Vikingové jako noc a den

Markus Rosenberg (©elracinguista.com)

Jako noc a den. Tak rozdílné byly výkony dvou Švédů, kteří v neděli vyběhli v dresu Racingu na trávník stadionu El Sardinero do souboje proti Realu Sociedad. Kennedy sklidil aplaus, jeho krajan Rosenberg na víkendový zápas raději moc vzpomínat nebude.

První z dvojice naskočil na hřiště mnohem víc motivovaný, než kdy jindy, na kraji zálohy odvedl přesně tu práci, která se od něj očekává. Největší odměnu ale vytěžil díky svému skvělému nákopu. Jeho pravačka vypustila pumelici, která se vetřela do branky Claudia Brava - i s nezbytnou dávkou štěstí. Druhý seveřan byl naproti tomu hodně nepřesný, chyboval, znovu promrhal tutové šance. Byl z toho zoufalý, ovšem ne méně než jeho trenér Marcelino García Toral, který odcházel o přestávce do kabiny proklínajíc švédského forvarda. Závěr? Pískot a střídání pro Rosenberga, ovace pro Kennedyho.

Kennedy Bakırcıoğlu  měl včera opravdu svůj den. Po několika zápasech, řekněme průměrných a možná i podprůměrných, znovu nabídl svoji lepší tvář a dal ve prospěch mužstva to nejlepší ze svých fotbalových předností. Dobrou střelu, dřinu do úmoru, klid s míčem na kopačce. Přesně ty insignie, které ho dovedly až do Španělska. „Možná, že to není dobré pro Ajax, ale pro Racing určitě,“ takhle obhajoval přestup Kennedyho bývalý kouč Racingu Miguel Ángel Portugal.

Zato Rosenberg letos ne a ne zabrat. V dosavadním průběhu sezóny snad ještě neodehrál utkání, které by se mohlo hodnotit slovním spojením skvělý výkon. To nedělní by se dokonce dalo charakterizovat přívlastkem nejhorší. Spálené šance snad k jeho jménu tak nějak přirozeně patří, ale až do včerejška neztrácel s takovou lehkostí všechny míče, které se k němu dostaly. Žádný z nich nedokázal dostat pod kontrolu a vždycky vybral to nejméně vhodné řešení. Až tak viditelné to bylo, že fanoušci směrovaly na jeho hlavu velkou porci nespokojenosti, zatím jen v podobě mohutného pískotu. Marcelino si toho na lavičce nemohl nevšimnout, ostatně všichni okolo viděli trenérovy zoufalé výkřiky vyslané směrem k nebesům. A že za stavu 0:0 poslal kouč rozcvičovat dalšího útočníka Ariela mluví naprosto za vše.

Oba Švédi dostávali a dostávají od trenérů (jak Portugala, tak i Marcelina) přehršel příležitostí, někdy možná i víc, než by si sami zasloužili. Snad možná fakt, že jejich konkurenti v sestavě nedostávali moc zápasových minut, udělala z obou vikingů neodmyslitelné členy základní jedenáctky. Ale včera to byl jen Kennedy, jenž by si zasloužil místo v základu i pro další ligové kolo. Sice na hřišti v neděli nevydržel celých devadesát minut, protože fuška, kterou na trávníku odvedl, mu víc nedovolila. Ale dokázal, že právě tohle bude Racing setsakramentsky potřebovat ve zbylých devíti ligových kolech. Zato Rosenberg po zápasech jako byl ten včerejší nemá v sestavě co dělat.

Jenže mrkneme-li se na jeho konkurenci, zas tak bledě to pro blonďatého Markuse nevypadá. Ariel sice vystřídal Rosenberga, ale fanoušci na Sardineru nakonec stejně vyvolávali, aby se na hřiště vrátil. Trenér je na pozápasové tiskovce moc nešetřil. Útočník bez gólů je jako brankář, který pouští góly mezi nohama. Ale bez gólů, bojovného ducha, přínosu pro mužstvo je problém mnohem větší.