Všichni chtějí být jako Dani Alves

Filipe Luis (©donbalon.com)

Filipe Luis (25) přestoupil v létě z Deportiva La Coruňa do Atlética Madrid a zřejmě od své první sezóny ve velkém klubu očekával víc. S novináři magazínu Don Balon si povídal nejen o probíhající sezóně, ale i o dalších hráčích, kteří mají na hřišti stejné poslání jako on. A nejen o nich.

Konec sezóny je tady...

Ano, jenže v každém případě ty zápasy, které na nás teď čekají, jsou nejdůležitější. Právě teď se rozhoduje o tom, jak dopadne sezóna, jestli se dostaneme do Evropy. Protože v opačném případě by to byl pro Atlético propadák.

Fanoušci rojiblancos jsou tak trošku zklamáni tím, co jim letos mužstvo předvedlo...

Já to chápu, protože tahle sezóna byla pro všechny plná nadějí a konec je trošku tristní. Nám jen zbývá v příštích měsících pořád makat a do budoucna vrátit klub tam, kde kdysi býval. Myslím si, že jsme na správné cestě vrátit Atlético na místo, které mu náleží.

Jak hodnotíte sezónu po osobní stránce?

Věděl jsem, že adaptovat se v Atléticu nebude vůbec jednoduché. Ale jsem velmi spokojen. Byly to měsíce, během nichž se událo tolik věcí, že mi to pomohlo dobře se přizpůsobit. Ale i přesto vím, že se můžu v tomhle klubu ještě rozvíjet.

Stát se tím, co doposud ještě nejste, neoddiskutovatelným hráčem na své pozici...

Všichni hráči, když dostanou čas a důvěru mohou podávat takové výkony, jaké se od nich očekávají, odvozené od toho jak hráli předtím. Považuji se za mentálně velmi silnou osobnost a jsem přesvědčen, že se v Atléticu prosadím.

Jaký je váš vztah s Quiquem Sánchezem Floresem?

Rozumím si s ním perfektně. Myslím si, že spolu máme dobrý vztah, byť mě na začátku sezóny nestavěl.

Očekával jste, že konkurence v podobě Antonia Lópeze bude tak silná?

Ano, ovšem je to konkurence nejen silná, ale i zdravá. Jsem nadšený z toho, že můžu být v mužstvu s Antoniem. Klub může být spokojen, neboť ať už na levém beku nastupuje kdokoliv, oba si splníme a podáváme dobré výkony.

Ale asi doufáte, že si v příští sezóně zahrajete víc?

Já očekávám, že budu mít v mužstvu trochu větší důležitost.

Přemýšlíte nad prázdninami, nebo chcete být na Copa América?

Pořád sním o tom být na Copa América. Vím, že je to složité, ale budu o to bojovat až do samého konce.

Jak se vám zamlouvá brazilská reprezentace pod vedením trenéra Menezese?

Je to obnovený výběr, je v něm jiná atmosféra. Kouč odvádí skvělou práci. Musí se ale tomuhle mužstvu dát čas, protože jsou v něm mladí hráči a věřím tomu, že Brazílie zase bude mít ten zvuk a sílu, jakou vždycky měla.

Španělská reprezentace vyhrála svoje tituly takovou hrou á la Brasil...

Ne. Když se do toho pustí Brazílie, je to víc umělecké, víc kliček. Zatímco Španělé to mají založené na držení míče, přihrávkách, prostě tiki-taka...

To znamená, že hra Španělů je pohlednější, než ta brazilská?

Měli by si spolu zahrát a vidělo by se. Už se spolu dlouho neutkali...Ale myslím si, že by se Španělé proti Brazílii pořádně zapotili.

A to nemá Brazílie Kaká, který mužstvo táhl v nejlepším období.

K tomu snad chci je říci, že všechno špatné, co čtu o Kaká, je pro mě hrozně nespravedlivé, neboť si prošel složitým obdobím, kvůli zraněním, která ho trápila. Je to skvělý člověk, jenž dává do fotbalu všechno, takže je jasné že se prosadí ať už v Realu, nebo v jiném mužstvu, když ho Real nebude do budoucna chtít. Nepochybuji o tom, že Kaká zase bude tím hráčem, co býval. Je to jen otázka času.

Chceme ho, nechceme ho, takhle váhá vedení Realu...

Já bych doporučil Realu, aby s ním nadále počítali, neboť je v nejlepším fotbalovém věku a ještě může Realu hodně dát.

Spousta fanoušků si však myslí, že Kaká ve španělském fotbale propadl.

Nemyslím si, že by propadl. Čestní a pracovití lidé nikdy nepropadnou. Minulou sezónu měl Kaká dobré momenty i přes problémy s třísly. A pak si poranil koleno. U něj je problém to, že když se o něm mluví, pokaždé se zmíní částka, kterou za něj Real zaplatil Milánu.

Dalším Brazilcem, který se prozatím neprosadil, byť je tu jen chvíli, je váš spoluhráč Elías.

