"Těším se až to začne"

Gonzalo Castro poprvé v novém dresu (© google.es)

Prozradí ho úsměv od ucha k uchu. S novými spoluhráči trénuje pouhých pár dní, ale už se cítí jako jeden z nich. Přítomnost Diega Ifrána mu hodně pomohla a Gonzalo Chory Castro, nová posila Realu Sociedad, je šťastný. Zatím moc nezná nové město - „můj kamarád Webó mi o něm řekl tolik pěkných věcí“ - prozatím se soustředí především na stěhování. Za sebou nechal své začátky v Porongos, triumfální jízdu v Nacionalu Montevideo i období fotbalového utvrzení na Mallorce. Teď má před sebou novou výzvu. Prosadit se v Realu Sociedad.

Když se v médiích objevila zpráva o tom že byste měl posílit Real Sociedad, fanoušci txuri-urdin byli hodně nadšení, ovšem zároveň příliš nevěřili tomu, že z toho něco bude.

Už před několika měsíci se dal Real do kontaktu s mým agentem. Na Mallorce jsem hrál s Víctorem Casadesúsem, Martím, nebo Emiliem Nsuem, kteří tu už hráli a povídali mi o tom, co tenhle klub znamená. Jak potom ubíhaly dny, vynořily se další možnosti, třeba prodloužení smlouvy na Mallorce, ale nakonec jsem se rozhodl pro změnu.

Mluvilo se o velkých klubech, Paris SG, nebo o Atléticu Madrid...Ovšem váš status hráče mimo EU hrál do karet Realu Sociedad, že?

Je pravda, že měly zájem i jiné kluby, ale jelikož měly plnou kvótu pro cizince, měl Real výhodu.

Není to ale poprvé, co bylo vaše jméno spojováno s Realem Sociedad...

Volal mi Martín Lasarte, aby se mne zeptal na moji situaci na Mallorce. Ale o nic nešlo, byl to jen nezávazný rozhovor.

Co pro vás bývalý kouč blanquiazul znamenal ve vaší kariéře?

Pro mne to byla velmi důležitá osoba. V roce 2005 jsme spolu v Nacionalu vybojovali domácí titul. Máme spolu pěkný vztah a pořád jsme v kontaktu.

Takže fanda Nacionalu až za hrob?

Jak jinak. Celá moje rodina fandí Nacionalu. Měl jsem štěstí být jeho fanouškem už od malinka a hrát za něj, to byl jeden sen, který si člověk, jak jdou roky, splní.

Dá se popsat slovy rivalita, která panuje mezi Nacionalem a Peñarolem?

To se musí prožít, ale je to přibližně srovnatelné s tou, jaká je tady. Každé derby má to svoje. Teď mě naštěstí potká další derby a doufám, že ho vyhrajeme.

Těšíte se na derby?

Těším se až začne liga. Je ale před námi ještě spousta práce. Teprve jsme začali, ale už se těším, až to začne.

V útočné vozbě bude poměrně značná konkurence...

To je dobře. Díky tomu ze sebe vydáváte na tréninku to nejlepší, abyste to byl vy, kdo bude o víkendu hrát. Vytváří to zdravou konkurenci. Hrát může jen jedenáct a rozhoduje o tom trenér.

Líbil se vám nějaký fotbalista Realu?

Xabi Prieto. Je to vzorový fotbalista pro všechny protivníky. Postupem času lépe poznám ostatní spoluhráče, jejich přednosti, abych z nich mohl dostat ještě lepší výkon. S Prietem jsme byli soupeři. Já nalevo, on vpravo, několikrát jsme proti sobě hráli. Pár soubojů...

Měli jste nějaký konflikt?

Ne, ne. Vždycky jsme spolu během hry mluvili v dobrém.

Jednou z vašich předností je zahrávání standartních situací. V tomto ohledu Real Sociedad v poslední době docela tápal. Domníváte se, že můžete týmu pomoci?

Doufám, že ano, že můžu přispět nějakým tím zahraným trestňákem, nebo tak. Můžete tak zlomit zápas, kdy je soupeř zatažený. Je to důležité.

Už jste měl příležitost mluvit s trenérem, co o vás soudí?

Mluvili jsme velmi krátce. Spíš jsme se bavili o tom, že následující týden naznačí předlohu toho, co chce od mužstva a čím bych já mohl mužstvu pomoci.

A čím můžete pomoci?

Doufám nějakou tou gólovou přihrávkou, což je jedna z mých zbraní. Rovněž jsem rychlý, takže se mé schopnosti dají využít při protiútocích. Loni se mi docela dařilo při standartkách, takže doufám, že se k nim dostanu a budu mít stejnou efektivitu.

Jak vidíte Diega Ifrána, vašeho krajana?

Váhá, jestli odejde, nebo zůstane, ovšem jako profesionál pracuje velmi dobře.

Rozumíte tomu, že hráč s takovým potenciálem, je v takovéto situaci?

Chápu to. Hraje může jen jedenáct hráčů a Montanier hraje pouze s jedním hrotem. Takže když se útočníkovi daří, je to komplikované. A Agirretxe odehrál velmi dobrou sezónu. Dneska jsou kádry mužstev velmi vyrovnané a když někdo pustí nohu z plynu, hned za něj naskočí někdo jiný a pak už je velmi složité dostat se zpátky.