Tapping up. Zakázaná praktika, kterou všichni praktikují

Dembélé je v Barcelona z velké části díky tapping upu (© marca.es)

Je to jako zaparkovat na zákazu. Víte, že se to nesmí, ale stejně to uděláte. Protože to dělá každý a tušíte, že trestu uniknete. Tapping up, anglický výraz používaný pro praktiku, kdy klub jedná o přestupu dříve s hráčem než s jeho zaměstnavatelem, je ve fotbale zcela běžný. A to i přes to, že ho FIFA výslovně zakazuje.

"Kdyby FIFA vyšetřovala jeho každé porušení, musela by vyšetřit 99,9 procent všech přestupů," říká na rovinu Mike Rigg, někdejší sportovní ředitel Manchesteru City, QPR a Fulhamu. "Za třicet let ve fotbale jsem v žádném klubu nepotkal nikoho, opravdu nikoho, kdo by zákaz tapping upu dodržoval."

Proč tomu tak je? Důvody jsou zejména dva. Pokud by zájemce nejprve kontaktoval klub, stavěl by se tak do slabší vyjednávací pozice. A jaký by mělo smysl bavit se o přestupu s vedením klubu, když by nakonec vyšlo najevo, že samotný hráč o přesun vůbec zájem nemá? "Vždy, když jsem kontaktoval klub, jeho první reakce byla: 'Už jste mluvil s hráčem?'," dodává Rigg. "Když odpovíte 'Ehm, ne...', protože byste to dělat neměl, tak jsou naštvaní, protože to berou tak, že plýtváte jejich časem."

A jak se to dělá v praxi? "Přes agenty. 99 procent přestupů se tak dělá," říká Rigg. "Protože klub má zakázáno s hráčem mluvit, uděláte to přes dva tři prostředníky, takže stopa nevede přímo ke klubu. Můžete kontaktovat hráčova agenta přes jiného agenta. A když to praskne, řekne se, že šlo o jednání mezi agenty. Pokud mají vzájemnou důvěru, kontaktuje klub přímo hráčova agenta. Je naivní si myslet, že v tak cynickém byznysu, jakým je fotbal, se budou přestupy domlouvat nějakou morálnější cestu."

Ale co když klub odmítne jednat? Tak se na něj vyvíjí tlak pokračujícími nabídkami. A nebo se to nechá na hráči. Ten často řekne, že už za současný tým prostě nenastoupí, a každý den to trénerovi a vedení opakuje, případně podá oficiální transfer request (platí v anglické Premier League), tedy žádost o přestup. Pak je to nepříjemná situace a je těžké takového fotbalistu udržet.

Ve Španělsku poznala tapping up naposledy Barcelona, a to z obou stran. PSG zamotalo hlavu Neymarovi natolik, že ten opustil Camp Nou zadními dveřmi a rozpoutal mezi všemi stranami válku, která pokračuje u soudů. Barcelona prozměnu oslovila Dembélého a Coutinha, přestože Borussia Dortmund a Liverpool neměly zájem své hvězdy prodat. Německý klub už kapituloval a rebelujícího hráče do Barcelony za tučné odstupné uvolnil, Liverpool se ještě takříkajíc cuká, ale podle posledních informací je už s Coutinhovým odchodem smířen.

Tapping up je prostě součástí fotbalu, ať je na něj názor a pohled jakýkoliv. Jedna strana ho vždy bude považovat za ránu pod pás, ale to jí nebude bránit v tom, aby o týden, měsíc nebo rok později stejné praktiky využila tentokrát ve svůj prospěch...