Znám ho velmi dobře a je to hodně dobrý fotbalista. Na zdejší prostředí a fotbal se adaptoval mnohem lépe, než většina Brazilců, které znám. Dokonce lépe než já, když jsem přišel sem. Všichni to totiž pocítí, že tady je fotbal rychlejší, ten co má balón je vystaven mnohem víc zákrokům. Elías se vyvíjí velmi dobře.

Ovšem pro trenéra není zatím nepostradatelný.

Je tady mnoho středních záložníků, ale Elías se i přesto všechno zlepšuje, byť musí hrát krajního záložníka. A to, že mu to chvíli trvá, než získá potřebnou sebedůvěru, je normální.

Další váš krajan, Dani Alves, předvádí na hřišti neuvěřitelné věci.

Na hřišti jsme spolu hodně válčili, ale mimo něj udržujeme výborné přátelství. Dani Alves je současný vzor, když se budeme bavit o krajních obráncích. Všichni chtějí být jako on. Jeho silnou stránkou je fyzička. Může jezdit po lajně nahoru dolů, ani se nezastaví a kromě toho, fotbal, který Barca praktikuje mu úžasně vyhovuje, neboť mu dovoluje víc útočit, než bránit.

Nebyl jste daleko od toho, abyste rovněž oblékal dres azulgranas.

Ano, byl jsem kousek od podpisu smlouvy, ale pak se všechno pokazilo. Teď už se jen můžu utěšovat tím, že mužstvo, které právě získalo treble mě chtělo do svého kádru. Je škoda, že to tehdy nevyšlo.

Smůla pro vás, štěstí pro Maxwella, kterého Barcelona koupila.

Maxwell mi pomáhal natolik, že je jednou z nejdůležitějších postav mojí kariéry. Byl pro mne jako táta, nebo brácha. Opravdu mi pomáhal  v mnoha aspektech, naučil mě spoustu věcí.

Je tedy lepší člověk, než fotbalista?

Ne, to vůbec. Maxwell je skvělý fotbalista. Měl vážná zranění kolene, ale přesto byl v posledních letech jeden z nejlepších krajních beků na světě.

A v Barceloně s ním hraje další Brazilec Adriano.

Tak se podívejte, jaká je konkurence v brazilské reprezentaci na mém postu! Adriano teď hraje velmi dobře.

A co váš bývalý spoluhráč Capdevila?

Jo,jo. Joan byl ve Španělsku můj idol. Všechno, co dosáhl si zaslouží za svoji tvrdou práci. Nehledě na to, že je to skvělý člověk a všicni spoluhráči ho mají rádi. Když jsme spolu byli v La Coruňi, tak mi hodně moc pomáhal. Tolik, že se to snad ani nedá popsat


Váš krajan Marcelo se stává hrdinou pro fanoušky Realu Madrid.

Věděl jsem, že to je jen otázka času, díky kvalitě, kterou má. Marcelo je pan fotbalista a Mourinho mu dal ten šťouchanec, který potřeboval, aby se cítil v mužstvu důležitý. Nechal ho víc útočit, než bránit a stal se z něj nejlepší levý obránce světa.

A Mourinho na tom má velkou zásluhu?

Ano, určitě, herní styl Realu mu vyhovuje. Navíc pod Mourinhem se hodně zlepšil po defenzivní stránce, neustále ho koriguje. Například v jeho defenzivním systému Marcelovi  hodně pomáhají. Už nájezdům soupeřů nečelí sám, pokaždé mu nějaký spoluhráč pomáhá. Ovšem nejvíc vyroste, když může hrát směrem dopředu, kdy může vodit balón a pouštět se do svých útočných akcí.

Příjde vám oprávněná nálepka „nástupce Roberta Carlose“?

Myslím si, že Roberta Carlose nikdo nikdy nenahradí, neboť je jedinečný a stal se nejlepším levým obráncem všech dob. Možná že přijdou jiní velmi dobří, kteří lépe brání, nebo dávají víc gólů, ale nikdo nebude nikdy jako on.

Závidíte Marcelovi, že má kolem sebe samé hvězdy?

Ne. Nikdy nikomu nezávidím. A jestli jemu pomáhají spoluhráči, aby se zlepšoval, tak to platí i naopak. On také pomáhá Cristianovi, Özilovi, nebo Di Maríovi.

Na druhé straně obrany má Real vašeho bývalého spoluhráče z madridského béčka, Álvara Arbelou.

Pojí mě s ním pěkné přátelství a domnívám se, že došel takhle daleko díky své inteligenci. Myslím si, že jeho IQ je hodně vysoké, vyšší než u jakéhokoliv jiného fotbalisty. Před soupeře se nedostává ani tak díky své fyzičce, nýbrž inteligenci. Je to ideální hráč pro velké mužstvo. Už vyhrál se Španělskem mistrovství světa a jsem si jist, že si zahraje i příští EURO a mistrovství světa.