Villarreal nutně potřebuje střelce

Jonathan Pereira (© vavel.com)

Jestli statistická fakta až doposud nebyla pro někoho dostatečně jasná, pak sobotní utkání s Barcelonou B sfouklo veškeré pochybnosti k celé záležitosti. Pokud se totiž chce nedávný semifinalista Ligy mistrů a ještě loni účastník nejvyšší soutěže Villarreal CF vrátit od nové sezóny opět do Primera División, musí co nejdříve začít střílet góly, jinak si o možném comebacku mezi elitu může nechat tak akorát zdát.

Právě v den, kdy představitelé žluté ponorky dali formu přestupu svého top šutéra Giuseppe Rossiho do Fiorentiny, si vzali útočníci ve žlutých dresech do hlavy předsevzetí, že budou pálit jednu brankovou příležitost za druhou. A že jich bylo. Možná by se dalo přimhouřit oko a omluvit impotentnost fotbalistů odpovědných za střílení gólů tím, že prostě jenom měli špatný den. Jenže to by se jim smůla(?) na kopačky nesměla lepit už nějaký ten pátek a stát se v této sezóně chronickou chorobou ze které není úniku. Nemoc, která už stála žlutou ponorku nemálo bodů a která stroj potápí s každou promarněnou gólovou příležitostí. 

Prozatím ani Jonathan Pereira, jenž přišel na hostování z ligového Betisu, není tím všelékem, jenž by zabral na přetrvávající bolesti. Přestože odehrál dobrý zápas (v hodnoceni Marcy dostal šestku), před brankou zahodil několik šancí do nichž se během zápasu dostal.  Vedle něho ani Ikechukwu Uche, Cavenaghi, nebo Pandiani nedokázali přesvědčit, že by byli schopni celou tajenku v útoku Villarrealu svými góly úspěšně vyluštit. Dá se tedy logicky předpokládat, že vedení klubu z El Madrigalu bude muset chtě nechtě vyrazit na lednový fotbalový trh a hledat pro zmíněnou řadu nějakou posilu. A nyní jsou k tomu příhodné všechny okolnosti. Existuje vůle ze strany samotného vlastníka Roige, jenž ji formuloval slovy „uděláme všechno, co je potřeba, aby se dosáhl postup“. Teď víc než kdy jindy, po několikáté ukázce neplodnosti před soupeřovou brankou. Ale především amarillos hřejí v kase čerstvé peníze za přestup Rossiho do italského calcia, kdy celá operace zaručí Villarrealu minimálně deset milionů eur, o bonusech, které mohou padnout v následujících sezónách, nemluvě. 

Teď jde jen o to, aby se ve Villarrealu neunáhlili a vyhlédnutá posila byla skutečným oživením, jež vytáhne mančaft z toho nejhoršího a vrátí ho zpět na nejvyšší pozice druholigové tabulky. V hledáčku klubových špehů uvízlo zhruba pět jmen. Klub ale nechce vsadit na nějaký průměr, ale opravdovou záruku a jistotu. Snad i z toho důvodu se Villarreal nespokojil se jménem Argentince Viatriho, po němž pošilhávala i Sevilla v době, kdy ještě hrozil odchod Negrreda do Chelsea. Jenže potřeba najít někoho je dost urgentní a každým utkáním, které se odehraje, se šance zmenšují.

Poté, co Villarreal nemusel vyplatit ani euro za příchody Jonathana Pereiry, půjčeného z Betisu do konce sezóny a Farinóse, jenž dorazil jako hráč bez smlouvy a bez týmu, je možná teď ten pravý čas pořádně se plácnout přes kapsu.