku 2014. Navíc byl rozhodujícím faktorem v letošní jarní jízdě Betisu za postupem. Spoluhráči jsou hodně zkoprnělí, když vidí, jak se stydlín z kabiny promění v suveréna s míčem u nohy. Společně s Irineyem jsou zárukou toho, že střed pole verdiblancos má minimálně pro tuto sezónu vystaráno.